153 vycházet (o slunci) (1478) —

1    M         vycházet (vicháziť 676) — vycháďet

vycházet (-z’- 806, -ź- 813, -dz- 757, 807, -dź- 810)

vychoďit

N          vylézat

2                 Zjišťovaly se nářeční ekvivalenty spisovného výrazu vycházet (v kontextu „o slunci“). Zachycená pojmenování vytvářejí opozici slovotvornou (vycházet × vychodit), morfologickou (vycházet × vycházat) a hláskoslovnou (vycházet × vychádět).

Kořeny sloves vycházet a vychodit jsou od původu hláskovými variantami jednoho základu; forma vycházet je sekundární derivát slovesa vychodit.

Ve městech nebyl výzkum proveden.

3                 Pro západní a střední část zkoumaného území je typický výraz vycházet (na jz. Moravě v hláskové obměně vychádět), v nářečích na Opavsku, v sz. okraji vm. nář., na Holešovsku a Slovácku se objevuje varianta vycházat. Dále odtud na východ bylo zaznamenáno sloveso vychodit.