192 hřbitov (1948)

1    M         řbitov, hřbitov (řbítov 302, 313) — břítov (břitov 307)

krchov (krchuv 818, 819, 826, 829, 830) — kerchov (kérchov 734, kerchhof 746, k’erchuv 832–836, 84) —
krichov (též 457)

krchovo

S          cinter 755

2                 Pro hřbitov, tj. pro místo, kde se pochovávají mrtví, máme v našich nářečích pojmenování hřbitov a krchov, vyskytující se velmi často jako dublety. Obě slova byla přejata z němčiny. Rozličný způsob adaptace můžeme sledovat na jejich hláskových obměnách a na přechodu k jinému morfologickému typu (krchov × krchovo). Mapa nezachycuje zjednodušení souhláskové skupiny hř- > ř- (hřbitov > řbitov). Ke změně hř- > ř- viz ČJA V-274–277.

3                 Slovo krchov (a jeho varianty) je základním pojmenováním pro hřbitov na celém zkoumaném území vyjma chodského úseku a pohraničních měst. Hláskové obměny se vyskytují zejména na jižních a východních okrajích území. V jz. Čechách přibližně mezi Domažlicemi a Prachaticemi se nachází areál s podobou krychov. Na něj na východě (na Českobudějovicku a Třeboňsku) navazuje menší členité území vklíněné do oblasti slova krchov, kde byla zaznamenána obměna kerchov. Tento výraz tvoří areály na jz. Moravě mezi Jihlavou, Brnem a Znojmem, dále pak ve vm. nář. oblasti (kromě jejího sev. okraje), odkud přesahuje na Holešovsko a Kroměřížsko. Varianta kerchov se objevuje také v nář. česko-polských a v Čechách (jako tradiční nářeční varianta) v horním Pojizeří. Středoopavský typ se vyčleňuje podobou krchovo.