ČJA 2
168 tepleji (1573)
1 M tepleji (tepléji 67)
teplej — tepléj
teplejc (tepléjc 66)
teplejic 411, 516, 612 — tepléjic 608, 613, 614
teplejá — tepléjá 633, 637 — teplijá
teplejác — teplijác — teplijáč
teplejš (teplíš 669, 670, 671, 673) — tepléjš 637, 654, 66
teplejší (též 659, ćo- 801, teplíší 712)
tepli 834–836
2 Položka byla zaměřena na slovotvornou diferenciaci nář. ekvivalentů spis. komparativu tepleji. Výzkum přinesl množství dokladů, které se diferencují jednak slovotvorně (teplej × teplejc × teplejš × teplejší × teplejá × teplejác × teplí), jednak hláskoslovně (např. teplej × tepléj; teplejá × tepléjá × teplijá). Podoba tepleji se vyskytuje jen v městské mluvě (zvl. na Moravě); jde o nové přejetí ze spis. jazyka.
3 Geografické zobrazení sledovaného adverbia se vyznačuje velkou pestrostí, zvláště výrazná variabilita je na záp. polovině Moravy.
Největší souvislý územní rozsah má varianta teplejc; zabírá v podstatě celá svč. nář., dále střč. nář. téměř až k Roudnici a jč. nář. s přilehlým jz. cípem Moravy.
V zč. nář. a ve zbývající části dialektů střč. dominuje adverbium teplejš, většinou v dubletě s variantou teplejc se dokládá rovněž z Prachaticka a záp. Doudlebska. Odděleně se objevuje též v širokém severojižním pásu Moravy, který se táhne od již. Zábřežska přes Prostějovsko ke Znojmu a Mikulovu.
Do širokých svč. okrajů se soustřeďuje varianta teplej, na ni na sz. Moravě navazuje forma se zdlouženou samohláskou tepléj; ta sahá až na sev. Brněnsko a Tišnovsko a odděleně se dokládá ze stř. části vm. nář. (zde místy též ve formě teplej).
Pro zbývající vm. nář., přilehlé okraje střm. nář. a celé Slezsko je charakteristická adverbializovaná forma teplejší.
Pro Novoměstsko jsou typická adverbia teplejá a teplejác a pro sousední členitý areál mezi Třebíčí, Moravským Krumlovem a Brnem varianty teplijá, teplijáč a teplijác. Forma tepléjá se objevuje místy mezi Brnem a Boskovicemi.
Další varianty jsou víceméně sporadické, např. z Jihlavska se dokládá teplejic, ze Znojemska tepléjic a ze stř. části střm. nář. tepléjš. Pro Jablunkovsko je typický výraz tepli.
Městská mluva se v podstatě shoduje s příslušným venkovským okolím, v českých pohraničních městech však u mladé generace převládá varianta teplejc a v mor. městech převládá adverbium tepleji.
4 Slovníky v heslové části zpravidla neuvádějí komparativní tvary adverbií, proto jsou doklady v tomto oddíle uváděny zcela ojediněle.
Všechny
níže uvedené varianty
komparativního tvaru adverbia teple/-o (z adj. psl. *teplъ,
což je l-ové part. od nedochovaného slo-
vesa *te(p)ti ‚být teplý‘) jsou pravděpodobně odvozeny od komparativního tvaru
adjektiva, které se používalo v adverbiální funkci. Nom. sg.
m. měl zakončení -(ě)jí, ostatní pády a rody -(ě)jš-. Tyto dvě flektivní podoby jsou východiskem
všeho tvoření.
teplej jen nář.; pol. cieplej, hluž. ćoplej — Z tepleji odsunutím koncové samohlásky.
tepléj jen nář. — Dloužením z teplej.
teplejá jen nář. — Z teplej patrně analogicky podle zakončení jiných adverbií, např. jindá, teprvá, dokládaných z téhož regionu.
tepléjá jen nář. — Z teplej analogií podle jiných adverbií, viz teplejá.
teplejác jen nář. — Z teplejá analogicky podle adv. víc.
teplejc jen nář. — Z teplej analogicky podle adv. víc.
tepleji SSJČ jen pozitiv teple/-o, Kt — Pravidelným tvořením komparativu adverbia pomocí sufixu -eji.
teplejic jen nář. — Z tepleji analogicky podle adv. víc.
tepléjic jen nář. — Dloužením z teplejic.
teplejš jen nář. — Z teplejší odsunutím koncové samohlásky, viz teplejší.
tepléjš jen nář. — Dloužením z teplejš.
teplejší jen nář. — Adverbializací adjektiva teplejší, to tvořením komparativu adjektiva pomocí sufixu -ejší.
tepli jen nář. — Relikt prastarého tvoření komparativu (srov. pračes. *chudzí) v návaznosti na pol.
teplijá jen nář. — Pravděpodobně z tepléjá zúžením é > i a následným krácením.
teplijác jen nář. — Z teplijá analogicky podle adv. víc.
teplijáč jen nář. — Z teplijá analogicky podle adv. víc.
5 teplej Ju 2, 7 — teplejc Po 1, Ju 1–3, Ru 4 — teplejš Ju 4, 5, Ru 2, 3 — tepléš Ju 6 — teplejší Ru 5
6 SSA 9.31, OLA 3199
Pv