ČJA 2
187 modlit se (2125)
1 M modlit se (modlyť sa 701, 738)
modlet se
říkat (řekać 801)
2 Výzkum sledoval nář. ekvivalenty slovesa modlit se, tj. konat modlitbu, odříkávat modlitby, a zaznamenal územní předěl mezi slovesy modlit se a říkat. Při výzkumu byla mapa regionalizována pouze na Moravu.
Hlásková změna i > e, pravidelně se vyskytující na centrální Hané, se dokládá u slovesa modlit se ve větším územním rozsahu, než odpovídá izoglose PRO F 1. Nelze vyloučit působení analogie podle sloves 4. třídy
typu ležet, umět: modlit se > modlet se. Tato změna má u
jednotlivých sloves různý rozsah, srov. např. I-41 mra-
čit se a I-203/221.8 bílit.
3 Pro mapu je příznačná lex. dichotomie. Slezsko s přilehlým sev. okrajem vm. nář. a sv. částí Valašska má sloveso říkat. Na ostatním území se dokládá sloveso modlit se, shodné se spis. jazykem; to proniklo do mluvy všech měst. Podoba modlet se se vyskytuje souvisle na centrální Hané s menšími přesahy na východ a jih a na Znojemsku.
4 modlet se jen nář. — Od modlit se, viz odd. 2.
modlit se stč. modliti sě, Jg, SSJČ modliť sa, pol. modlić się, hluž. modlić so — Od psl. základu *mold-, psl. přesmyk ld > dl. Souvisí s psl. *modla ‚prosba‘, pak ‚vzývané božstvo‘. Podle Mch se stalo zvratným asi podle prositi se.
říkat v sled. významu jen nář.; Kt říci, řéci (v obecné mluvě), Bš
(stč. řiekati ‚číst, pronášet, odříkávat, např. řiekati hodiny ‚odříkávat hodinky, tj. modlitby stanovené na jednotlivé hodiny dne‘, Jg ‚praviti, slovy vůli neb myšlenky své pronésti, zpaměti říkat‘, SSJČ poněk. zast. ‚číst, pronášet, odříkávat‘) — Specifikací významu čes. říkat vlivem pol. nář. rzykać ‚modlit se‘.
5 modlit se Ju 1–3, 5, Ru 2, 4 — modlit se Po 1 — řikať Ru 4
6 —
Pv
