jasňi se 719, 808, 810, 818

raňí se 712 (raňí sa 757, ráňá se 642)

blíčí se 457 (je blíkavo 425, 458)

S          zorí sa 757

N          jitří se 07, brinďí se 419, šimrá se 655, je vidno 829, je přede dnem 509, ďelá se den 406, 706, 740, ďelá se šero 159, ďelá se ráno 218

2                 Nář. ekvivalenty s významem ‚rozednívá se, svítá‘ vykazují především diference lexikální a slovotvorné, méně hláskoslovné (např. šeří se × šaří se). Některá slovesa jsou rozlišena příslušností k různým slovesným třídám (např. šeří se × šírá se). Jsou doložena i imperfektiva. Tvoří se od prefigovaných sloves, jejichž prefix rozvyjadřuje odstín ‚rozvinutí děje‘ (např. rozednívá se, rozbřeskává se).

Na mapě neregistrujeme východomoravské krácení ve kmeni slovesa svítá (se), přestože tento hláskový jev nepatří k PRO.

Zaznamenané výrazy se především odvozují od adjektiv, která vyjadřují různé světelné dojmy (např. jasní se); méně je derivací ze základů substantivních (např. dní se).

Spojení typu je přede dnem, dělá se den atd. nepovažujeme za plně terminologická, a proto jsme je z mapování vyloučili.

Ve městech nebyl nář. výzkum proveden.

3                 Výraz rozednívá se byl zaznamenán na většině zkoumaného území. Méně častý je ve vm. nářeční oblasti a ve Slezsku; zde se však často objevuje základové sloveso dní se.

Sloveso šeří se se vyskytuje v centrálním úseku střm. dialektů s přesahy na sev. Brněnsko, v sev. části čm. nářečí, v nejvýchodnějším úseku svč. nářečí a v úzkém pruhu táhnoucím se podél bývalé zemské hranice česko-moravské (s výjimkou Telečska); ojediněle je i na Slovácku. Ze širokého Boskovicka a sev. Brněnska je doloženo v odvozenině šířá se, na Hlučínsku šaří se. Další odvozenina rozšeřívá se je na Zábřežsku.

Sloveso svítá se bylo zachyceno rozptýleně v svč. nářečích (na Valašsku v hláskové obměně svitá se). Jako nereflexivní bylo toto sloveso zapsáno více či méně roztroušeně na celém území, především však v svč. dialektech (na vých. Moravě převážně nedubletně v hláskové variantě svitá).

Zbývající nář. doklady vytvářejí malé areály. Sloveso světlí se má Uherskobrodsko a ojediněle středoopavský nář. typ. Derivát rozsvětlívá se byl zaznamenán mezi Novým Městem na Moravě a Třebíčí a na Valašsku. Vidní se (sporadicky rozvidňá se) tvoří malý areál v nejvýchodnější části slezských dialektů.

Především v svč. oblasti se užívá výrazů rozbřeskává se a rozbřeskuje se. Brejždí se je na Domažlicku a Valašskokloboucku a odvozenina rozbrejždívá se zhruba na Kladsku.

Další výrazy jasní se (Opavsko), raní se (jih vm. nářečí) jsou ojedinělé.

4    Doklady z příslušných slovníků jsou ponechány v infinitivu.

blíčí se  jen nář. — Pravděpodobně od blikat ‚mdle svítit‘ (blíkavý ‚špatně vidící‘).

brejždí se  jen nář.; stč. břiežditi sě, Jg břežditi se, ALJ též brejdít chod., SSJ brieždiť sa — Podle Holuba-Kopečného od psl. *brěskъ, jehož znělou dubletou je *brězgъ, srov. rozbřeskává se.

dní se  stč. dnieti, Jg dníti se, SSJČ, ALJ chod., han., SSJ dniť sa, pol. dnieć, hluž. dnić — Od den.

jasní se  Jg jasniti se, SSJČ — Od jasný.

raní se  v sled. významu jen nář.; Kt raniti se — Od ráno.

rozbrejždívá se  jen nář.; Jg rozbřežditi se, Bš rozbřežďovat sa horň., SSJ rozbrieždievať sa — Od rozbrejždit se, viz brejždí se.

rozbřeskává se  SSJČ říd., SSJ rozbresknúť sa dok. — Od rozbřesknout se, to od roz-břesk, viz brejždí se.

rozbřeskuje se  Kt, SSJČ rozbřeskovati se, ALJ Prostějov — Viz rozbřeskává se.

rozednívá se  Jg, SSJČ rozednívati se, SSJ rozodnievať sa, pol. rozedniewać, hluž. rozedniwać — Od rozednít se.

rozsvětlívá se  SSJČ rozsvětlívati se říd., též rozsvětlovati se, SSJ rozsvetlovať sa — Od rozsvětlit se, viz světlí se.

rozšeřívá se  SSJČ rozšeřívati se, též rozšeřovati se, říd., kniž., SSJ dok. rozšeriť sa bás., říd. — Od rozšeřit se, viz šeří se.

rozvidňá se  jen nář.; Jg dok. rozvidniti se, Bš rozvidňat se, SSJ dok. rozvidnieť sa, rozvidniť sa, pol. rozwidnia się — Viz vidní se.

světlí se  SSJČ též světlá se, říd. — Od světlo.

svítá  stč. svietiti, Jg, SSJČ, Bš svitá, SSJ svitať, pol. świta, hluž. swita — Zdloužením z psl. *svьt-.

svítá se  Jg svítati se, SSJČ zast., dluž. swita se — Reflexivní protějšek slovesa svítat, viz tam.

šaří se  jen nář.; ALJ šari śe Karviná, pol. szarzeje — Kmenové -a- vlivem polštiny, viz šeří se.

šeří se  Kt šeřiti se, SSJČ, SSJ šerí sa — Od šerý, psl. *sěrъ.

šírá se  SSJČ šírati nář., kniž. — Zařazení do 5. třídy slovesné provázeno hláskovými alternacemi, viz šeří se.

vidní se  jen nář.; Kt vidniti se, Kl vidnieť, pol. widnieje — Od nář. vidno (Jg ‚světlo‘).

zorí se  jen nář.; Jg zořiti se, Bš zoriť, SSJ zoriť sa — Od zora, to přejato ze slovenštiny.

 

 

5    rozednívá se Po 1, Ju 1–3, 5, 6, Ru 3, 5 — rozedňívá sa Ju 7 — rozedňíva se Ju 1, 4 — svítá se Ru 5 — posvítá sa Ru 5 — šeří se Ju 1 — šeři se Ju 1 — rosv’etlívá sa Ju 7

6    —

Mj