169 cestář (1273)

1Mcestář (-ar 835, 836, cestoř 82, cesćoř 834) — cestař

cesták (cesťák 116)

pohrabáč (porabáč 508) – pohrabač

pohrabovač 604, 641

zahrabovač 603, 611 (zahrabač 602)

silňičář

silňičkář

hajramr 611, 614 (hajram 601, hajrám 462, 465, 518, hajran 517, hajráml 516, héramer 612)

Smytňik 818, platner 819, štrasnverter 801 nedubl.

Ncestmistr 110, 129

2                 Nářeční pojmenování cestáře, tj. pracovníka udržujícího v pořádku silnice, se člení především lexikálně (např. cestář × pohrabáč) a slovotvorně (např. cestář × cesták), méně hláskoslovně (varianty sufixu -ář/-ař, např. cestář × cestař).

Z hlediska slovotvorného jsou zjištěná pojmenování odvozena od základů substantivních (cestář, silničář) nebo slovesných (pohrabáč, zahrabovač).

Označení silničář v moravských městech má povahu novějšího, hovorového výrazu.

3                 Fundující základy substantivní a slovesné se promítají též do výrazné zeměpisné dichotomie česko-moravskoslezské. V Čechách dominuje pojmenování cestář, k němuž na okrajích přistupují další varianty, a to hlásková obměna cestař v zč. nář., na přilehlém Strakonicku a odděleně na Mladoboleslavsku a sv. Ledečsku, a slovotvorná podoba cesták na Klatovsku a v sev. polovině svč. dialektů. Poohří a Roudnicko se vyděluje pojmenováním silničář, v přilehlé oblasti zč. nář. byl zachycen výraz silničkář. Na Moravě se užívá slova pohrabáč, ve slez. dialektech hláskové obměny pohrabač. V oblasti moravských a slezských nářečí se navíc objevuje jako novější pojmenování cestař, zaznamenané především u mladší generace.

Jazyková situace v českých městech se vcelku shoduje s příslušným nářečním okolím, do mluvy měst moravských proniká výraz cestář/cestař a hovorové označení silničář.