ČJA 2
185 kolovrátek (flašinet) (1994) —
1 M flašinet (flašinejt 137, flašiňet 815) — flajšinet — flašinét
vergl (vergel 755, též 821, 836, vergr 463, 520, 625, velgr 430) — verkl (též 713, 752)
lajer (lajér 656, lajerka 819) — lajir (lajirek 808, 820) — lajr
lajermon (lajrmón 650, 701, lajermonek 807, 810)
lajerkastn 818
lyrka 833, 834
kuke pl. 669, 670
kolovrátek
S bandurka 823
2 Sledovala se nářeční pojmenování pro kolovrátek, tj. přenosný hrací nástroj s klikou. Vedle výrazných lexikálních rozdílů se projevily v důsledku adaptace slov cizího původu též rozdíly hláskové (např. flašinet × flajšinet × flašinét, lajer × lajir × lajr).
K označení sledované reálie byla většinou převzata pojmenování původně označující různé, zejména strunné hudební nástroje.
Ve městech tato položka nebyla zkoumána.
3 Na mapě je patrná základní lexikální trichotomie flašinet × vergl × lajer.
Výraz flašinet převládá v Čechách, jeho přesahy na Moravu jsou ojedinělé; z Jičínska je doložen v podobě flajšinet, na malé enklávě mezi Litovlí a Prostějovem se vyskytuje hlásková varianta flašinét.
Pojmenování vergl zabírá téměř celou Moravu, kromě sev. části střm. nář. Na širším Kroměřížsku a Uherskobrodsku byla zaznamenána hlásková podoba verkl. V centrálním úseku střm. nář. a ve Slezsku je rozšířen výraz lajer, na širším Zábřežsku v podobě lajr, na Opavsku v podobě lajir. V záp. slezské nář. podskupině a na Litovelsku bylo zaznamenáno rozptýleně i přejaté označení lajermon.
Sporadické označení kuky bylo zjištěno západně od Prostějova, pojmenování lyrka je doloženo z Těšínska. Výraz kolovrátek, pronikající ze spisovného jazyka, byl řídce zachycen zejména na jižním a východním okraji Čech.
4 bandurka jen nář. (Jg, SSJČ též bandura, SSJ bandura, pol. též bandura, u všech ‚ukrajinský lidový strunný nástroj‘) — Přenesením významu výrazu přejatého patrně z něm.
flajšinet jen nář. — Viz flašinet.
flašinet Kt, SSJČ ob. — Slovo fr. původu, do češtiny přejato přes něm.
flašinet jen nář. — Viz flašinet.
kolovrátek Kt, SSJČ (stč. kolovrat ‚hudební nástroj strunový‘, kolovratec dem.) — Formální dem. Slovo značilo nejprve vratidlo
a jiné přístroje užívající kola (hrací kolovrátek) a znamenalo ‚nástroj pomocí kola vrtící něčím, obracející něco‘, psl. *kolo-vortъ.
kuky jen nář.; Kt (Bš) — Nejasné, snad souvisí s psl. *kukati a se stč. kuknati ‚naříkat‘.
lajer jen nář. — Přejato z něm. (Leier ‚loutna‘).
lajerkastn jen nář. — Přejato z něm. (Leierkasten).
lajermon jen nář. — Přenesením významu slova přejatého z něm. Leiermann ‚kolovrátkář‘.
lajir jen nář. — Viz lajer.
lajr jen nář. — Daná forma patrně vlivem něm. dialektů. Viz lajer.
lyrka jen nář. (Jg i SSJČ lyra ‚strunový hudební nástroj‘) — Přenesením dem. od lyra. Motivačně paralelní jsou výrazy bandurka, lajer.
vergl SSJČ zast. ob., SSJ vergeľ hovor., trochu zast. — Viz verkl. Změna k > g patrně znělostní asimilací k okolním znělým hláskám.
verkl jen nář.; SSJ verkeľ — Přejato z rakouské něm. (Werkel).
5 flašinet Ju 1, 3, 6, 7, Ru 2, 4 — lajra Po 1 — vergl Ju 6
6 –
Vj