Také ostatní lexikální a slovotvorné varianty vytvářejí opozitní dvojice, např. dolení – hoření, dolejší – hořejší, nižní – vyšní.

3                 Hlavní lexikální protiklad mezi odvozeninami od základu dol- (na celém zkoumaném území) a výrazem spodní (na většině Moravy s přilehlým pásem stř. a již. Čech a ve Slezsku) doplňuje okrajový regionalismus nižní (v nejvýchodnějším Slezsku).

Slovotvorné varianty dolení a dolejší se územně shodují se svými protějšky hoření a hořejší/horejší stejně jako obměna dolejní s hořejní (srov. II-148 horní).

Slovo spodní se vyskytuje většinou jako dubleta s výrazem dolní (ten jako jediný je doložen zejména z vých. Čech a přilehlého Zábřežska), má však větší rozsah než jeho opozitum vrchní, na záp. zasahuje až k Ledči nad Sázavou, řídce se dokládá i dále v Čechách, zejména v Polabí. Pro širší Opavsko je charakteristická hlásková varianta dulní.

4    dolejní  jen nář. — Z dolení, viz tam; -ej- analogicky podle dolejší.

dolejší  stč., Jg, SSJČ — Příponou -(e)jší k základu dol-.

dolení  stč., Jg, SSJČ kniž. — Příponou -ní k adverbiu dole.

dolní  stč. též dolný (ve jménech místních), Jg, SSJČ, SSJ dolný, pol. dolny, hluž. dólny — K základu dol-.

dulní  jen nář. — K základu dul- v návaznosti na polštinu (snad od subst. dół ,jáma‘).

nižní  stč., Jg, SSJČ též nižný, obě zast., SSJ nižný hovor., hluž. nižny — K základu niž-.

spodní  Jg též zpodní, SSJČ, SSJ spodný, pol. spodni, hluž. spódni — K základu spod-.

5    dolňí Ju 1, 4, 7 — dolňi Po 1, Ju 2, 4 — doulňi Ru 3 — doleňí Ju 1 — dolejší Ju 3, 5, Ru 2 — dolejšňi Po 1, Ru 4 — spodňí Ru 5 — spodňi Ju 6

6    —

Fi