ČJA 2

177 lehčí (2048)

1    M         lechčí (lachčí 734, 736, 737, 747, 834, lekši 818) — lefčí (též 304, 323, též lefčejšy 801)

lechčejší (lachčejší 755, 835, 836) — lechkejší (též 612) — lefkejší 304

levňejší (lehňéší 632)

2                 Mapa zachycuje nářeční vyjádření komparativu adjektiva lehký. Výzkum byl zaměřen především na slovotvornou diferenciaci: lehčí × lehčejší; byly však zaznamenány též rozdíly hláskoslovné (lehčí × levčí, lehčejší × lehkejší × levkejší) i lexikální (lehčejší × levnější).

Výraz levnější je komparativem k adj. levný, které má ve spis. jazyce pouze význam ‚laciný‘.

3                 K téměř celoúzemnímu výrazu lehčí se připojují jako okrajové regionalismy formy lehčejší (ve Slezsku a porůznu v jv. části Čech) a lehkejší (v záp. Čechách); hlásková varianta levčí je charakteristická pro střední Moravu.

Ve střední části Moravy je běžné rovněž slovo levnější. I v této oblasti se v městské mluvě prosazuje spisovná podoba lehčí.

4                 Citace byly převzaty z výkladu slovníkového hesla lehký, popřípadě z gramatik spis. jazyků.


lehčejší  jen nář.; stč. lehčejí, lehčější, Jg, pol. lekciejszy — Od adj. lehký příponou -ejší s alternací koncové souhlásky základu.

lehčí  Jg, SSJČ, SSJ lahší, pol. lekszy, hluž. lóši, dluž. lašy — Od adj. lehký příponou s alternací koncové souhlásky základu.

lehkejší  jen nář. — Od adj. lehký příponou -ejší bez alternace koncové souhlásky základu.


levčí  jen nář. (Kt, Bš oba levký Zlín) — Sufíxem k nář. adj. levký (to z lehký disimilací chk > fk) a s alternací koncové souhlásky základu.

levkejší  jen nář. — Sufíxem -ejší k nář. adj. levký, viz levčí.

levnější  v sled. významu jen nář. — Od adj. levný příponou -ejší.

5    lechčí Ju 1, 3–5, Ru 4 — lechči Po 1, Ju 2 — lechčejší Ju 2 — lefčí Ru 2 — lefči Ru 4 — lefkejší Ru 2 — levňéši Ju 6

6    ASJ III 365, PLPJ 346

Fi