3                 Repertoár nář. pojmenování pro větrný vír je mimořádně bohatý a zejména v Čechách jsou výrazy poměrně sémanticky jednoznačné. Zdá se, že na vých. Moravě a ve Slezsku sledovaný přírodní jev neměl zvláštní termín, že se větrný vír názvem nelišil od pojmenování vichru, vichřice s nárazovým větrem. Tato pojmenování (zejména povichr, povětří, víchr) se tam vyskytují často dubletně vedle vír. Toto slovo, ačkoli se zde hojně šíří, má tu namnoze stále ještě povahu slova nového, přejatého. Uvedený výraz (vír) se nedubletně vyskytuje ve dvou od sebe oddělených oblastech, a to na malém území stř. a záp. Čech a na střední Moravě. Široké okraje zkoumaného území jsou pak charakterizovány příznakovými nářečními výrazy.

Na Roudnicku s přesahy na Mladoboleslavsko se rozkládá oblast výrazu točák, od ní směrem na východ až na Královéhradecko leží rozsáhlé území s výrazem rarášek, dále se ve vých. polovině svč. nářečí s přesahem na celé Zábřežsko a v mikroareálu na sz. Brněnsku vyskytuje oblast slova větřice. Jzč. nářečí jsou charakterizována výrazy prašivec (již. úsek), vichr (Strakonicko a Klatovsko; na Domažlicku v hláskoslovné obměně věchar a na Uherskobrodsku v podobě víchr), fufr (Příbramsko), fuchr (Plzeňsko), fochr (jz. Rakovnicko). Rozsáhlé území vých. části střč. nářečí, přilehlý úsek čm. nářečí, Třebíčsko a Znojemsko se vydělují výrazem poledník (v slovotvorné variantě poledníček na již. okraji uvedeného území a v rodové obměně polednice na Ledečsku a též na Uherskobrodsku).

Mikroareály v Čechách tvoří ještě výrazy cholomout (Jindřichohradecko a vých. Českobudějovicko), chumel (sv. Strakonicko), šotek (Kolínsko), meluzína (Strakonicko), povětrnice (Náchodsko s Kladskem), větrník (sev. Klatovsko) a čert, čertova veselka, popř. obrat čert se žení (zejména mezi Rakovníkem a Příbramí).

Na větší části Moravy převládá slovo vír, jen již. a vých. okraj má nezřídka v dubletách výrazy další, – a jak už bylo uvedeno – víceznačné, a to Břeclavsko a jz. Uherskobrodsko víchorec, větší část Slezska a sev. Valašsko povichr, již. okraj slez. nář. a sev. okraj střm. nářečí povětří.

4    čert  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu.

čert se žení  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚plískanice s vichřicí‘) — Expresivní metaforické vyjádření.

čertovo hovno  jako sousloví jen nář. — Expresivní slovní spojení.

fochr  v sled. významu jen nář. (SSJČ zast. ‚fukar‘, ‚vějíř‘) — Přenesením významu slova přejatého z něm. (Fächer ‚vějíř‘).

fufr  jen nář. (SSJČ zast. fofr, ‚fukar‘, ‚vějíř‘) — Obměnou z fofr a přenesením významu slova přejatého z něm.

fuchr  jen nář. — Obměnou z fochr, viz tam.

cholomout  jen nář.; Jg cholomot, Kl cholomut — Od kolotati ‚vířit‘, to z kolo-motati; pův. cholomot (srov. bod 440). Slovo expresivní, proto četné obměny.

chumel  v sled. významu jen nář.; Jg též chomol (též ‚bouřlivý vítr, vichr‘) — Ze staršího chomol ‚bouřlivý vítr‘, to z cholomot, viz cholomout.

meluzína  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ ‚kvílivý, skučivý vítr‘ a ‚mytologická bytost – zosobnění takového větru‘) — Přenesením významu.

metelice, metelec  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ též metel ‚chumelenice‘).

mlýnek  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu.

poledňák  v sled. významu jen nář. — Od adj. polední.

polednice  v sled. významu jen nář. — Od adj. polední. Přenesením významu (SSJČ ‚mytologická bytost objevující se v poledne‘).

poledníček  v sled. významu jen nář. — Dem. k nář. poledník, viz tam.

poledník  v sled. významu jen nář. — Od adj. polední.

poševice  jen nář. — Nejasné.

povětrnice  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ ‚bytost létající povětřím‘).

povětří  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚prudký vítr‘, Kt povětřice ‚vichřice‘) — Přenesením významu.

povichr  v sled. významu jen nář. (Jg i Bš ‚bouřlivý vítr‘) — Přenesením významu.

prašivec  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (Jg ‚ďábel, plivník‘, SSJČ zast., nář. ‚strašidelná postava‘). Lze vidět i přímou souvislost se slovem prach (podle důsledku: zvedání prachu).

rádvind  jen nář. — Přejato z něm.

rarach  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (Jg u̯u starých Slovanů duch, který dělal vichr“).

rarášek  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ též radášek nář. ‚plivník‘, u̯na dvoře počal rarášek točit prachem“); dem. k rarach, viz tam.

skřítek  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ, SSJ škriatok u obou ‚šotek, hospodáříček‘).

svinské hovno  jako sousloví jen nář. — Expresivní slovní spojení.

šotek  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ ‚rará šek, čertík‘).

šoustek  jen nář. — Od slovesa šoustat.

točák  jen nář. — Od slovesa točit.

vejr  jen nář. — Snad diftongizací předpokládaného výchozího výr.

věchar  jen nář. — Z psl. *vichrъ; -ě- podle větr-, popř. od *vějati; -a- je vkladný vokál odstraňující pobočnou slabiku, podle Mch je samohl. -a- jihoslavismus; přenesením významu.

vějíř, věhíř  v sled. významu jen nář. — Od nář. vějice (Kt ‚velký vítr‘) adideací, popř. přenesením významu, srov. fochr, fufr, fuchr, event. kalk něm. Fächer ‚vějíř‘.

větrník  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ ‚větrný mlýn‘).

větrný mlýn  v sled. významu jen nář. — Slovní spojení, srov. mlýnek.

větřice  jen nář. (SSJČ ‚vichřice‘ zast. a nář., Bš ‚vichr nebo bájná bytost takový vichr působící‘) — Od vítr.

víchorec  jen nář. (SSJČ ‚vichřice‘ zast. a nář.) — Od nář. vichor (s vkladným -o-). Přenesením významu. Viz vichr.

vichr  v sled. významu jen nář.; Jg vicher i vícher, hluž. wichor (SSJČ též vicher zast. a vichor zast. a nář. ‚vichřice‘) — Psl. *vichrъ ‚silný větrný vír‘, společný základ jako vír, viz tam.

vír  Jg, SSJČ, SSJ, pol. wir — Nejspíše od ví-ti ‚vinout‘ příponou -rъ.

vrbel  jen nář. — Přejato z něm. (Wirbel ‚vítr, víření‘).

vrťák  jen nář. — Od vrtět ‚krouživě pohybovat‘.

zátok  jen nář. — Od zatočit.

zlý vítr  jako sousloví jen nář. — Popisné pojmenování, vlastně ‚vítr, vyvolávaný zlým (duchem)‘.

5    vír Ju 2 — fofr Ru 2, 3 — vjetřice Ju 1, 4 — povjetrňice Ju 2 — vjetřeňice Ju 2 — šotek Ru 4 — čarodeňica Ru 5 — bosorka Ju 7

6    AJPP 341

Bh