(v)oklik — okluk

zákluka

zakluk

záhib

vohib

(v)oblouk (obłunk 830)

koleno

rejd

2                 V nářečním označení zatáčky, tj. ohybu cesty, byly vedle rozdílů lexikálních (např. zatáčka × zákrut × okluk × koleno) zjištěny především diference slovotvorné (např. zátoč × zátočka × zátočina × zatáčka, krut × okrut × skrut × zákrut). Byla doložena rovněž změna rodu podstatného jména (např. zátoč m. × zátoč f.) a jen ojediněle nepravidelné hláskosloví, které se zde omezuje na neprovedení přehlásky ’u > i u ekvivalentů zákluka, okluka a jejich variant.

Po stránce slovotvorné jsou pojmenování tvořena od prefigovaných základů slovesných (z nichž nejčastější jsou od slovesa točit) a základů substantivních.

3                 Pro všechny oblasti je typická dubletnost (mnohdy až vícečetnost) označení.

Z hlediska územního rozšíření lze za většinová považovat pojmenování odvozená od sloves zatáčet a zatočit, která se vyskytují takřka na celém území českého národního jazyka. Z nich nejběžnější je výraz zatáčka, shodný se spisovným jazykem. Jeho nedubletní výskyt byl registrován především na záp. Moravě a na Brněnsku, jako slovo nové však proniká do všech oblastí s jiným nářečním označením. Dva rozsáhlé areály zaujímá pojmenování zátočina: jeden v nář. oblasti jzč. a sousední přilehlé polovině nář. střč., druhý pak na stř. Moravě s přesahem na Břeclavsko a Moravskokrumlovsko. V severní oblasti dialektů střč. byl zachycen výraz zátoč f. (v Poohří a na Mladoboleslavsku v mužském rodě); formou zátočka se vyčleňuje střední úsek nář. svč., podoba zátoček je typická pro Náchodsko. Z Podještědí se dokládá označení zátok.

Východní polovinu Moravy a dialekty slezské charakterizují jiné lexémy: na území stř. a sev. části nář. vm. a ve frenštátské nářeční podskupině vytváří areál pojmenování zákrut (již. polovina této oblasti s přesahem až na Prostějovsko se vyděluje variantou zákruta, přilehlé Holešovsko slovotvorným regionalismem krut). Na Těšínsku a dále na severu v českých bodech v Polsku byla zaznamenána podoba okrut, obměna skrut dominuje na Jablunkovsku. Pojmenování okluk (oblastně v původní podobě s nepřehlasovanou kořennou samohláskou) se soustřeďuje zejména do stř. části vm. nář. Objevuje se však i dále na Vsetínsku a Příborsku a v záp. polovině slezských dialektů pak přechází ve slovotvornou obměnu zákluka. Podoba s přehláskou oklik se vyskytuje i jinde, hlavně však v svč. nář. a v centrální části přechodného pásu česko-moravského. Podoba oklika je vzácnější. V celých Čechách (s výjimkou jejich okrajů) je dále častý výraz záhyb (případně ohyb), pojmenování oblouk se dokládá roztroušeně z celého zkoumaného území. V Podkrkonoší (a odděleně pak v ostravickém úseku) se vyskytuje regionalismus koleno, Chodsko a Zábřežsko se vydělují pojmenováním rejd.

4    koleno  v sled. významu jen nář. — Přenesením na základě tvarové podobnosti.

krut  jen nář. — Od kroutit ‚otáčet‘.

oblouk  v sled. významu jen nář. —Specifikací významu.

ohyb  SSJČ, SSJ — Od ohýbat.

oklik  jen nář.; Jg, SSJČ zast. a nář. — Od oklika vlivem výrazů ohyb, záhyb, viz oklika.

oklika  Jg, SSJČ — Od okluka přehláskou u > i, viz okluka.

okluk  jen nář.; stč. okľuk, Jg — Rodová varianta mužského rodu výrazu okluka, viz tam.

okluka  jen nář.; SSJ okľuka — Od slovesa odvozeného z psl. *kljuka ‚hák, hákovitý předmět‘.

okrut  jen nář. — K nář. kroutit ‚otáčet‘.

otáčka  SSJČ říd. — Od otáčet.

rejd  jen nář.; Jg u̯příkrá oklika na silnicích nebo cestách“, SSJČ nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (srov. střhn. reide ,otá čení, obrat‘).

skrut  v sled. významu jen nář; pol. skrtęt — Od nář. skroutit ‚zato čit‘.

záhyb  SSJČ říd. — Od zahýbat.

zákluk  jen nář. — Rodová varianta mužského rodu výrazu zákluka, viz tam.

zákluka  jen nář.; Kt Ostravsko — Viz okluka.

zákrut  SSJČ, pol. zakrtęt — Od zakroutit.

zákruta  SSJČ říd., SSJ — Od zakroutit.

zatáčka  Jg též zatáč f., SSJČ, SSJ — Od zatáčet.

zátoč  m., f. Kt zátoč f., SSJČ zátoč m. i f. říd. — Od zatočit, případně zatáčet.

zátoček  jen nář. — Od zatočit.

zátočka  SSJČ poněk. zast. — Od zatočit.

zátočina  Kt, SSJČ říd. — Od zatočit.

zátok  v sled. významu jen nář. — Od zatočit.

5    zatáčka Po 1, Ru 4 — zátačka Ju 6 — zavotáčka Ju 1 — zátočina Ju 3–5, Ru 1–3 — okluk Ju 7 — okuka Ju 7 — záhib Ju 1 — závoj Ju 1 — rejd Ru 1

6    ASJ IV 15, SSA 4.68

Kl