189 kněz (2109)

1    M         kňez — kňiz — ksundz

falář — farář

panáček (-a- 703,721, 71)

N          kaplan, katecheta, páter, paterek, velebný pán, velebníček, důstojný pán

2                 Sledovalo se zeměpisné rozšíření nář. ekvivalentů pro kněze, tj. osobu, která je ve službě některého vyznání pověřena konáním náboženských obřadů. Vedle rozdílů lexikálních zachycuje mapa také rozdíly hláskoslovné (kněz × kniz × ksundz; farář × falář).

V nářečích v Čechách a částečně také na Moravě se pro kněze užívá výraz farář (zpravidla v nář. hláskové obměně falář). Z dvojice výrazů farář × falář byla nář. mluvčími jako starší hodnocena forma falář; je však postupně vytlačována etymologicky starší podobou farář, která pronikla nověji ze spisovného jazyka. Pro výzkum na husté síti byla mapa regionalizována na Moravu, kde lze směrem k východu pozorovat výrazný ústup jedné a postupně i druhé formy. Ve většině vm. nář. a v nář. slezských se výraz farář v námi sledovaném významu nevyskytuje. Jako pojmenování osoby uvedené označením povolání, titulem vyskytuje se výraz farář zpravidla ve spojení se slovem pan, a to i mimo vlastní oslovení.

Slovo kněz se vlivem spis. jazyka šíří i do oblastí s jinými nář. ekvivalenty; v dubletách či tripletách bývá hodnoceno jako pojmenování nové.

Nemapována zůstala dvojslovná pojmenování velebný pán, důstojný pán, kterých se užívá zejména při oslovení kněze, popř. v hovoru o něm (zpravidla v kontaktu s jinou duchovní osobou), a univerbizovaná podoba velebníček, shodná se spis. jazykem, která mívá poněkud expresivní zabarvení. Mapován nebyl ani výraz paterek, zaznamenaný několikrát ve Slezsku, ani jeho nedeminutivní podoba páter, doložená z několika měst, neboť slouží zpravidla k označení kaplana.

3                 Mapa představuje čes.-mor.-slez. lexikální trichotomii falář × panáček × kněz.

Označení falář je doloženo z Čech a záp. Moravy, a to často vedle šířící se podoby farář. Na Moravě byla tato podoba zapsána zejména na Holešovsku, Přerovsku a Zábřežsku a při jz. a sz. okrajích vm. nářečí.

Morava se s výjimkou jz. části a Boskovicka vyděluje pojmenováním panáček.

Pojmenování kněz, které v Čechách nověji proniká ze spis. jazyka, bylo porůznu zapsáno z celého území, častěji zvláště na sz. Moravě. Naproti tomu v nářečích slezských vytváří toto pojmenování výrazný areál, hláskově diferencovaný: výraz kněz je rozšířen ve středním úseku slezských nář., podoba kniz se nachází v převážné části západní (opavské) podskupiny a na Hlučínsku a forma ksundz (kśundz) je typická pro přechodná nářečí česko-polská.

Situace ve městech se v podstatě shoduje s nář. okolím, pouze u mladé generace se šíří výraz kněz, v severomor. městech pak označení farář.