V běžné komunikaci, vázané více na situační kontext, lze místy užít v sledovaném významu též výrazů veřtat a dílna, jež mají význam obecnější. Jde o užití zástupné, proto jsme je na mapě nezachytili.

3                 Kromě slezských nářečí, z nichž se dokládá pojmenování kuzňa, se na celém ostatním teritoriu vyskytují varianty výrazu kovárna. Starou zemskou hranici česko-moravskou sleduje rozdíl kovárna × kovárňa/kovárně (na Moravě). Varianta kováreň je v pruhu obcí na nejzápad. Moravě. Hláskoslovná obměna kovarna je omezena na zč. nář. úsek.

4    kováreň  jen nář.; Jg mor. — Přechodem od ja-kmenů k deklinačnímu typu píseň, viz kovárna.

kovárna  Jg, SSJČ — Od kovář, přechodem k tvrdému skloňovacímu typu.

kovarna  jen nář. — Od zkráceného kovař.

kovárňa  jen nář.; hluž. kowarnja, SSJ kováčňa — Zachováním pův. deklinačního typu ja-kmenového.

kovárně  jen nář.; stč., Jg — Přehláskou z kovárňa a zachováním měkkého sklonění, viz kovárna.

kuzňa  jen nář.; Jg kúzňa i kúzna mor., pol. kuźnia (jč. od Strakonic kouzeň, kouzně ‚výklenek pod kamny, kam se ukládalo dříví, louče‘) — Psl. *kuzňa, ku- od kuti ‚kouti‘ a přípona -zňa.

5    kovárna Po 1, Ju 1–5, Ru 2, 4 — kovarna Ju 2 — kovárňa Ju 6, 7 — kovárňe Ju 6

6    ASJ IV 331, MAGP 168, OLA 832

Bh