ČJA 2
161 sněží, padá sníh (1562) —
1 M padá sňíh
pade s. — padze s.
chumelí (-ý 738, -é 680, 683, 684) — šumeli (šomli 650)
chumelí se — šumelí se 645
mete s.
mete se
kuřy s. 818–820
práší 506
práši se
prší s. 712, 754 (-é s. 678)
sňeží (-é 685)
N sype se, sype sněhem, valí sníh, chlápe, pomnětá (se), poprašuje se, dře, fujá, chumelí (se) ‚silně sněží‘
2 Mapa zachycuje zeměpisné rozšíření nářečních ekvivalentů výrazu sněží. Vedle lexikálních rozdílů byly zjištěny diference slovotvorné (spočívající v reflexivní či nereflexivní formě slovesa, např. mete sníh × mete se) a hláskoslovné (např. chumelí × šumelí). Morfologickou povahu má rozdíl padá × pade.
Neregistrujeme zde hláskové obměny substantiva sníh (snih, sněh, sně atp.). Jejich popis viz V-142.
U výrazů padá (pade, padze) sníh, mete sníh a kouří sníh je užití substantiva sníh místy fakultativní (např. Slezsko).
Do mapování nebyly pojaty výrazy označující různou (velkou, výjimečně i malou) intenzitu sněžení, např. husté, vydatné, případně sněžení provázené větrem (např. valí (sníh), sype sněhem, dře, ale rovněž chumelí (se) např. v již. Čechách a jinde jako výraz pro silné sněžení), srov. mapu II-162 sněhová vánice. Naproti tomu v svč. nář. je ekvivalent chumelí (se) v námi sledovaném významu doložen, a proto i mapován.
3 Na celém zkoumaném území je základním označením výraz padá sníh (v morfologických obměnách pade v části jzč. dialektů a padze ve větší části nářečí slezských). Na něj se místy vrství ekvivalenty další. Z nich největšího územního rozšíření dosahuje označení chumelí (se), kterého se užívá především v svč. nář. a v střč. nář. (zejména v jejich vých. části), v sev. polovině přechodného pásu čes.-mor., řidčeji pak v zč. nář. a na vých. části Moravy (zde dominuje forma bez reflexiva). Hláskovou obměnou šumelí se vyčleňuje Zábřežsko. Lexém mete se byl zapsán na záp. Moravě, spojení mete sníh zvláště na Valašsku. Na východním Boskovicku se objevuje regionalismus práší se, ve vých. části Moravy byl ojediněle zapsán výraz prší sníh. Označení sněží se vyskytuje rozptýleně na celém zkoumaném území, zpravidla jako nový průnik ze spisovného jazyka.
Stav ve městech se shoduje se situací ve venkovském okolí, ve většině z nich je navíc výraz sněží, běžný zvl. u mladé generace.
4 chumelí (se) Jg chumelí se, SSJČ, SSJ chumelí sa — Od chumel (Jg ‚s prachem se točící vítr‘).
kouří sníh v sled. významu jen nář. (pol. kurzyć ‚prášit‘) — Specifikací významu slovesa kouřit.
mete sníh, mete se v sled. významu jen nář.; Jg mete se — Specifikací významu slovesa mést s pův. významem ‚hodit, prudce pohybovat‘.
padá sníh Jg, SSJČ, SSJ padá (sneh), pol. pada śnieg, hluž. pada sněh — Od padat.
pade sníh jen nář. — Původní, náležitý tvar od *pasti.
padze sníh jen nář. — Od padat patrně přechodem k typu mazat, -dz- morfologizováno v důsledku zakončení -je.
práší, práší se v sled. významu jen nář. — Specifikací významu.
prší sníh jen nář.; Jg — Podle Mch zde v pův. významu ‚sypat se, padat, prášit‘.
sněží Jg, SSJČ, SSJ sneží, hluž. sněži — Od sněžit, to od psl. *sněgъ ‚sníh‘.
šumelí (se) jen nář. — Expresivní obměna výrazu chumelí (se), viz tam. Nelze vyloučit souvislost s něm. schummeln ‚mést (o sněhu)‘.
5 padá s. Po 1, Ju 1–4, 6, 7, Ru 4, 5 — padá Ju 3, Ru 3 — mete (s.) Ju 7 — chumeli Ju 2
6 OLA 2452
Kl