Kromě okrajových rozdílů lexikálních (kuželka × kregla × kolek) mapa zachycuje především rodový protiklad kužílek × kuželka a dále četné diference hláskoslovné (např. kuželka × kúželka × kužalka × kužélka × kužílka × kruželka). V Čechách je izoglosou vyznačen rozsah jzč. změny e > a, která se objevuje zvláště po měkkých souhláskách.

3                 Pro mapu je příznačná rodová dichotomie kuželka × kužílek. Většinový výraz kuželka, shodný se spis. jazykem, se vyskytuje v podstatě v celých Čechách a na sev. a vých. Moravě s velkým přesahem do záp. poloviny Slezska, kromě toho sahá i na Boskovicko, Třebíčsko a do jz. cípu Moravy. Na zbývajícím moravském území se dokládá jeho slovotvorná varianta kužílek (jen sporadicky se při okrajích jejího výskytu objevují další hláskové podoby, a to kúžilek, kuželek, kužálek). Zejména na styku obou výše uvedených oblastí se poměrně často vyskytuje kontaminovaná podoba kužílka.

Forma kužélka je typická pro sev. Valašsko, podoby kruželka, kruželek převládají v ostravickém úseku slez. nářečí.

Jč. nářečí včetně domažlického úseku se vydělují hláskovou variantou kužalka, ta byla zaznamenána i na jz. okraji Moravy. Podoby se zdlouženou náslovnou slabikou kú- (kúžalka, kúželka, popř. kúžílek) jsou roztroušeny zvláště při okrajích jzč. a svč. nářečí, na Moravě se objevují jen při vých. okrajích vm. nář., na záp. Boskovicku a záp. Zábřežsku.

Lexém kolek je charakteristický zejména pro Břeclavsko. V přechodných nářečích česko-polských je běžný přejatý výraz kregel (v sev. části) a jeho rodová varianta kregla (v části jižní).

Ve městech se tato položka zkoumala pouze u staré generace, u ní se obvykle dokládají stejná pojmenování jako v příslušném venkovském okolí.

4    klička  v sled. významu jen nář. — V návaznosti na srbochorvatský výraz klíčak ‚dřevěný klín‘.

klocek  jen nář. (SSJ nář. klocok ‚palice‘, ALJ ‚kousek dřeva‘, Bš val. ‚klacek‘) — Přenesením nář. pojmenování klocek ‚klacek‘.

kolek  v sled. významu jen nář.; Jg slc., Kt, Bš kołek Zlín — Přenesením nář. výrazu kolek ‚kolík, dřívko vůbec‘, srov. klocek.

kregel  jen nář.; pol. kręgiel — Přejato z pol.

kregla  jen nář. — Příklonem k femininu z kregel, viz tam (femininum patrně vlivem spis. výrazu kuželka).

kruželek  jen nář.; Bš kruželik laš. — Příklonem k maskulinu z kuželka, viz tam, náslovné kr- srov. kruželka.

kruželka  jen nář.; Kt, ALJ laš. Frýdek, Místek — Z kuželka, viz tam, náslovné kr- vlivem slez. kregel, kregla, resp. pol. kręgiel.

kužálek  jen nář. — Z kuželek změnou e > a a dloužením, srov. kužalka.

kužalka  jen nář.; ALJ jzč. — Jzč. nář. změnou e > a z kuželka, viz tam.

kúžalka  jen nář. — Z kužalka sekundárním dloužením samohlásky v slovním základu, viz kužalka.

kuželek  jen nář.; ALJ kužéu̯ek Uher. Hradiště — Z kuželka příklonem k maskulinu, viz tam.

kuželka  stč., Jg, SSJČ, dluž. kuźelka — Podle Mch derivací z kužel. Poněvadž se na kužel přivazuje koudel, byly mezi těmito slovy odedávna oboustranné vlivy hláskové i významové. Zdá se, že základem je stněm. kugel- ‚hůl s kulovitým „knoflíkem“ na konci‘ (příbuzné s něm. Kegel ‚kužel, kuželka‘), u Slovanů zkřížené s domácím slovem pro koudel *kǫdělь.

kužélka  jen nář. — Z kuželka sekundárním dloužením samohlásky e před jedinečnou souhláskou  l, viz tam.

kúželka  jen nář.; ALJ jzč. chod. — Z kuželka sekundárním dloužením samohlásky v základu slova, viz kuželka.

kužílek  jen nář.; ALJ též kužilek, oba han. (Jg kužilek, kužilka, mor. kuželík, SSJČ též kuželík, u všech ‚dem. ke kužel‘) — Derivací z kužel, viz kuželka.

kúžilek  jen nář. — Z kužílek sekundárním dloužením samohlásky v základu slova, viz kužílek.

kužílka  jen nář. — Kontaminací výrazu kuželka a jeho slovotvorné varianty kužílek, viz kuželka.

5    —

6    —

Pv