ník × obecnisko), méně hláskové. Nář. ekvivalenty představují jednoslovná pojmenování se základem obec-
/obecň-/obecn-. Ta však nejsou rozšířena rovnoměrně po celém zkoumaném území. Zejména v jzč. nář. chybě-
jí, neboť v této oblasti byly názvy obecního majetku častěji motivovány druhem konkrétního objektu než vlast-
nickým vztahem (např. pastviště, pastvisko, draha, srov. mapy II-140 pastvina, II-141 draha). Tady se pak obec-
ní pozemky, na nichž se páslo, nazývaly stejně jako ostatní místa určená k pastvě. Z těchto důvodů nemohly být
tyto výrazy považovány za plně ekvivalentní.

V případě, že obci patřilo více objektů, napomáhala jejich rozlišování též příslušná pomístní jména (obsahující jak základ obec-, tak i jiné základy volené podle nejrůznějších motivací).

Téměř na celém zkoumaném území (kromě většiny jzč. nář.) lze obecní majetek nazvat popisným dvouslovným pojmenováním složeným z adj. obecní (ojediněle gminné) a substantiva vyjadřujícího druh příslušného objektu (obecní pastvina/pastviště/les/louka apod.). Tato pojmenování nejsou plně terminologická, a proto byla na mapě uvedena pouze v případech, kdy v obci scházel skutečný nář. ekvivalent.

Aby byl dostupný obraz zem. rozšíření jednotlivých nář. ekvivalentů co nejúplnější, byl použit též starší nář. materiál a pomístní jména z KLA.

Protetické v- (vobec-) bylo sice zjištěno zhruba v témž rozsahu, jak jej udává mapa PRO A3a, ale nedůsledně. V mnohých obcích žijí vedle sebe hláskové varianty vo-/o-.

Ve městech nebyl výzkum prováděn.

3                 Na zkoumaném území jsou nejvíce rozšířena pojmenování obec a obecní. Výraz obec je soustředěn do rozsáhlého areálu, který zahrnuje vých. a sv. oblasti Čech a v podobě vůbec přesahuje do čes.-mor. nář.; ojediněle byl zaznamenán i jinde, zejména na okrajích Čech. Substantivizované adj. obecní bylo sice doloženo ze všech nářečí zkoumaného území, ale jednotlivé oblasti se od sebe výrazně odlišují různou mírou využití tohoto názvu k označení obecního majetku. Název obecní byl poměrně často zaznamenán v záp. polovině střč. dialektů, na Mladoboleslavsku, na sev. a vých. okraji Čech, téměř důsledně ve střm. nář. a na většině území slezských nářečí.

Ostatní pojmenování se vyskytují většinou jen rozptýleně a pouze některá z nich tvoří menší areály. Např. výraz obcina se nachází poněkud soustředěněji v již. Čechách (podle S. Utěšeného, Draha – obciny – pasínky – lada, Onomastické práce 1, Praha 1966, s. 105–111, byl v jzč. nář. dříve více rozšířen), mezi Rakovníkem a Příbramí a odděleně v jz. části Valašska. Podoba občina tvoří mikroareál na sz. okraji střm. nář., mimo něj se vyskytuje zcela ojediněle. V již. Čechách byl zaznamenán název obcizna, ve střední části vm. nář. obecnice, v sev. Slezsku obecník (sporadicky i mimo tuto oblast).

Téměř na celém zkoumaném území (kromě většiny jzč. nář.) lze užít popisného dvouslovného pojmenování typu obecní pastviště (ve vých. Slezsku obdobného spojení gminné pastvisko/pole…). Mapován byl pouze jejich nedubletní výskyt.

4                 Většina zaznamenaných pojmenování je odvozena od substantiva obec (odvozovací základ v podobě obec-, obc-, obč- s alternací
koncové souhlásky základu před sufixem -ina) nebo od adj. obecní (eventuálně obecný). Základem bylo psl. adj. *obьtь z *obь-tjь.
Vzhledem k existenci dvouslovných pojmenování lze u některých formací (např. obecnice) předpokládat, že jde o útvary vzniklé univerbi-
zací.

gminné  jen nář. — Odvozeno od nář. gmina (SSJČ nář. na Těšínsku ‚obec‘, pol. gmina) v návaznosti na polské jazykové území.

obcina  jen nář.; stč., Jg, Kt obecina na Zlínsku.

obcizna  jen nář.; stč., Jg.

občina  stč., Jg, SSJČ hist. práv., SSJ.

obec  stč. též obcě, Jg, SSJČ ob. — Metonymické pojmenování.

obecňa  jen nář.

obecňák  Kt jako pomístní jméno, SSJČ slang.

obecní  jako substantivizované adj. jen nář.; stč. i Jg též obecný, SSJČ též zast. a nář. obecný — Adjektivum obecní bylo buď substantivizováno (obecní), nebo bylo spojeno se substantivem vyjadřujícím druh objektu (obecní pastvina, obecní pole apod.).

obecnice  stč. obecnicě, Jg též vůbecnice, SSJČ zast. a nář.

obecník  jen nář.; Kt (Jg ‚obec‘).

obecnina  v sled. významu jen nář.; Jg.

obecnisko  jen nář.; SSJ obecnište.

obecnost  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. (stč. ‚společné vlastnictví, účast na něčem‘, Jg ‚společenství, pospolitost‘).

vůbec  jako substantivum jen nář.; Kt Krk., též ubec mor. — Nář. podoba slova obec s protetickým v- a zdlouženou začáteční samohláskou v základu (stč. o- > ó- > ů-); v bodě 652 není vyloučen vliv horské změny o > u.

5    —

6    AJPP 328 ³⁾

Pl