ČJA 2
182 žebrat (1998)
1 M žebrat (řebrat 10, žebrát 301, 304)
ptat — pýtat (též 756, 757)
choďit po ptaňí (ch. po ptaňó 643, 649,
653, 660, 663, 664, ch. po ptaňú 712, 726, 729, 732, 736, 737, 748,
756, 816, 817, 824, 835, 71, 82) — ch. po ptáňí (ch. po ptáňú 705) — ch. po pýtaňí (ch. po py-
taňu 821, 826, 832, 836, 82, ch. na pitajku 71)
prosit (ch. po prozbje 108, 651, 665, též 205, 211, 212, 328, ch. na prozbu 147, ch. na prozbje 147)
fechtovat 462 (fektovat 125, též 106, 45, ch. fechtem 652, 821, ch. po fekťe 616)
N ch. po obživ’e, ch. žebrotou, ch. po žebroťe, ch. po žebráňí, ch. po žebru, ch. po krajičkovaňi 71
2 Nář. výzkum byl zaměřen na zjištění jednoslovných výrazů pro pojem ‚žebrat‘, tj. ‚prosit o almužnu‘. Vedle jednoslovných výrazů slovesných (žebrat × ptat × prosit × fechtovat) byla zapsána i slovní spojení typu chodit + předložkový nebo nepředložkový pád substantiva. Nemapujeme vazby chodit žebrotou, po žebrotě, po žebrání, po obživě, neboť tyto vazby jsou možné na celém zkoumaném území. Menšími značkami však na mapě zobrazujeme spojení chodit po ptaní (ch. po pýtání), které ukazuje na původní větší rozšíření slovesa ptat. Hláskové podoby slovesa chodit v uvedené vazbě nesledujeme.
Nář. materiál se dále člení hláskoslovně (např. ptát × pýtat) a tvaroslovně (např. chodit po ptaní × chodit po ptaňú). K tomuto tvaroslovnému jevu viz IV-58 peří dat./lok. sg. n.
Ve městech byl výzkum proveden pouze u staré generace.
3 Nejrozšířenější je výraz žebrat, shodný se spisovným jazykem. Vyskytuje se na celém zkoumaném území kromě většiny vm. nářečí (s přesahem na již. a záp. Prostějovsko), pro něž je charakteristické slovo ptat. Jeho hlásková obměna pýtat byla zapsána na východě Slezska. Především z Litovelska a Náchodska se dokládá další ekvivalent, a to prosit.
Tyto jednoslovné slovesné výrazy jsou zejména na Moravě často v dubletě se slovními spojeními. Spojení chodit po ptaní bylo zaznamenáno zhruba na vých. polovině Moravy (v hláskové variantě chodit po ptání mezi Vsetínem a Uherským Brodem a chodit po pýtání ve stř. a vých. části Slezska).
Do mluvy měst proniklo veskrze sloveso žebrat, jen mor. města na východě území si podržují též tradiční výrazy.
4 fechtovat SSJČ zast., ob., též chodit po fechtě, ALJ čm., han., fektovat střč., podkrk., fecht han., Uherskohradišťsko, chodit fechtem, po fechtě sm., jít fektem podkrk. — Z něm. fechten ‚žebrat‘.
prosit v sled. významu jen nář.; Jg též choditi prositi, Kt též choditi prosbou, být na prosbě, SSJČ nář., též chodit prosit, prosba ‚žebrota‘ zast., nář., též chodit po prosbě, ALJ jít na prosbu svč., SSJ prosiť říd., hluž. prosyć — Psl. *prositi.
ptaní jen nář.; SSJČ nář., též chodit po ptaní, Bš též ptaj, ALJ jít po ptaňo han. — Od ptát, viz tam.
ptání jen nář.; Jg — Sekundárním dloužením z ptaní, viz tam.
ptat jen nář.; Jg též choditi ptáti, SSJČ nář. ve spojení ptát (chléb), ALJ ptát střč., han., vm. — Z psl. základu *pъt-; ptat vzniklo starým moravským krácením.
pýtání jen nář.; Jg po pytání choditi zast., slc., SSJČ též pytání nář., sloven., dř., Bš jen pyta, pytačka, pytajka, chodit na pyty, pytačku, pytajku — Viz pýtat.
pýtat jen nář.; Jg jen pytati, SSJČ též pytat nář., sloven., SSJ pýtať trochu zast. — Od psl. základu *pъt- vzniklo zdloužením *pyt.
žebrat stč. jen jíti žebrem, Jg též choditi žebrati, choditi po žebrotě, SSJČ též chodit žebrotou, na žebrotu, po žebrotě, SSJ žobrať, též ísť, chodiť po žobrote, po žobraní, pol. żebrać, chodzić po żebranym chlebie, též żebranina, żebranie, iść po żebraninde, po žebraninie, hluž. žebrić, též žebrjenje — Jedna z expresivních variant stč. škebrati a nč. škemrati.
5 žebrat Po 1, Ju 1–6, Ru 2–4 — prosit Ju 4 — jít prosit Ru 2
6 —
Mj
