169 cestář (1273)

1    M         cestář (-ar 835, 836, cestoř 82, cesćoř 834) — cestař

cesták (cesťák 116)

pohrabáč (porabáč 508) – pohrabač

pohrabovač 604, 641

zahrabovač 603, 611 (zahrabač 602)

silňičář

silňičkář

hajramr 611, 614 (hajram 601, hajrám 462, 465, 518, hajran 517, hajráml 516, héramer 612)

S          mytňik 818, platner 819, štrasnverter 801 nedubl.

N          cestmistr 110, 129

2                 Nářeční pojmenování cestáře, tj. pracovníka udržujícího v pořádku silnice, se člení především lexikálně (např. cestář × pohrabáč) a slovotvorně (např. cestář × cesták), méně hláskoslovně (varianty sufixu -ář/-ař, např. cestář × cestař).

Z hlediska slovotvorného jsou zjištěná pojmenování odvozena od základů substantivních (cestář, silničář) nebo slovesných (pohrabáč, zahrabovač).

Označení silničář v moravských městech má povahu novějšího, hovorového výrazu.

3                 Fundující základy substantivní a slovesné se promítají též do výrazné zeměpisné dichotomie česko-moravskoslezské. V Čechách dominuje pojmenování cestář, k němuž na okrajích přistupují další varianty, a to hlásková obměna cestař v zč. nář., na přilehlém Strakonicku a odděleně na Mladoboleslavsku a sv. Ledečsku, a slovotvorná podoba cesták na Klatovsku a v sev. polovině svč. dialektů. Poohří a Roudnicko se vyděluje pojmenováním silničář, v přilehlé oblasti zč. nář. byl zachycen výraz silničkář. Na Moravě se užívá slova pohrabáč, ve slez. dialektech hláskové obměny pohrabač. V oblasti moravských a slezských nářečí se navíc objevuje jako novější pojmenování cestař, zaznamenané především u mladší generace.

Jazyková situace v českých městech se vcelku shoduje s příslušným nářečním okolím, do mluvy měst moravských proniká výraz cestář/cestař a hovorové označení silničář.