singuláru dotvořit s jistotou (např. měchounky je pl. od měchounek i měchounka, kudláčky od kudláčka i kudlá-
ček); v těchto několika případech bylo přihlíženo k situaci v nejbližším okolí.

Motivace pojmenování vychází většinou z tvaru a charakteru povrchu uvedeného plodu. Kulatým tvarem jsou motivovány např. měchounek, bubínek (podle podobnosti s měchem, bubnem); „chlupatost“ bobulí angreštu naznačují pojmenování chlupáč, chlupěnka, kudláč, kudlačka, srstka i nesrstka aj. Některé výrazy odrážejí depreciativní hodnocení kvality tohoto ovoce, např. husí víno, kozicár. Přenesením vznikly názvy víno, jahůdka a též meruzalka.

3                 Jednoduchá situace v Čechách kontrastuje se složitým obrazem Moravy.

Výraz angrešt, shodný se spis. jazykem, je běžný v Čechách (v podobě angrešť na Manětínsku a dále na Českobudějovicku a ve vzácně doložené obměně ankrešt zejména na širším Strakonicku), odděleně pokrývá souvislé území též ve vm. dialektech. Tam a ve vých. Slezsku se objevují další jeho hláskové varianty: engrešt na Uherskobrodsku, egreš na Břeclavsku a Hodonínsku v návaznosti na slovenské území, agrest na Jablunkovsku a agrys na Těšínsku. Z obměn slovotvorných je nejčastější výraz angrešla (na Valašsku a Kroměřížsku), forma angrešl je doložena ojediněle ve vm. nář. a v některých jm. městech; malý areál na Litomyšlsku vytváří podoba angreštka.

Z ostatních pojmenování zaujímá největší oblast výraz srstka, rovněž shodný se spisovným jazykem; pokrývá větší část střm. nář. a sev. polovinu čes.-mor. nář., ojediněle se objevuje i na záp. Moravě a ve vých. Čechách. Na širším Třebíčsku je běžné označení měchounka, ze Znojemska jsou doloženy obměny měchourka a měchounek, podoba muňka se vyskytuje na Prostějovsku.

Pro sev. a vých. okraje střm. nář. a pro pomezí slez. a vm. nář. je typický název chlupáč (objevuje se dále též na Velkomeziříčsku a na Kyjovsku), slovotvorná varianta chlupáček je nejčastější na Olomoucku. Na Zábřežsku byla zapsána obměna chlupěnka.

Sev. polovina slez. nář. se vyděluje výrazem kudlačka, v již. části slez. dialektů převládá označení kudláč, z Frýdecka je doložena forma kudláček. Zejména pro jz. okraj slez. nář. je charakteristické pojmenování jahůdka. Na Doudlebsku bylo zaznamenáno slovo meruzalka, vyskytující se většinou jako název dubletní.

Mikroareály vytvářejí názvy víno (Kladsko), husí víno (Příborsko), fafrnka (Litomyšlsko), cizrle (Telečsko), turenka (Kyjovsko) a mouchynka (Dačicko).

Města se shodují s nář. okolím, nověji proniká výraz angrešt, jako nová dubleta byl často zaznamenán i v oblastech jiných tradičních názvů.

4    agrest  jen nář.; pol. (stč. ‚kyselé víno‘) — Adaptací přejatého ital. agresto ‚nezralé vinné hrozny‘.

agrys  jen nář.; pol. nář. — Viz agrest; v návaznosti na pol. jazykové území.

angrešl  jen nář.; Bš Zlínsko — Od angrešt, forma s -l patrně z něm.

angrešla  jen nář. — Rodová varianta slova angrešl, viz tam.

angrešt  Jg, SSJČ — Viz agrest (-n- patrně vkladné).

angreštka  jen nář. — Rodová obměna z angrešt (patrně vlivem výrazu srstka), viz angrešt.

angrešť  jen nář. — Z angrešt, příklonem k měkkému deklinačnímu typu.

ankrešt  jen nář. — Od angrešt, -k- na místě -g- v oblastech neexistence g (jzč. nář.).

bubínek  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

cizrle  jen nář. (Jg cizrle a SSJČ cizrna ‚semeno cizrníku obecného‘) — Přenesením (spojovacím článkem jsou velké, chlupaté lusky cizrníku) a adaptací něm. Zisern.

egreš  jen nář.; Jg slc., Bš horň., SSJ — Přejato z maď. agres, to z ital., viz agrest.

engrešt  jen nář. — Z angrešt, e- vlivem podoby egreš, viz tam.

fafrnka  jen nář. (nář. fafrnek ‚malý člověk‘) — Patrně přenesením.

husí víno  jako sousloví jen nář.; Bš Štramberk — Viz víno; adj. husí vyjadřuje patrně depreciativní hodnocení.

chlupáč  v sled. významu jen nář.; Bš han. — Od chlupatý.

chlupáček  v sled. významu jen nář.; Jg mor., Bš han. — Formální dem. k chlupáč, viz tam.

chlupěnka  jen nář.; Kt chlupatka, Bš Zábřežsko — Od chlupatý.

jahůdka  v sled. významu jen nář.; Kt jahoda zelená nebo chlupatá, hluž. kosmata jahodka (stč. ‚jahoda, bobule‘, SSJČ ‚věc připomínající tvarem, barvou apod. malou jahodu‘) — Původní obecný význam ‚bobule‘ se zde specifikoval na angrešt.

jakoubka  v sled. významu jen nář.; Bš jakoubek Třešť — Od osobního jména Jakub (ovoce se sbíralo kolem svátku sv. Jakuba).

kozicár  jen nář. — Buď od nář. kozica ‚podřadný druh hroznů‘, nebo adaptací a přenesením z názvu rostliny kozinec cizrnovitý, jehož lusk je nafouklý, kulatě vejčitý a černě chlupatý. (Je možné, že jde o podobné přenesení jako u cizrle.)

kudláč  jen nář. — Od nář. kudlatý ‚chundelatý‘. Mužský rod patrně podle sousedního výrazu chlupáč.

kudláček  jen nář.; Kt Příbor, Bš kudłáček Slezsko — Formální dem. ke kudláč, viz tam.

kudlačka  jen nář.; Kt kudlatinka Slezsko, Bš též kudłatinka Slezsko — Od nář. kudlatý ‚chundelatý‘.

měchňáček  jen nář. — Souvisí s měch(n)atý ‚vzdutý, nafouklý jako měch‘, formální dem.

měchounek  v sled. významu jen nář.; Kt měchouny pl. mor. — Viz měchňáček.

měchounka  jen nář.; Jg mor. — Rodová varianta k měchounek, viz tam.

měchourka  jen nář.; Bš záp. Morava — Od měchounka; -r- v důsledku etymologické neprůhlednosti, popř. příklonem k jiným derivátům od měch. např. měchýř, měchura apod.

meruzalka  v sled. významu jen nář.; Kt — Přenesením (SSJČ bot. rod Ribes).

mouchynka  jen nář.; Bš mouchonky pl. f. N. Město — Přenesením názvů plodů mochyně ‚bylina s černými nebo oranžovými bobulemi uzavřenými v červeném kalichu, rod. Physalis‘.

muňka  v sled. významu jen nář.; Bš Drahany — Podle Mch (Česká a slovenská jména rostlin. Praha 1954, s. 99) zkrácením názvu mouchonka, viz mouchynka.

nesrstka  jen nář.; ALJ Kyjovsko — Zápornou předponou ne- k srstka, asi název pro zahradní angrešt, tj. opak srstky ‚planého angreštu s výrazně chlupatými plody‘.

okrouzle  pomn. jen nář.; ALJ Znojemsko — Snad od okrouhlý; příklonem k typu cizrle.

srstka  Jg meruzalka srstka, Kt, SSJČ, Bš srstina záp. Morava — Od srst, srstnatý (původně název pro „chlupatý“ plod planého angreštu, později význam rozšířen i na hladké plody šlechtěných odrůd).

šmagrňa  jen nář.; ALJ též šmadrňa Kyjovsko — Nejasné, podle Mch z nář. smradina ‚černý rybíz‘.

turenka  jen nář.; Bš Kyjovsko — Snad k turek, motivace nejasná.

víno  v sled. významu jen nář. — Přeneseno na základě podobnosti s plody vinné révy.

voprňka  jen nář. — Nejasné.

5    angrešt Ju 1–6, Ru 3, 4 — angrejšt Po 1 — angreš Ru 2 — agrázle Ju 6 — ogrózle Ju 7

6    ASJ IV 45, SSA 5.29, ALŚ 231, PLPJ 65

Fi