140 pastvina (1208)

1    M         pastva

pastvina (pastvjyna 701)

pastvišťe (-íšťe) — pástvišťe (též 614) — pašťe (též 441)

pastvisko (pastvesko 651, 662, 664, pasvisko 813, pasfisko 818, 819) — pástvisko 608, 614

pasínek (-inek 745, 746, 749, 757, -enek 734, -jének 755, plt. -ýnky 750) — pasunek 718, 814 (paš- 827, 835, 836, poš- 833, 834)

pasuňk 641, 642, 733 (-i 718) — pasunk 643, 729, 735 (paš- 825) — pasink 727, 731

paša 816 (po- 831)

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování pastviny, tj. pozemku, na kterém roste pastevní porost. K jeho označení slouží především názvy se základem pas-. Některé z nich (pastva, pastvina, pastviště, pastvisko) jsou též součástí slovní zásoby spisovné češtiny.

Pojmenování pastva má už v stč. vedle abstraktního významu dějového ‚pasení‘ i konkrétní významy nedějové, mezi nimi i místní ‚místo, kde se pase dobytek, husy apod.‘ Tuto skutečnost dosvědčuje také náš výzkum.

Do mapování nebyly pojaty názvy označující primárně určité typy pastvin (např. draha, viz mapa II-141 draha, obec, občina apod., viz mapa II-139 obecní pozemek, výhon ‚místo, kam se dobytek vyhání nebo kudy se honí na pastvu‘, příhon poněkud zast. ‚pruh mezi poli, řidčeji cesta vedoucí z obce, kudy se honí dobytek na pastvu‘, aj.), jež zůstaly většinou uchovány v povědomí nářečních mluvčích vlivem stejně znějících pomístních jmen.

K doplnění a zpřesnění celkového zeměpisného obrazu bylo využito jak nář. materiálu z KLA, tak pomístních jmen. Ve městech výzkum prováděn nebyl.

Vedle bohatých slovotvorných diferencí (pastva × pastvina × pastviště × pastvisko × pasínek × pasuňk × paša) byly zjištěny i rozdíly hláskové (např. pastviště × pástviště × paště). V Čechách byl suf. -iště zachycen též se starou délkou (-íště). Na mapě nebyly tyto varianty sufixu rozlišovány, protože se vyskytovaly promíšeně a protože forma -íště byla poměrně málo zastoupena.

3                 Na zkoumaném území tvoří výrazné areály pojmenování pastvina, pastviště, pastvisko a pasínek. Nejrozšířenější je název pastviště; vyskytuje se především v jzč. nář. (kromě Rakovnicka a širšího Plzeňska) a na většině území dialektů střč. Ve vých. Čechách byla zachycena jeho hlásková varianta paště, na jz. Moravě pástviště. Na Moravě a ve Slezsku zaujímá nejvýznamnější postavení slovotvorná varianta pastvisko. Je typická pro střm. nář. (kromě jejich jz. a sev. okraje) s přilehlým Novoměstskem a Vysokomýtskem, pro již. a střední pás vm. nářečí a velkou část Slezska. Výraz pastvina byl zachycen poměrně pravidelně v rozsáhlém areálu, jehož jádro tvoří oblast svč. nář., k níž se přimykají na západě záp. okraje střč. a jzč. dialektů, na východě pak Zábřežsko a záp. okraj Slezska. Na ostatním zkoumaném území se slovo pastvina vyskytuje jen rozptýleně.

Nář. výraz pasínek je typický pro střední a sev. část vm. nářečí (zde v návaznosti na sloven. území) a pro Frenštátsko, podoba pasunek pro přilehlé Frýdecko a Jablunkovsko. Formy pasuňk, pasunk, pasink byly zaznamenány zejména v již. části vm. nářečí a na přilehlém okraji střm. dialektů. Pojmenování pastva se vyskytlo sporadicky v Čechách a na Moravě, paša obdobně ve Slezsku.