ČJA 2
196 (chodit) na besedu (2032)
beseda (sousedské posezení s rozhovorem) (2031)
1 M na besedu
na besedy (na b’eśady 831, na vesedy 808, 818, 819, na v’eśady 830, po posedách 755)
na táč m.
na táčki f. plt. (na tački 313, 315, 329, 335)
táč m.
na hrátki f. plt. (na hrátka plt. 457)
na hratvo
hejtu (hijtu 302, na hejtu 310) — hútu (na hútu 321)
na pobiťi
na pobit 102, 103, 107, 139
na toulačku 119, 130, 131, 133
na toulku 113, 115, 116
na přástvu (na přýstvu 721, na přástku 125, na přásku 137, na přýstku 704, na přátki 422)
do vsi
N na kalandu 110, 143, 417, na polúfku 756, na kuz řeči 130, 241, 247, 257, 10, 42, na trochu řeči 72, na plk 676, 63, 65, 72, 75, na plotki 832, 84, na klebety 82, na pár drbu 210, na troč 51, na špóri 66, na plkačku 726, na křap, na křápek 328, na náfšťevu, táčovat 221, toulat 115, 117–119, (ch.) se toulat 119, 129, 130, 132, 133, pobejt 101–105, 107–110, 112, 121–124, 126, 138, 151, 152, besedovat
2 Spojení chodit na besedu, tj. na sousedské posezení s rozhovorem, má řadu nář. podob. Ve větě se vyskytuje jako příslovečné určení účelu vyjádřené nejčastěji předložkovou vazbou se slovesem chodit (např. chodit na besedu × ch. na hrátky × ch. na táčky × ch. na pobytí), řídce bezpředložkově (chodit táč, ch. hejtu) nebo spojení slovesa chodit s účelovým infinitivem (chodit pobýt, ch. (se) toulat, popř. ch. besedovat). Původní příslovečné určení místa ve spojení chodit do vsi nabylo významu účelového a celý obrat se frazeologizoval.
Z některých slovních spojení vznikla univerbizací slovesa, např. z chodit na besedu – besedovat, z ch. na táč – táčovat. Starší nář. výzkumy zaznamenaly ještě slovesa táčkovat, dousovat a hejtovat a Bš i hrát. Upustilo se od mapování ne plně ekvivalentních samotných infinitivů besedovat, táčovat, neboť výzkum se zaměřoval především na spojení slovesa chodit se substantivem. Není mapováno ani spojení dvou infinitivů chodit pobýt a chodit (se) toulat, i když v svč. nář. oblasti je tento způsob vyjádření zcela běžný vedle chodit na pobytí a ch. na toulačku (nejčastěji ve spojení přijďte pobýt).
Kromě rozdílů lexikálních se u jmenné složky objevují rozdíly slovotvorné provázené často i rozdíly v čísle a v rodě (toulka × toulačka, pobyt × pobytí, táč × táčky, hratva × hrátky, beseda × besedy) a ojedinělé rozdíly hláskové (hejta × húta).
Vedle frazeologických spojení neutrální povahy byly především ve městech zaznamenány vazby s expresivním zabarvením (např. ch. na plk, na pletky, na klebety apod.); ty však nebyly mapovány. Rovněž se upustilo od mapování nově pronikajících spojení ch. na kus (kousek, trochu) řeči a ch. na návštěvu. Sporadicky zaznamenaná vazba ch. na kalandu má v sv. Čechách význam ch. za děvčetem do domu. Z mapování bylo vyřazeno ne plně ekvivalentní spojení ch. na polůvku. Na mapě též nesledujeme hláskové podoby slovesa chodit.
Ve městech byl výzkum prováděn jen u staré generace. Původní nář. podoby jsou zde vytlačovány vazbou chodit na besedu a nemapovaným spojením ch. na návštěvu. Na Jablunkovsku sledovaná vazba chybí.
3 Nář. situace v Čechách se vyznačuje velkou rozmanitostí na rozdíl od poměrně málo členěné Moravy a Slezska.
Největší rozšíření má spojení ch. na besedu. Zaujímá většinu Moravy kromě území mezi Šumperkem, Prostějovem a Boskovicemi, kde je vazba ch. na hratvu, přesahuje do přilehlých čes. oblastí, ojediněle až do stř. Čech, proniká také do městské mluvy. Pro Slezsko je příznačné spojení se subst. v plurálu – ch. na besedy.
Vazba ch. na hrátky vytváří v jzč. nář. oblasti (bez sev. a záp. okrajů) velký areál. Ve středních Čechách sousedí s jiným rozsáhlým areálem s vazbou ch. na táčky. K němu se přimykají menší úseky s variantou ch. na táč, a to na severu (na Mělnicku a Mladoboleslavsku) a na východě (mezi Kolínem, Vysokým Mýtem, Ledčí nad Sázavou a Jihlavou) – zde často v dubletě s ch. na besedu. Po celé délce na západním okraji areálu s vazbou ch. na táčky objevuje se v úzkém pruhu jako dubleta bezpředložkové spojení ch. táč. S podobou ch. na táčky se setkáváme ještě mezi Táborem, Jihlavou a Jindřichovým Hradcem.
Spojení ch. na pobytí je rozšířené téměř v celé sev. části svč. nář. oblasti (vyjma Mladoboleslavsko). Rozptýleně se zde vyskytuje i varianta ch. na pobyt. Pro sousední úsek náchodský, Kladsko a Rychnovsko je charakteristické spojení ch. na toulačku nebo ch. na toulku.
Vazba ch. do vsi se soustřeďuje především na širší Královéhradecko. Setkáváme se s ní též na styku střč. a jč. nář. oblasti mezi Příbramí, Benešovem a Táborem a na Kolínsku a ojediněle i jinde v Čechách. V chodském úseku byla zapsána podoba ch. hejtu a mezi Stříbrem a Klatovy obměna ch. hútu.
Na Náchodsku, Kladsku a ojediněle i jinde se vyskytuje spojení ch. na přástvu.
4 beseda stč. besěda, besada ‚rozprávka, hovor‘ a ‚místo pro ně‘, Jg mor., SSJČ jít na besedu, SSJ ísť na besedu, hluž. na bjesadu hić ‚jít na návštěvu‘ (pol. biesiada kniž. ‚zábava, hostina‘) — Z psl. *běsěda, to nejspíše z bez-sěda. Bez- zde adverbium ‚vně, venku‘, sěda od seděti. Beseda znamenalo společné posezení venku před domem s přátelským pohovorem. Podle Holuba-Kopečného rozhovor „bez posezení“ při náhodném setkání.
besedy f. pl. ve spojení s chodit jen nář. — Původně patrně k vyjádření opakované činnosti. Viz beseda.
hejta jen nář.; Kt hejtú jíti, SSJČ nář. hejta, hyjta, přijít na hejtu; hyjtu, hejtu přísl. nář., být hejtu, přijít hejtu, ALJ Dobrušsko dit na hejtu (‚na procházku, na návštěvu‘). — Podle Mch nejasné, v pol. a východoslovenských dialektech hajty a podobné varianty v řeči k dětem ‚jít ven, na procházku‘. Holub-Kopečný spojují s hýčkati, lid. hejčkati ‚kolébat dítě na plachtě (chod. hejčka) uvázané ke stropu světnice‘ a s han. heta ‚pruh plátna, kterým si matka dítě k sobě při práci n. pochůzce ovine‘. Základ asi v dět. řeči nebo spíše ze st. něm. hüete. Snad i původu citoslovečného.
hrátky f. plt. (Jg i hrádky ‚hra, návštěva spojená se hrou‘), SSJČ pův. nář. jít na hrátky, hluž. na jhru nebo na hrejku hić (hrajka = dem. ke jhra) ‚jít na návštěvu‘ — Od hráti. Rozšířením významu. Podle Holuba-Kopečného snad i z hrád-ky ‚beseda u hradby, na zahradách‘.
hratva jen nář.; Kt též hratba (u Olomouce), Bš též hrát ‚besedovat‘ přendi k nám hrát ‚na besedu‘ — Od hrát.
húta jen nář.; Jg jíti na hůtu, Kt též jíti na hůty; jíti hútu (Kt hútati ‚houpati‘) — V bodě 306 udávají, že v sousedním něm. dialektu bylo slovo húču ‚beseda‘. Nejasné.
pobyt v sled. významu jen nář.; Jg na pobyt choditi, Kt též pobytka, SSJČ nář. — Deverbativum od pobýt. Specifikace významu ,přebývat na nějakém místě‘.
pobytí v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Viz pobyt.
přástva jen nář.; SSJČ nář. — Rozšířením významu ‚schůzka ke společnému předení‘.
táč m. Jg táč jíti ‚jít s dětmi na procházku‘, ‚na táčky‘, SSJČ zast. obl. jít na táč ‚jít na besedu‘ — Patrně souvisí s nář. slovem táč, táčka = pruh pevné látky přehozený přes levé rameno vedený přes záda pod pravou paží dopředu, kde obtáčí oběma konci dítě v peřince na levé straně chůvina těla. Tak se dítě nosilo při pochůzkách nebo při menších domácích pracích. — Přenesením. Táč od točiti.
táčky f. plt. Jg ‚procházka s dětmi, navštívení‘, jde na táčky = ‚jde se projít nebo někoho navštívit‘, SSJČ též tačky říd. f. pomn. poněk. zast. a ob. chodit na táčky — Přenesením. Viz táč.
toulačka v sled. významu jen nář.; Kt přiď k nám na toulačku, SSJČ nář. — Přenesením významu ‚potulování, změna místa pobytu‘. Od toulat.
toulka v sled. významu jen nář.; Kt též tulka zast., SSJČ nář. sousedské toulky, zastavit se na toulku — Viz toulačka.
(ves) ve sledovaném spojení chodit do vsi jen nář.; Kt přijíti k někomu do vsi (Bš idem do vsi (horň.) ‚do společnosti nebo za galánkú‘) — Specifikací významu nebo přenesením.
5 besedovat Ru 4 — choďit na táč Ju 4, 5, Ru 2, 4 — ch. na táčki Ju 3 — táčovat Ju 4 — ch. na přástvu Po 1 (s nějakou prací) — ch. do u̯si Ju 1, 2
6 —
7 Do Dotazníku pro výzkum čes. nářečí bylo také zařazeno heslo 2031 beseda, tj. sousedské posezení s rozhovorem. Pro tento pojem je na většině území běžný výraz beseda, na velké části středních Čech a místy i jinde v Čechách (např. na Královéhradecku, v širším Podkrkonoší a na Roudnicku) však nář. výraz chybí. Je to především tam, kde se pro ‚chodit na besedu‘ užívá spojení chodit do vsi, ch. na táčky, méně často pak u spojení ch. na hrátky a ch. pobýt. Z toho důvodu bylo od mapování otázky beseda upuštěno.
Mimo plánovaný výzkum ze spontánních hovorů bylo zachyceno několik pojmenování pro besedníka: táčník 138, 149, hrátník 332, hrádečník 337, 458, hejták 301, 304, hejtáč 305, pobytník 110.
Atlasy: AJŚ 750
Om
