ČJA 2

185 kolovrátek (flašinet) (1994) —

1    M         flašinet (flašinejt 137, flašiňet 815) — flajšinet — flašinét

vergl (vergel 755, též 821, 836, vergr 463, 520, 625, velgr 430) — verkl (též 713, 752)

lajer (lajér 656, lajerka 819) — lajir (lajirek 808, 820) — lajr

lajermon (lajrmón 650, 701, lajermonek 807, 810)

lajerkastn 818

lyrka 833, 834

kuke pl. 669, 670

kolovrátek

S          bandurka 823

2                 Sledovala se nářeční pojmenování pro kolovrátek, tj. přenosný hrací nástroj s klikou. Vedle výrazných lexikálních rozdílů se projevily v důsledku adaptace slov cizího původu též rozdíly hláskové (např. flašinet × flajšinet × flašinét, lajer × lajir × lajr).

K označení sledované reálie byla většinou převzata pojmenování původně označující různé, zejména strunné hudební nástroje.

Ve městech tato položka nebyla zkoumána.

3                 Na mapě je patrná základní lexikální trichotomie flašinet × vergl × lajer.

Výraz flašinet převládá v Čechách, jeho přesahy na Moravu jsou ojedinělé; z Jičínska je doložen v podobě flajšinet, na malé enklávě mezi Litovlí a Prostějovem se vyskytuje hlásková varianta flašinét.

Pojmenování vergl zabírá téměř celou Moravu, kromě sev. části střm. nář. Na širším Kroměřížsku a Uherskobrodsku byla zaznamenána hlásková podoba verkl. V centrálním úseku střm. nář. a ve Slezsku je rozšířen výraz lajer, na širším Zábřežsku v podobě lajr, na Opavsku v podobě lajir. V záp. slezské nář. podskupině a na Litovelsku bylo zaznamenáno rozptýleně i přejaté označení lajermon.

Sporadické označení kuky bylo zjištěno západně od Prostějova, pojmenování lyrka je doloženo z Těšínska. Výraz kolovrátek, pronikající ze spisovného jazyka, byl řídce zachycen zejména na jižním a východním okraji Čech.


4    bandurka  jen nář. (Jg, SSJČ též bandura, SSJ bandura, pol. též bandura, u všech ‚ukrajinský lidový strunný nástroj‘) — Přenesením významu výrazu přejatého patrně z něm.

flajšinet  jen nář. — Viz flašinet.


flašinet  Kt, SSJČ ob. — Slovo fr. původu, do češtiny přejato přes něm.

flašinet  jen nář. — Viz flašinet.

kolovrátek  Kt, SSJČ (stč. kolovrat ‚hudební nástroj strunový‘, kolovratec dem.) — Formální dem. Slovo značilo nejprve vratidlo

a jiné přístroje užívající kola (hrací kolovrátek) a znamenalo ‚nástroj pomocí kola vrtící něčím, obracející něco‘, psl. *kolo-vortъ.

kuky  jen nář.; Kt (Bš) — Nejasné, snad souvisí s psl. *kukati a se stč. kuknati ‚naříkat‘.

lajer  jen nář. — Přejato z něm. (Leier ‚loutna‘).

lajerkastn  jen nář. — Přejato z něm. (Leierkasten).

lajermon  jen nář. — Přenesením významu slova přejatého z něm. Leiermann ‚kolovrátkář‘.

lajir  jen nář. — Viz lajer.

lajr  jen nář. — Daná forma patrně vlivem něm. dialektů. Viz lajer.

lyrka  jen nář. (Jg i SSJČ lyra ‚strunový hudební nástroj‘) — Přenesením dem. od lyra. Motivačně paralelní jsou výrazy bandurka, lajer.

vergl  SSJČ zast. ob., SSJ vergeľ hovor., trochu zast. — Viz verkl. Změna k > g patrně znělostní asimilací k okolním znělým hláskám.

verkl  jen nář.; SSJ verkeľ — Přejato z rakouské něm. (Werkel).

5    flašinet Ju 1, 3, 6, 7, Ru 2, 4 — lajra Po 1  — vergl Ju 6

6    –

Vj