3                 Celoúzemní pojmenování jinovatka a jeho slovotvorné a hláskoslovné varianty doplňují regionalismy holomraznice, šedivina, ošadlina, rajml a mráz. Ostatní výrazy se vyskytují ojediněle.

Z hláskoslovných podob výrazu jinovatka, shodného se spisovným jazykem, byly zapsány tyto: jinuvatka (sv. Plzeňsko), jinovátka (sv. Vsetínsko), jinovaťka (Břeclavsko), jiňovatka (ojediněle v Čechách a na Moravě), hinovatka (Tišnovsko, Boskovicko, Znojemsko), vinovatka (již. úsek středoopav. nář. typu).

Nejrozšířenější slovotvorná varianta jíní, shodná se spisovným jazykem, se vyskytuje v sv., jz. a jv. okrajích Čech a zhruba na záp. polovině Moravy; ze stř. Moravy je doložena hlásková obměna híní. Z ostatních slovotvorných variant vytvářejí menší areály formy jínění (již. Vysokomýtsko s Litomyšlskem), jíně f. (sev. Roudnicko), jinováč/-ač (Mladoboleslavsko a širší okolí Prahy), ojím (sev. část úseku domažlického), jín (zejména Zábřežsko a Valašsko), jinovačka (Pelhřimovsko), jinovka (Táborsko), jinovať (porůznu ve vm. nář. a ve Slezsku) a vinovať (roztroušeně ve Slezsku).

Pro širší Českobudějovicko je charakteristické pojmenování holomraznice. Z téže oblasti je doloženo také označení mráz, které se dále vyskytuje zejména na Zábřežsku a v přechodných nářečích česko-polských. V nich byl zapsán také výraz ošadlina. Z podkrkonošského úseku se dokládá pojmenování holoť. Zhruba v již. polovině svč. nář. a na Uherskobrodsku byly zapsány formy šedivina, šedivec a šedivák. Manětínský a stříbrský úsek se vyznačují ekvivalentem rajml. V již. Čechách se ojediněle vyskytují výrazy ouvinka a padlina a na Těšínsku označení ošumělina.

Pro městskou mluvu je charakteristické pojmenování jinovatka.

4    híní  jen nář. — Realizace s protetickým h-; viz jíní.

hinovatka  jen nář. — Realizace s protetickým h-; viz jinovatka.

holomráz  jen nář. (Jg, Bš holomráz, holomraznice, holomrazek, u obou ‚na holo umrzlá země, bez sněhu‘) — Složenina z holý a mráz.

holomraznice  jen nář. — Derivací z holomráz; viz tam.

holoť  jen nář.; Kt holeť f. v Krkonoších (ALJ u̯padá holoť = prší a hned mrzne“) — Patrně z psl. *golotь; srov. II-164 náledí.

jín  m. jen nář. — Z psl. *inьjь m. příklonem k subst. typu hrad.

jíně  f. jen nář. — Patrně z psl. *inьjь m. příklonem k substantivům ženského rodu.

jínění  jen nář.; stč. jíněvie n. kol. — Patrně od slovesa jínit.

jíní  stč. jínie, Jg, Kt též jíněvie, obě zast. n.; SSJČ — Z psl. *inьjь m. změnou rodu; realizace s hiátovým j-.

jinováč/-ač  jen nář.; SSJČ jinováč nář., ALJ Nová Paka — Hlásková obměna výrazu jinovať, viz tam.

jinovačka  jen nář.; Kt u Studené — Hlásková obměna výrazu jinovaťka, viz tam.

jinovatka  Jg též jinovina, jinovatina, SSJČ, SSJ inovatka, Kl inovatina — Od adj. jinovatý, popř. depalatalizací z jinovaťka, viz tam.

jinovátka  jen nář. — Dloužením z jinovatka; viz tam.

jinovať  jen nář.; Jg též inovať slc.; Bš inovať okolo Buchlova, SSJ — Od adj. jinovatý, popř. od slovesa jínovatět.

jinovaťka  jen nář. — Od jinovať.

jiňovatka  jen nář. — Depalatalizací z jinovaťka; -ň- vlivem podoby jíní a jíně.

jinovka  jen nář. — Od adj. jínový.

jinuvatka  jen nář. — Viz jinovatka; -u- vlivem sloves zakončených na -uvat; srov. PRO C4.

mráz  Jg padlý mráz, Kt též padlý mráz, SSJČ zast. a nář., hluž. mróz — Z psl. *morzъ.

ojím  jen nář. — Patrně ze základu ojín-; týž základ je v adj. ojínělý, ojíněný ‚pokrytý jíním‘ a u slovesa ojínit (se) ‚pokrýt (se) jíním‘; koncové -m má paralelu v slovinské podobě im.

ošadlina  jen nář.; ALJ; pol. sadź, szadź — Souvisí s pol. szady ‚sivý, šedivý‘.

ošumělina  jen nář. — Snad souvisí se šum obl. ‚pěna‘.

ouvinka  jen nář. — Patrně z ojínit, které bylo lidovou etymologií při řazeno k ovinout; srov. vinovatka.

padlina  v sled. významu jen nář. — Od padlý, to z padat.

rajml  jen nář. — Z němčiny (srov. reimen, reimeln ‚pokrývat jíním‘).

stříž  v sled. významu jen nář.; Kt stříž f. u̯lépe než stříš, tříž f., stříšť, stříž m.“, střiež m. na Slovensku (SSJČ stříž f., stříže f. říd., oba ‚ledová tříšť, ledový škraloup‘) — Psl. *strěžь ‚tenký led, náledí, jinovatka‘.

šedivák  SSJČ ‚mrazík s jinovatkou‘ — Viz šedivec.

šedivec  Kt šedý mráz, SSJČ říd. ‚mrazík s jinovatkou‘, ALJ ‚mráz s jinovatkou‘ svč., hluž. šerizna — Od šedý, šedivý (psl. *sědъ), podle charakteristického zbarvení.

šedivina  v sled. významu jen nář.; Kt — Viz šedivec.

šrun  jen nář.; SSJČ střín m. říd.; sříň m. říd. (ze sloven.), oba ‚jíní, jinovatka, ledová tříšť‘, stříň f., střín m., oba ‚ledová tříšť, ledový škraloup‘, SSJ srieň, pol. szron — Z psl. *sernъ nebo *sernь.

vinovatka  jen nář. — Realizace s předsunutým v-; snad adideací k vinout; viz jinovatka.

vinovať  jen nář.; Kt na Ostravsku — Viz jinovať a vinovatka.

5    jinovatka Ju 1–3 — inovatka Ju 2, 4 — jinovátka Ju 4 — jenovatka Ju 3, 5, Ru 3, 4 — jenuvatka Ru 3 — jenovaťka Ru 4 — íňí Po 1 — iňi Po 1 — jinov’ať f. Ju 6 — inovať Ru 5 — inovaťi n. Ju 6 — jenováč m. Ru 2

6    MAGP 44, 45, PLPJ 36, AJPP 350, 351, AJK 8:3, 33:2, 248, OLA 2502

Ši