154 stmívá se (1492)

1    M         tmí se (śe 833–836)

stmívá se (setmívá se 223, 306, 406, 428, 438, 443, 449, 450, 452, 455, 605, ze- 804, 807, 810, 823, stmivá sa 746, 757, s’c’-, ść-, šč-, srov. PRO D5bcd, s’e/śe 827–829, 831, 832, 834, 836)

šeří se (šíří se 439)

šírá se (též 639)

sešeřívá se 122, 245, 505 (zešeřívá se 626, 628, 630, 685, 732, 742, sešeřuje se 439, zešeřuje se 816)

smrká se 250, 304 (zmrká sa 725, 753) — smráká se (zmráká se 627, 677, 733)

soumrká se (též soumračí se 255, 409)

smrkává se (zmrkává se 641, 710, 712, 713, 728, 731, 736, 744, 752)

večeří se 680, 702, 755, 757

kvíčeří se 644, 649 (skvíčeřívá se 717)

zvečeřívá se

zešemřívá sa 726, 752

N          ďelá se tma 303, 418, 438, 439, ďelá se šero 454, ďelá se soumrak 428, je šero 129, je šíráňí 310, je soumrak 444, je (nastává, začíná) kvíčerek 508, je na śćmyfke 833, začiná se tmňet 625

2                 Výzkum byl zaměřen na zjištění nář. ekvivalentů spisovného slovesa stmívá se. Lexikální diference doplňují rozdíly slovotvorné (např. šeří se × šírá se, večeří se × kvíčeří se).

Jsou doložena také imperfektiva. Ta se tvoří od sloves prefigovaných, mezi nimiž je nejčastější prefix s(e). U této předpony (zvláště před v a sonorami) převládá směrem k východu sledovaného území znělá výslovnost z-/ze-. Tuto znělou výslovnost předpony s-/se- na mapě nesledujeme, neboť uvedený jev je v plném rozsahu zachycen na mapě I-141 umlít. Viz též V-295a sebrat, V-295b sešit.

Na mapě rovněž neregistrujeme asibilaci u slovesa tmí se a jeho odvozeniny stmívá se. U výrazu tmí se se původní ť- chová stejně jako ve skupině ťe (c’-, ć-, č-), srov. PRO D5bcd. Skupina sť- se u slovesa stmívá se vyvíjela dvojím způsobem. Jednak došlo k její depalatalizaci (sť- > st-), jednak se změnila v s’c’-.

Sloveso šeří se a jeho slovotvorná varianta šírá se má vedle významu ‚stmívá se‘ také význam ‚rozednívá se, svítá‘, srov. II-151 rozednívá se, svítá.

Nejčastějším odvozovacím základem jsou substantiva (tmí se, večeří se), méně adjektiva (šeří se).

Z mapování jsme vyřadili spojení typu dělá se tma, je šero, začíná se tmět, neboť je nepokládáme za ustálené frazémy.

Města do nář. výzkumu zahrnuta nebyla.

3                 Výraz stmívá se se vyskytuje na téměř celém zkoumaném území. Základové sloveso tmí se se nachází na sev. Valašsku, dále zejména na Frýdecku, na území přechodných nářečí čes.-pol. a na severním Opavsku, odloučeně pak na Benešovsku a Příbramsku, ojediněle i jinde.

Pro zhruba záp. polovinu Čech je charakteristické sloveso šeří se (často v dubletě se stmívá se). Objevuje se rozptýleně i na většině zbývajícího území (soustředěněji na Vsetínsku a Frenštátsku). Jeho derivát šírá se tvoří areál na Domažlicku. Další odvozenina sešeřívá se je ojediněle na jihovýchodě Čech a ve vm. dialektech.

Na Prachaticku a Českobudějovicku dominuje výraz soumrká se. Sporadické je smrká se, např. na Valašsku. Jeho hlásková obměna smráká se se objevuje roztroušeně zejména v jzč. nářečích, ojediněle i jinde. Derivát smrkává se byl zapsán porůznu v severovýchodních Čechách a častěji na Slovácku.

Sloveso večeří se bylo zachyceno na Lipnicku a v kopaničářských nářečích. Kvíčeří se má Zábřežsko a dolská nářečí. Odvozenina svečeřívá se je soustředěněji na Tišnovsku a Židlochovicku.

4                 Doklady z příslušných slovníků jsou ponechány v infinitivu.