165 (je) kluzko (1566)

1    M         klusko — klisko (klejsko 832) — klsko

sklusko (šklusko 202)

voklusko (voklousko 219, uklusko 422, 433)

vosklusko (vošklusko 202)

vokluzlo 239

ślysko 833, 834 (šlisko 835, 836)

hlatko

ledovo (ledovato 118, 506, 653, lednato 655)

S          šmiglavo/šmiklavo 757

2                 Na mapu II-164 náledí navazuje mapa zobrazující územní rozložení nář. stavových příslovcí – ekvivalentů spisovného (je) kluzko, jež vyjadřují jistý stav zimní přírody, kdy je země pokryta klouzavým ledovým povlakem. Podrobněji o možných způsobech pojetí této skutečnosti a jejich jazykové interpretaci srov. II-164 náledí. (Téměř všechny doložené výrazy, tj. vyjma ledovo, mohou mít ještě další význam, totiž ‚kluzko na mokrém, ne zledovatělém terénu, po dešti, na blátě‘.)

Nář. rozrůznění zapsaných ekvivalentů není tak výrazné jako v případě nář. variant slova náledí. Lexikální rozdíly jsou odrazem tří hlavních motivačních zdrojů, jež mohou odrážet, a to v různé míře, působení na člověka: ledovo vychází z čistě materiálního hodnocení; hladko je motivováno charakterem povrchu, ale není zde ještě explicitně obsažen prvek nebezpečí uklouznutí, jenž je přítomen v příslovci kluzko (a variantách), příp. šmyglavo/šmyklavo (implicitně je tento sémantický rys ovšem obsažen ve všech ekvivalentech).

Slovo kluzko se diferencuje slovotvorně (kluzko × skluzko × okluzko) a hláskoslovně (kluzko × klizko × klzko) – srov. též I-34 klouzat se. Jako okrajový regionalismus byla zachycena adideovaná podoba slizko.

3                 Vyjádření stavovým příslovcem často chybí v záp. Čechách (tam se častěji užívá substantiv), ve stř. části svč. a částečně i ve střč. nář. oblasti a na Prostějovsku (zde se běžněji setkáme s vyjádřením substantivním či slovesným).

Na ostatním území jsou základními pojmenováními kluzko a hladko, jež nejsou (zejména v Čechách) příliš zeměpisně vyhraněna. Z celkového pohledu na mapu je však patrné, že stavové příslovce hladko se soustřeďuje spíš na široké okraje zkoumaného území, zatímco kluzko se uplatňuje hlavně v jeho vnitřních částech.

Výraz hladko byl zachycen především v sz. a sev. Čechách (jako nedubletní na Rakovnicku), dále v rozsáhlém areálu zaujímajícím téměř celou (bez Příbramska) jč. nář. oblast (ve větší vých. části v dubletě s pojmenováním skluzko). Na Moravě se vyskytuje mezi Novým Městem a Znojmem (na Třebíčsku a Znojemsku jako nedubletní) a zpravidla jako jediné označení na velkém areálu pokrývajícím vých. část střm. nář. oblasti, stř. a sev. část vm. nář. a většinu Slezska.

Pokud jde o druhý základní lexikální ekvivalent, vlastní podoba kluzko se vyskytuje na Plzeňsku, vých. Vysokomýtsku, Zábřežsku, Boskovicku, sev. Brněnsku a v záp. cípu Moravy s výběžkem k Ledči nad Sázavou. Jinde v Čechách byla zapsána rozptýleně v dubletě s jinými výrazy (často též v oblastech, kde se stavových příslovcí neužívá). Na Moravě byly zachyceny dvě hláskové varianty tohoto výrazu, a to klizko na Moravskokrumlovsku a záp. Brněnsku a klzko na větší oblasti zabírající území již. od Brna a již. polovinu vm. nář. (obě podoby jsou doloženy též ze sev. a vých. okrajů velkého moravskoslezského areálu výrazu hladko). Rozsáhlou oblast uvnitř Čech zaujímá slovotvorná varianta okluzko, na ni na jihu navazuje forma skluzko.

Okrajový charakter mají stavová příslovce ledovo (v Podkrkonoší, na Náchodsku a Kladsku, rozptýleně na vých. okraji Čech a na Boskovicku) a slizko (zvl. na Jablunkovsku v návaznosti na polštinu).

Ve městech se tato položka nezkoumala.

4                 Zachycené výrazy jsou stavová příslovce odvozená od adjektiv příponou -o. V excerpované literatuře nejsou uváděna jako heslová
slova; pokud vůbec uvedena jsou, pak jako součást hesla příslušného adjektiva. V případě, že je uváděno pouze fundující adjektivum, za-
znamenáváme je; neuvádíme však běžná příslovce na -e, -ě (hladce, ledově), neboť ta se v predikativní funkci nevyskytují.

V literatuře nebylo možno odlišit význam ‚kluzko na zledovatělém terénu‘ od významu ‚kluzko na blátě‘.