rodových variant, byly tyto varianty zahrnuty pod společnou plurálovou formu a o jejich přibližném zeměpis-
ném rozšíření se zmiňujeme pouze v oddíle 3. Situaci při výzkumu komplikovala i skutečnost, že v povědomí
nář. mluvčích zpravidla singulárová forma ani nežije a nářeční mluvčí sami nejsou vždy schopni ji vytvořit a ro-
dově zařadit.

Vedle rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál také rozdíly slovotvorné (např. zámetě × námetě), dále rozdíly povahy morfologické (např. zámětě × záměti) a hláskoslovné (záměty × záměnty, závěje × závije).

Rozdíl zámetě × zámětě hodnotíme z diachronního hlediska jako jev slovotvorný; podoby s -e- jsou od mést, podoby s -ě- pocházejí z iterativní formy mětati. Podobu zámtě chápeme na základě získaného materiálu jako nom. pl. od singulárové podoby maskulina zámeť, nikoli jako hláskoslovnou variantu plurálové formy feminin zámetě, popř. zámětě.

3                 Poměrně jednoduchá nář. situace v Čechách kontrastuje se složitějším stavem na Moravě a ve Slezsku.

Většinový výraz závěje, shodný se spisovným jazykem, je rozšířen téměř v celých Čechách, na jz. a již. Moravě a odděleně též v sev. polovině opavské nář. podskupiny a na Frýdecku; porůznu byl zapsán i jinde na Moravě. Hlásková varianta závije je omezena na Znojemsko a Chodsko. V sev. úseku svč. nář. se vyskytuje podoba návěje.

Vých. okraj svč. nář., sev. polovina čm. nář., převážná část střm. nář. s přilehlými úseky vm. nář. a zhruba záp. a již. podskupina slez. nář. s Frýdeckem dokládají označení zámětě. Forma záměti je charakteristická pro záp. Brněnsko, záp. a vých. okraj střm. nář. a pro mikroareál záp. a jv. od Kyjova.

Jádro centrálního úseku střm. nář. se vyděluje pojmenováním záměty (většinou jde o pl. m., při okrajích vymezené oblasti též o pl. feminin), hlásková varianta záměnty je charakteristická pro nář. česko-polského smíšeného pruhu.

Ve stř. a sev. části vm. nář. s přesahem do přilehlého úseku záp. podskupiny slez. nář. je rozšířena podoba zámetě, na již. Uherskobrodsku byla zapsána forma zámety m. Na vých. Boskovicku a v jv. okraji opavské nář. podskupiny se vyskytuje forma zámtě. V horním Pojizeří byla zapsána forma námetě.

Ze sz. Brněnska je doloženo kontaminované pojmenování závěti. Na jz. cíp Moravy se omezuje označení záspě.

Městská mluva už jen ve vzácných zbytcích odráží stav venkovského okolí; do naprosté většiny měst se rozšířil výraz závěje.

4                 Protože mapované nář. ekvivalenty nebylo možno – z důvodů uvedených v oddíle 2 – převést do nom. sg., ponecháváme je výjimečně
v podobě, v níž byly zkoumány, tj. v nom. plurálu. Doklady z citovaných slovníků zůstávají v nom. sg.

Všechna zaznamenaná nář. pojmenování jsou dějová substantiva. V naprosté většině případů byla utvořena z předponových sloves
odvozených od příslušných základových sloves vát (psl. *vějati), mést (psl. *mesti), popř. iterativního mětati a pračes. súti (psl. *su(p)ti).

námetě  jen nář.; Kt námět (bez udání rodu) (Jg námet m. ‚co nameteno‘).

návěje  Jg návěj f., SSJČ návěj f. kniž., SSJ návej m. — Viz závěje.

šance  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu na základě věcné souvislosti (SSJČ šance zprav. pl. zast. a ob. ‚nasypaná hráz sloužící k opevnění‘).

vánice  v sled. významu jen nář.; ALJ svč. — Přenesením z vánice ‚chumelenice‘, to od vanout.

zadmuchoviska  jen nář. — Od zadmychovat, to z dmýchat, říd. dmuchat ‚foukat‘ (psl. *dъmǫ, dǫti) sufíxem -isko.

záměje  jen nář. — Kontaminací výrazů závěje a zámětě.

záměnty  jen nář. — Podoba s rozloženou nosovkou v návaznosti na polštinu.

zámětě  jen nář.; ALJ záměť, -e f. Kyjov, Vlkoš, Uh. Hradiště, záměť, -i, pl. zámětě Vsetín,

záměti  Jg záměť, -i f., SSJČ záměť, -i f. obl. mor.; pol. nář. zamieć f., pl. -ci i -cie.

zámety  jen nář.; Bš zámet m.; SSJ zámet m., ALJ zámet m. Veselí n. Mor.

záměty  SSJČ zámět m. obl. mor.,  ALJ zámět m. Boskovice, zámět f. svč., dluž. změt m., změtawa f.

zámtě  jen nář.; Bš zámeť i zameť, -mťa, zamtě pl. laš.

záspě  jen nář.; Jg záspě pl. (?), Kt záspa f., SSJČ záspě f. nář., pol. zaspa f., ALJ záspja Mor. Budějovice — Od psl. *sъpǫ, su(p)ti.

závěje  Jg závěj f., závěje f., SSJČ závěj f., SSJ závej m., hluž. zawěwa f.

závěti  v sled. významu jen nář.; Jg závět, -i f. — Zřejmě kontaminací výrazů závěj a záměť.

závije  jen nář.; ALJ závij m., závjij m., oba chod. — Viz závěje; podoba s -ij zřejmě zavřenější výslovností -ej, na Moravě nelze vyloučit vliv nář. inf. základu vít.

5    závjeje Ju 1–5, Ru 2–4 — záweje Po 1 — závije Ju 2 — zámňeti Ju 6 — zamňeti Ju 6 — zám’eť sg. Ju 7

6    ASJ IV 32 (sg.), AJK 13:1 (sg.), SSA 9.44 (sg.), OLA 2496 (sg.)

Ši