ČJA 2

168 tepleji (1573)

1    M         tepleji (tepléji 67)

teplej — tepléj

teplejc (tepléjc 66)

teplejic 411, 516, 612 — tepléjic 608, 613, 614

teplejá — tepléjá 633, 637 — teplijá

teplejác — teplijác — teplijáč

teplejš (teplíš 669, 670, 671, 673) — tepléjš 637, 654, 66

teplejší (též 659, ćo- 801, teplíší 712)

tepli 834–836

2                 Položka byla zaměřena na slovotvornou diferenciaci nář. ekvivalentů spis. komparativu tepleji. Výzkum přinesl množství dokladů, které se diferencují jednak slovotvorně (teplej × teplejc × teplejš × teplejší × teplejá × teplejác × teplí), jednak hláskoslovně (např. teplej × tepléj; teplejá × tepléjá × teplijá). Podoba tepleji se vyskytuje jen v městské mluvě (zvl. na Moravě); jde o nové přejetí ze spis. jazyka.

3                 Geografické zobrazení sledovaného adverbia se vyznačuje velkou pestrostí, zvláště výrazná variabilita je na záp. polovině Moravy.

Největší souvislý územní rozsah má varianta teplejc; zabírá v podstatě celá svč. nář., dále střč. nář. téměř až k Roudnici a jč. nář. s přilehlým jz. cípem Moravy.

V zč. nář. a ve zbývající části dialektů střč. dominuje adverbium teplejš, většinou v dubletě s variantou teplejc se dokládá rovněž z Prachaticka a záp. Doudlebska. Odděleně se objevuje též v širokém severojižním pásu Moravy, který se táhne od již. Zábřežska přes Prostějovsko ke Znojmu a Mikulovu.

Do širokých svč. okrajů se soustřeďuje varianta teplej, na ni na sz. Moravě navazuje forma se zdlouženou samohláskou tepléj; ta sahá až na sev. Brněnsko a Tišnovsko a odděleně se dokládá ze stř. části vm. nář. (zde místy též ve formě teplej).

Pro zbývající vm. nář., přilehlé okraje střm. nář. a celé Slezsko je charakteristická adverbializovaná forma teplejší.

Pro Novoměstsko jsou typická adverbia teplejáteplejác a pro sousední členitý areál mezi Třebíčí, Moravským Krumlovem a Brnem varianty teplijá, teplijáčteplijác. Forma tepléjá se objevuje místy mezi Brnem a Boskovicemi.

Další varianty jsou víceméně sporadické, např. z Jihlavska se dokládá teplejic, ze Znojemska tepléjic a ze stř. části střm. nář. tepléjš. Pro Jablunkovsko je typický výraz tepli.

Městská mluva se v podstatě shoduje s příslušným venkovským okolím, v českých pohraničních městech však u mladé generace převládá varianta teplejc a v mor. městech převládá adverbium tepleji.

4                 Slovníky v heslové části zpravidla neuvádějí komparativní tvary adverbií, proto jsou doklady v tomto oddíle uváděny zcela ojediněle.

Všechny níže uvedené varianty komparativního tvaru adverbia teple/-o (z adj. psl. *teplъ, což je l-ové part. od nedochovaného slo-
vesa *te(p)ti ‚b
ýt teplý‘) jsou pravděpodobně odvozeny od komparativního tvaru adjektiva, které se používalo v adverbiální funkci. Nom. sg.
m. m
ěl zakončení -(ě), ostatní pády a rody -(ě)jš-. Tyto dvě flektivní podoby jsou východiskem všeho tvoření.


teplej  jen nář.; pol. cieplej, hluž. ćoplej — Z tepleji odsunutím koncové samohlásky.

tepléj  jen nář. — Dloužením z teplej.

teplejá  jen nář. — Z teplej patrně analogicky podle zakončení jiných adverbií, např. jindá, teprvá, dokládaných z téhož regionu.

tepléjá  jen nář. — Z teplej analogií podle jiných adverbií, viz teplejá.

teplejác  jen nář. — Z teplejá analogicky podle adv. víc.

teplejc  jen nář. — Z teplej analogicky podle adv. víc.

tepleji  SSJČ jen pozitiv teple/-o, Kt — Pravidelným tvořením komparativu adverbia pomocí sufixu -eji.

teplejic  jen nář. — Z tepleji analogicky podle adv. víc.

tepléjic  jen nář. — Dloužením z teplejic.


teplejš  jen nář. — Z teplejší odsunutím koncové samohlásky, viz teplejší.

tepléjš  jen nář. — Dloužením z teplejš.

teplejší  jen nář. — Adverbializací adjektiva teplejší, to tvořením komparativu adjektiva pomocí sufixu -ejší.

tepli  jen nář. — Relikt prastarého tvoření komparativu (srov. pračes. *chudzí) v návaznosti na pol.

teplijá  jen nář. — Pravděpodobně z tepléjá zúžením é > i a následným krácením.

teplijác  jen nář. — Z teplijá analogicky podle adv. víc.

teplijáč  jen nář. — Z teplijá analogicky podle adv. víc.

5    teplej Ju 2, 7 — teplejc Po 1, Ju 1–3, Ru 4 — teplejš Ju 4, 5, Ru 2, 3 — tepléš Ju 6 — teplejší Ru 5

6    SSA 9.31, OLA 3199

Pv