2                 Na mapě jsou zachyceny nářeční výrazy pro pohodného, tj. pro osobu, která měla na starosti odstraňování mršin a utrácení nemocných zvířat. Tyto výrazy ukazují na rozdíly lexikální a slovotvorné (např. pohodný × pohodník × pohodák × pohodňák; ras × rasík × rasák × rasovský; dřík × dráč); ojedinělé jsou rozdíly hláskoslovné (např. pohodák × pohoďák). Dloužení u výrazu drnomístr na mapě neregistrujeme, protože tuto hláskovou obměnu sleduje zvláštní položka, srov. V-117 mistr.

Funkce pohodného i na venkově už dávno zanikla, avšak příslušná nář. pojmenování se nezřídka uchovávají zejména ve rčeních jako synonyma člověka krutého, nemilosrdného. Výsledky výzkumu byly konfrontovány s KLA. Uvedená anketa navíc dokládá tato ojedinělá pojmenování: hemrák (Sušicko), povolný (Hlinecko), psinka (Žďársko).

3                 Proti vcelku jednoduché jazykové situaci na Moravě stojí značná nářeční pestrost v Čechách. Největší rozsah má slovo ras. Kromě jzč. nářečí se vyskytuje v Čechách a na celé Moravě. Dokládá se též v slovotvorných variantách rasoška (zvláště na širším Mladoboleslavsku), rasík (zejména na Rakovnicku), rasák (porůznu ve vých. Čechách) a jako substantivizované adj. rasovský (místy v svč. nářečích).

V jzč. nářečích jsou pro pohodného dvě i více pojmenování. Vedle výrazu pohodňák, který je hojný zvláště na širším Plzeňsku a na Rakovnicku, a výrazu pohodák, dokládaného z vých. Plzeňska, zabírá většinu území již. části uvedených nářečí označení pohodník. Kromě těchto výrazů je tu velmi časté též pojmenování drnomistr (v již. Čechách v podobě drnomístr), poněkud expresivní a charakteristické spíš pro mladší vrstvu uživatelů. Výraz pohodný se roztroušeně a většinou dubletně dokládá poněkud častěji z již., vých. a sev. okrajů Čech, jako jediné bylo zaznamenáno v podstatě jen na Benešovsku, na Moravu proniká výjimečně.

Slezsko se poměrně ostře vyděluje výrazy šerha (ze záp. části) a dřík (vých. část s přilehlým sev. okrajem vm. nářečí; zde vedle formy dráč). Ostatní pojmenování nevytvářejí souvislé oblasti. Na Moravě se roztroušeně vyskytuje slovo výtažný, v Čechách novější výraz antoušek a přejaté šintr (záp. okraj Čech).

Výzkum ve městech se u této položky omezil na starší generaci; u ní většinou není výraznějších rozdílů proti mluvě venkovského okolí.

4    antoušek  SSJČ ob. — Podle pražského pohodného Antona Schecka.

dráč  v sled. významu jen nář. — K drát, psl. *dьrati ‚stahovat kůži z pošlého nebo zabitého zvířete‘.

drnomistr  SSJČ ‚nevhodně místo pohodný‘ — Složené slovo z drn a mistr, kalk. něm. výrazů Rasenmeister, Wasenmeister.

dříč  v sled. významu jen nář.; Kt (také u Přerova) — Od dřít, psl. *derti ,stahovat kůži‘.

dřík  v sled. významu jen nář. — Od dřít, viz dříč.

oděrník  jen nář. — Od odírat, srov. dříč, dráč.

pohodák  jen nář. — Od pohodný, viz tam.

pohodňák  jen nář. (Jg ‚holomek, pomocník biřice‘) — Od pohodný, viz tam.

pohodník  Jg též pohodlník, SSJČ říd. — Od pohodný, viz tam.

pohodný  Jg též pohodlný, SSJČ též nář. pohodlný — Substantivizované adj. nejasného původu. Snad k pohodit ‚hodit mršinu do jámy a zasypat hlínou‘.

 

ras  Jg (též ‚cíditel záchodů‘), SSJČ ob., SSJ zastar. — Podle Mch z něm. Racker krácením (jako ďas z ďábel). Nevylučujeme možnost přejetí a zkrácení něm. Rasenmeister.

rasák  jen nář. — Od ras, viz tam.

rasík  Jg i SSJČ dem. k ras — Od ras, viz tam.

rasoška  jen nář. — Od ras, viz tam.

rasovský  v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ adj. k ras) — Substantivizované adj. k zákl. ras, viz tam.

šerha  jen nář.; SSJ šarha (Jg ‚hospodář vězňů, biřic, pochop‘) — Z něm. (střhn. scherge).

šintr  jen nář. SSJ — Z něm. (Schinder).

švon  jen nář. — Nejasné. Snad k mor. nář. švondat se ‚toulat se bez cíle‘.

výtažný  v sled. významu jen nář.; Kt (Bš výtažna ‚vynášení mrtvoly z domu o pohřbu‘) — Substantivizované adj. k vytáhnout.

5    ras Ju 1, 3 — šintr Ju 5, 6, Ru 1, 2, 4, 5

6    —

Bh