ČJA 2
142 pěšina (1271)
1 M pješina (pješinka 502, 620, 660, 664, 13, 49, 61, 91, 94)
steska (stezička 119, 137)
steška (též 143, 153)
stezňík
stežňík (též 130, 505)
chodňík (chodňíček 623, 641, 669, 670, 835, 836)
cesťička
rajštak
2 V nářečních označeních pěšiny, tj. úzké cesty pro pěší, byly zaznamenány vedle rozdílů lexikálních (pěšina × stezka × chodník) též slovotvorné varianty, odvozené zejména ze slovního základu stez-/stež- (stezka × stezka × stezník × stežník). V některých oblastech, pro něž je typická dubletnost či tripletnost v pojmenování, došlo k významové specifikaci jednotlivých výrazů, např. v svč. oblasti má slovo stezka význam ‚nahodilá pěšina‘, kdežto stežník ‚vyšlapaná pěšina‘.
Při výzkumu se sledovaly i eventuální rozdíly v pojmenování lesní a polní pěšiny. Náš materiál však takové diference nepotvrdil. Výzkumem byla doložena též řada deminutiv (pěšinka, chodníček, stezička), ta však byla do konečného zpracování pojata pouze v případech, kdy šlo o skutečná formální deminutiva. Z mapování byla vyloučena ojedinělá označení stezka, pronikající zejména u mládeže a přejatá ze spisovného jazyka. Výrazy pěšina, stezka a chodník jsou ve spisovném jazyce ekvivalentní.
Obdobný zeměpisný obraz se ukazuje i u rozšíření nářečního pojmenování pěšinky ve vlasech, srov. I-36.
3 Základní lexikální rozdíly jsou vymezeny vcelku výrazně. Kompaktní areály tvoří pojmenování pěšina, dokládající se z celých Čech (s malým přesahem na jz. Moravu) s výjimkou vých. poloviny nář. svč., a výraz chodník, který zabírá vých. polovinu Moravy a celé Slezsko (západní hranice jeho výskytu je vymezena zhruba linií Litovel–Znojmo). Oblast ležící mezi těmito areály patří pojmenováním tvořeným od slovního základu stez- /stež-. Ze sousedního území sem pronikají výrazy pěšina a chodník. Derivát stezka zaujímá sev. část tohoto areálu (zhruba stř. úsek nář. svč.), na ostatním území směrem na jih byla doložena starobylá slovotvorná obměna stežka. Pojmenování stezník/stežník se objevuje jako dubletní varianta v sev. polovině tohoto území a na záp. Boskovicku. Označení cestička se dokládá v dubletě rozptýleně po celém areálu odvozenin od kořene stez-/stež, souvislou oblast nedubletního výskytu pak tvoří na území západně od Brna. Jablunkovsko se vyděluje dubletním označením rajštak.
Jazyková situace městská odpovídá vcelku venkovskému okolí, výrazy cestička a pěšina pronikají jako pojmenování nová směrem na východ, kde se uplatňují zvláště u mladé generace.
4 cestička Jg též cestinka, SSJČ i SSJ dem. k cesta — Z psl. *cěsta ,volný průchod‘.
chodník Jg mor. a slc., SSJČ, SSJ — Deverbativum k chodit, to od psl. *chodъ.
pěšina Jg, SSJČ, SSJ říd. — Ze sousloví pěší stezka (srov. L. Bachmann, Slovo stezka a souznačné názvy v češtině, NŘ 45, 1962, s. 192–201).
rajštak jen nář. — Přejato z něm.
stezka stč. stzě, Jg stez i steze, steza, všechna zast., Jg též stezek
dem., SSJČ, SSJ kniž. a zast. — Deminucí k stč. stzě, srov. stežka.
stezník jen nář.; SSJČ nář. — Od základu stez- analogií podle územně blízkého chodník.
stežka jen nář.; Kt, SSJČ nář., pol. ścieźka, hluž. sćežka — Od psl. *stьžьka, to dem. od *stьga.
stežník jen nář.; Jg, Bš záp. Mor., SSJČ zast. a nář. — Od základu stež- analogií podle územně blízkého chodník.
5 pješina Ju 1–4, Ru 1–4 — staza Ju 4 — stezňik Po 1 — chodňík Ru 5 — chodňik Ju 6 — cesťička Ju 5
6 ASJ IV 21:9a (chodník), AJŚ 202 (cesta v lese), AJPP 337 (chodník), AJPP 338 (lesní, pro ovce), AJK 194 (cesta v lese, průsek), AJK 195 (polní cesta), SSA 4.67, OLA 721, ALE 442
Kl
