Podobu ďoura považujeme za původně expresivní obměnu výrazu díra a jejich vzájemný vztah řešíme na úrovni hláskosloví. V jejich užití se na zkoumaném území projevil jistý rozdíl: zatímco název díra byl naším výzkumem zpravidla zaznamenán v dubletě s pojmenováním jáma, byla jeho nář. varianta ďoura zapsána ve větší části svého areálu (zejména Slezsko) jako základní a nedubletní. V sledovaném významu nemá expresivní zabarvení; v jiných významech může být expresivní, viz I-84 záplata. Na slově jáma (ďáma) je sledován rozsah starého „moravského krácení“.

3                 Pojmenování jáma, shodné se spisovným jazykem, je typické pro Čechy, jeho hlásková varianta jama pro Moravu. Na záp. Moravě byla zachycena (častěji nedubl.) podoba s náslovným ď- (ďama), na přilehlém Ledečsku dubl. ďáma.

Na sv. okraji střm. nářečí, na Frenštátsku a ve Slezsku s přilehlým okrajem vm. dialektů se užívá výrazu ďoura. Podoba díra se vyskytuje rozptýleně a většinou dubletně v svč. a střm. nářečí, porůznu i jinde; poměrně pravidelněji je doložena ze zč. a sč. okraje.

Ve městech byla zjištěna pojmenování běžná ve venkovském okolí; nově proniká do mor. měst podoba jáma.

4    ďáma  jen nář. — Z jáma záměnou palatál j-ď (srov. jetelina – dětelina, jívina – divina v pomístních jménech)

ďama  jen nář.; Jg mor. — Z jama záměnou palatál j-ď, viz jama.

díra  stč. diera v nejobecnějším významu, Jg, SSJČ, SSJ diera, hluž. dźěra — Od psl. *děra (to k *děrati) s původním významem ‚díra v šatech nebo v obuvi vzniklá rozedráním‘.

ďoura  Jg ‚díra‘ ob., SSJČ nespis., často expr., pol. dziura — Psl. *dju-

ra je patrně expresivní obměnou psl. *děra, *dira; jiný možný původ (např. Mch spojuje psl. podobu s lit. dervė ‚dutina v stromě‘) není vyloučen.

jáma  stč., Jg, SSJČ — Psl. *jama > stč. jáma.

jama  jen nář.; Jg zast., SSJ, hluž., pol. — Z jáma starým „moravským krácením“.

5    jáma Ju 1–5, Ru 1–4 — jama Ju 7, Ru 5 — ďíra Ju 4–6 — ďoura Po 1

6    AJPP 62 (zvláště na brambory), OLA 2600 (jáma)

Pl