Nářeční označení draček jsou zpravidla deverbativa od příslušných sloves (jen okrajově byla zachycena lexikálně odlišná pojmenování – pobaba, přástva, hratvy). Jsou to buď dějová jména (plt.) odvozená sufixy -ky (održky) a zejména -čky (dračky, dříčky, odíračky, drapačky, škubačky), příp. -(l)ačky (drhačky, drhlačky) – většina z nich se vyskytuje i v singulárové podobě, nebo slovesná substantiva (především draní, ostatní se dokládají jen sporadicky). Zaznamenané rozdíly jsou tedy jak lexikální (jak to vyplývá z fundujících sloves), tak slovotvorné (-ky/-čky × -ní) a morfologické (diference v čísle), jen výjimečně hláskoslovné.

Nabízí se otázka, zda slovesná substantiva draní, drhnutí apod. vůbec považovat za plnohodnotné ekvivalenty (jde zde o pouhou
změnu slovnědruhové charakteristiky, zpředmětnění děje), zda nemají vlastně blíž k vyjádření pouze slovesnému (z mapy je patrné, že ob-
lasti bez substantivního pojmenování a se slovesným substantivem se prolínají; to umožňuje předpokládat, že užívání slovesného substanti-
va je na tomto území fakultativní, základní že je zde vyjádření slovesné).

Okrajová pojmenování, jež nejsou deverbativy od sloves s významem ‚drát peří‘, vznikla přenesením či specifikací významu slov s podobným nebo širším významem (přástva ‚společné předení lnu za zimních večerů‘, hratvy ‚beseda, táčky‘, pobaba ‚vzájemná sousedská výpomoc při práci‘; ‚poslední draní spojené se zábavou a pohoštěním‘ – tak v záp. Slezsku, viz položka II-201 doderky).

V oblastech se slovesným substantivem nebo bez ekvivalentního názvu se pojmenování se sufixem -čky (-čka)/-ačky (-ačka) vyskytují někdy ve významu ‚ženy (žena) deroucí peří‘. Je tomu tak téměř vždy v Čechách (dračky), méně často na vých. Moravě (drhačky, škubačky). Jen výjimečně bylo příslušné pojmenování zaznamenáno v témže bodě v obou významech.

3                 Zeměpisné rozložení lexikálních ekvivalentů je v podstatě odrazem situace zobrazené na mapě II-200 drát peří. V případě nář. názvů pro dračky je však územní diferenciace poněkud složitější v důsledku nejen nových okrajových lexémů, ale především bohaté slovotvorné, příp. morfologické rozrůzněnosti.

Obě slovotvorné varianty odvozené od slovesa drát, tj. draní a dračky, zaujímají značně velkou rozlohu. Slovo draní bylo zapsáno ve střední části Čech (bez sv. okraje, již. části střč. nář. oblasti a vých. poloviny jzč. nář.), častěji je doloženo ještě ze Znojemska, odjinud jen řídce. Zbývající území Čech (bez jižního areálu) a větší část Moravy až ke Kyjovu a Kroměříži pokrývá varianta dračky, shodná se spis. jazykem; poměrně hojně byla zaznamenána i v záp. Čechách a podle KLA zde dříve byla ještě častější.

Některé další ekvivalenty zaujímají menší oblasti než příslušná fundující slovesa (ta jsou patrně v tomto případě odolnější vůči vytlačování spis. výrazem). Týká se to především derivátů od sloves drhnout a odrhat u Nového Města na Mor. (zde je jen ve zbytcích doloženo drhnutí a odrhání), dále území výrazu odíračky mezi Litovlí a Prostějovem, do jisté míry i vm. deverbativ od slovesa drhnout (ve větší, sev. části areálu se užívá výrazu drhlačky, jižněji – na Uherskobrodsku – drhačky) a jč. oblasti s pojmenováním održky.

Ostatní areály sloves a příslušných deverbativ si odpovídají: reflexem slovesa drápat je dějové jméno drapačky, dřet dává dřačky, dřít dříčky a škubat škubačky.

Singulárové podoby výrazů se sufixem -čka/-ačka, tj. dračka, odíračka, drhačka, drhlačka, drapačka a škubačka, tvoří více či méně kompaktní oblasti zejména ve vých. polovině Moravy a na Příborsku, v Čechách se vyskytují řídce, hlavně při sv. okraji.

Obraz zeměpisné situace doplňuje výraz přástva v Podještědí a pobaba na vm.-slez. pomezí a v povodí Ostravice.

Ve městech se výzkum této položky neprováděl.

4                 Fundující slovesa derivovaných dějových jmen a slovesných substantiv viz II-200 drát peří, odd. 4; slovesná substantiva nejsou ob-
vykle ve slovnících uváděna jako samostatná hesla (jde o zcela pravidelný deverbální tvar), objevují se nanejvýš ve vysvětlujícím opisu
(SSJČ dračky ‚draní peří‘, Bš drhlačka ‚drhnutí peří‘ apod.), kde je nelze považovat za plně ekvivalentní.

dračka, dračky  SSJČ dračky, Kt a Kt (Bš) dračka na Hané — Od drát.

draní  Kt draní peří, pol. dracie pierza, hluž. pjerjodřeće (Jg ‚trhání, Reissen‘) — Od drát.

drapačka, drapačky  jen nář.;  ALJ drápačka val., SSJ driapačky — Od drápat.

drápání  v sled. významu jen nář. — Od drápat.

drhačka, drhačky  jen nář. — Od drhnout.

drhlačka, drhlačky  jen nář.; Bš drhľačka val., ALJ drhlačka Holešov (Kt drhlačka ‚odrhování lnu z pálek‘) — Od drhnout, -l- patrně od příčestí minulého.

drhnutí  v sled. významu jen nář. — Od drhnout.

dřačky  jen nář. — Od dřet (příklonem kmene minulého k a-kmenům, od nichž se dějová jména s příponou -čka tvoří nejčastěji).

dření  v sled. významu jen nář. — Od dřít.

dříčky  jen nář.; Kt dřička mor., Bš dřička laš. — Od dřít.

hratvy  jen nář. — Přenesením významu (Kt hratva ‚návštěva, hrátky, táčky‘, Bš hratva ‚beseda, táčky‘ han.); viz II-196 chodit na besedu.

odíračka, odíračky  jen nář.; Bš odiračka han. — Od odírat.

odrhačky  jen nář. — Od odrhat.

odrhání  jen nář.; ALJ jč. — Od odrhat.

održky  jen nář. — Od odrhat.

pobaba  jen nář. (SSJČ nář., viz odd. 2, Kt: „Obyč. v sobotu večer scházívají se sousedky, aby peří draly. Derouce peří bajky vypravují a muži všelijaké šprýmy provádějí. To dělají z pobaby.“; „hostina při draní peří. U Příbora“, Bš „bezplatná výpomoc sousedů“, „hostina vystrojená přídkami“, tj. přadlenami) — Přenesením a specifikací slova přejatého z pol. (pobawa ‚druh roboty v době žní apod.‘, powabić ‚povolat‘).

přástva  v sled. významu jen nář. (SSJČ nář. ‚beseda‘, Jg ‚schůzka ke společnému předení‘) — Přenesením významu.

škubačka, škubačky  v sled. významu jen nář.; Kt (Bš) — Od škubat.

škubání  v sled. významu jen nář. — Od škubat.

5    drački Ju 1, 5, 6, Ru 2 — draňí Ju 1–3, Ru 4

6    —

Či