ČJA 2
152 slunce (1477)
1 M slunce (sunce 738, su̯uňce 818, 830–833) — słúnce
slunco (sunco 801, súnco 701, słuňco 819)
slunko — sunko (súnko 735, též 755) — słnko (snko 741, 751, 752, 754) — slúnko (též 737)
N slunečko, sluňíčko, slunéčko, sluňínko
2 Zachycena jsou nář. pojmenování slunce (nebeského tělesa vyzařujícího na Zemi světlo a teplo). Ta se navzájem liší hlavně slovotvornými rozdíly (slunko × slunce), popř. změnou morfolog. charakteristiky (slunco); rozdíly povahy hláskoslovné (např. sunko × slnko × slúnko) jsou okrajové.
Vedle výraziva neutrální vrstvy jsou v úzu běžná formální deminutiva více nebo méně expresivní povahy (slunéčko, sluníčko); na mapě se sledují jen pojmenování základní, citově neutrální, protože rozdíl v užívání forem deminutivních a nedeminutivních se zeměpisně příliš neprojevuje.
3 Výrazná dichotomie variant slunce × slunko je doplněna okrajovým neologismem slunco.
Podoba slunce zahrnuje celé Čechy a jz. Moravu. Dále se odděleně zpravidla nedubletně vyskytuje na sev. Valašsku (na sev. Vsetínsku v podobě slúnce), na Frýdecku a v přechodných nářečích slezsko-polských. Záp. slezská podskupina se vyděluje variantou slunco. Na zbylém území Slezska a na většině Moravy převládá forma slunko, jež se ve vm. nářečích hláskově obměňuje: v sev. a stř. úseku dochází k dloužení kmenové samohlásky (slúnko), na území mezi Vsetínem a Uherským Brodem se zachovává slabikotvorné l (místy dloužené), tedy slnko (sĺnko) a na již. moravsko-slovenském pomezí se zjednodušuje skupení łu, u̯ú v u, ú (sunko, súnko).
4
Všechna nář.
pojmenování jsou
tvořena od psl. *sъlnьce. V hlavním slovotvomém rozdílu se obráží přechod od méně frekventova-
ných jo-kmenů k o-kmenům (od sklonění podle vzoru pole k město). V
podobě slunko došlo k vystřídání neproduktivního sufixu -ce běžnou
dem. příponou -ko. U formy slunco jde o pouhé tvarové přizpůsobení podle
neuter typu město. Tento proces je v záp. slezské
podskupině
zcela obvyklý, srov. polo, ojo, vajco; viz IV-6 pole.
slunce stč. i slnce, Jg, SSJČ, SSJ slnce bás., pol. słońce.
slunco jen nář.; hluž. słónco.
slunko SSJČ kniž. a obl., SSJ slnko, pol. słonko expr.
5 slunce Po 1, Ju 2–5, Ru 3, 5 — slunko Ju 6, Ru 5
6 ASJ III 258, MAGP 323, PLPJ 185, AJK 321, SSA 9.3, OLA 2425, 2426, ALE 1
Bh