ČJA 2
136 močál (1239)
1 M močál (-al 140, 250, 610) — močár (-ar 722, močjar 755)
močara 833, 834 (močorka 736)
močařina
močářisko (-ařisko 675, 718, 754, -arisko 714, močálisko 639)
močidlo (-adlo 658, močadlisko 807)
mokřada
bažina — bařina
bažír
bažisko — bařisko (bařelisko 818)
bažeňíšťe 214, 223, 329
káďer 703, 749 (káv’er 749)
S močárovišče 625, močálišťe 120
2 K označení močálu, bažiny, tj. místa s vlhkou, nepevnou, propadající se bahnitou půdou, slouží především názvy se základy bahn-, bař-/baž-, moč- a mokr-. Přestože byl náš výzkum zaměřen na pojmenování větších bažinatých ploch, nebylo možné u všech nář. dokladů jednoznačně stanovit, zda se jedná o skutečný nář. ekvivalent. Už ve stč. vyjadřovaly některé výrazy obsahující uvedené základy nejen význam ‚bažina‘, ale i ‚bláto‘; naopak pojmenování s primárním významem ‚jakékoliv mokré místo‘ mohlo v určitých oblastech sloužit i jako označení bažiny (mokřina).
Z bohatého materiálu, který náš výzkum poskytl, byly na mapě představeny jen ty názvy, u nichž byl význam ‚bažina‘ spolehlivě doložen. Tyto údaje byly ještě prověřeny pomocí KLA. Z mapování zůstaly vyloučeny jednak náhodně zachycené výrazy, které znali nář. mluvčí jen pasivně, a to většinou zásluhou podobně znějících pomístních jmen (močilka 664, bažinec, močinec 241, bařočka 826, 828, slatina 138, młaka 836, blata 430, 453, bláta 230), jednak výrazy zapsané pouze ve významech podobných (houpačka 464, houpačky 410, třas’isko 806, třasafka 809, třynsufka 836 – u všech ‚bažinatá místa s třesoucí se půdou‘, bařofka ‚bažinná voda‘, vrchovisko 628 ‚místo s pramenem, pramen‘, babí břícho 156, produch 705, 751 ‚neprodyšný močál‘, dýchanec 752 ‚kaluž na cestě‘, dušysko, duša 814 ‚hluboké bahno‘).
Názvy bahniště, bahnisko označují obecně ‚bahnité místo‘, močák ‚mokré místo‘; z těchto důvodů nebyly mapovány.
I po této přísné selekci zůstala nář. situace značně pestrá a složitá. Po celém zkoumaném území žijí v podstatě čtyři částečná synonyma: bažina, močál, bahno, mokřina. První dvojice se nachází téměř pravidelně ve všech zkoumaných lokalitách (v menší míře byla zaznamenána pouze bažina ve vm. a slezských nářečích), druhá byla na stejném území ve sledovaném významu zaznamenána řidčeji. V mor. a slezských dialektech totiž výraz mokřina spíše znamená ‚menší mokré místo, nejčastěji na poli‘ a bahno ‚bláto, blátivé místo‘ (zejména na vých. polovině Moravy a ve Slezsku). Ale význam ‚bažina‘ není ani v těchto oblastech vyloučen. Názvy mokřina a bahno nebyly na mapě sledovány, protože se jejich podoba nijak podstatně v nářečí nemění (hláskovou obměnu bahno > behno již nebylo možné na této složité mapě graficky postihnout; hláskové varianty behno, behniště jsou soustředěny zejména do záp. části jzč. nářečí).
Téměř polovina zaznamenaných pojmenování existuje též ve spisovné češtině a ani významově se od nářečí neliší.
Vedle bohaté lex. diferenciace se projevily i rozdíly slovotvorné (močár – močařina – močářisko – močářoviště apod.) a hláskové (např. močál – močár, bařina – bažina).
Ve městech nebyl výzkum prováděn.
3 Mezi nejvýraznější rozdíly, které jsou na mapě sledovány, patří diference močál – močár, bařina – bažina. Původnější podoba močár tvoří rozsáhlý areál v jižních částech střm. nářečí (s přesahy do středu Moravy), v dialektech vm. a slezských. Ojediněle byla zjištěna i jinde (zejména na zč. a jč. okraji). Z vých. Slezska se dokládá pojmenování močara. Starší podoba bařina byla zaznamenána (často v dubletě s variantou bažina) na většině území Moravy a Slezska a odděleně na zč. okraji. Na vých. Moravě a ve Slezsku se však vyskytuje častěji než výraz bažina. Na Valašsku znamená bařina místy ‚louže‘. V tomto významu nebyla mapována.
Pojmenování odvozená od těchto základních výrazů jsou soustředěna zejména v oblasti zč. nářečí, v již. Čechách, v širokém středním pruhu Moravy a v záp. části Slezska. Tam tvoří mikroareály, případně se i v těchto regionech vyskytují rozptýleně: bažír (zč. nářečí), mokřada (již. Čechy), močařina (zejména již. část vm. nář.), bažisko, bařisko (zejména mikroareály sz. od Brna, Moravskokrumlovsko, Kyjovsko, centrální úsek střm.
nářečí, záp.
Slezsko), močidlo (Českobudějovicko, Prostějovsko, Litovelsko), močářisko
(vých. od Brna
a Kyjovsko).
Pojmenování káděr bylo zachyceno sporadicky na sev. okraji Valašska.
4 bařina stč., Jg, SSJČ říd., SSJ barina, pol. nář. barzyna (dluž. para ‚bláto‘) — Odvozeno od mor. nář. bara ‚bažina‘, naším výzkumem už nedoloženo (psl. též *bara).
bařisko Jg mor., SSJČ říd., dluž. parisko — Od nář. bara, srov. bařina.
baženíště jen nář.; Jg bažiště, SSJČ bažiniště říd. — Odvozeno od nář. bažena suf. -íště.
bažina Jg, SSJČ — Patrně od bařina záměnou ř/ž (snad vztažením k bahno).
bažír jen nář.; Kt — Kontaminací bažina a močár nebo kontaminací bařina a močár a pak disimilací ř–r > ž–r.
bažisko jen nář. — Od základu baž-, srov. bažina.
káděr (kávěr) jen nář. — Mch považuje za nejasné a upozorňuje na pol. dial. kawior, kawjor stejného významu.
močál Jg, SSJČ — Z močár záměnou r/l možná pod vlivem stč. dublet mokrý/moklý.
močáliště SSJČ — Od močál.
močár jen nář.; Jg, SSJČ nář., pol. moczar — Slovo je pokračováním psl. *močarъ.
močara jen nář.; pol. moczara — Podoba žen. rodu v návaznosti na polštinu. Viz močár.
močároviště jen nář.; SSJČ močáloviště — Odvozeno od nář. močár.
močařina jen nář.; Jg, SSJ močarina — Odvozeno od nář. močár.
močářisko jen nář.; Jg mor. močařisko, SSJ močarisko, pol. moczarzysko — Viz močařina.
močidlo stč., Jg, SSJČ, SSJ, dluž. mócydło — Odvozeno od močit.
mokřada jen nář.; Jg též mokřaď ‚mokré místo‘, SSJČ mokřaď (f.), mokřad (m.) zeměděl. — Od adj. mokrý; z mokřaď, zakončení na -a a mask. tvrdé zakončení asi analogií podle synonym (např. podle močar, močara).
5 močál Ru 1 — močár Ru 2–4 — bažina Ju 1–3 — bařina Ju 1 — bahno Ju 2, 7 — močvara Ju 1
6 ASJ III 114, MAGP 517, AJPP 331, AJK 29:1 (bažina)
Pl