134 potok (1254)

1    M         potok

strouha — struha

járek

křipopa (kříkopa 685)

2                 V nářečním označení potoka, tj. menšího přirozeného vodního toku, se objevily především rozdíly lexikální. U pojmenování strouha byla dále zaznamenána hláskoslovná obměna struha. Výchozí hlásková podoba ekvivalentu křípopa, tj. příkopa, nebyla v sled. významu zapsána, srov. však mapu II-146 příkop u cesty. Označení potoka mají dvojí motivaci. Jde jednak o primární pojmenování označující tekoucí vodu (potok, strouha), jednak o názvy vzniklé přenesením označení vodního koryta na vlastní vodní tok (příkopa, járek).

Při výzkumu v Čechách, zvláště severovýchodních, bylo někdy obtížné odlišit význam slova strouha ‚umělý vodní tok‘, resp. ‚příkop naplněný vodou‘, od sledovaného významu ‚potok (přirozený vodní tok)‘. Oba významy tu často splývají. Dnešní jádrové území výskytu pojmenování strouha v námi sledovaném významu představuje oblast mezi Mladou Boleslaví a Hradcem Králové.

3                 Základním, většinovým pojmenováním je výraz potok, který byl zaznamenán téměř na celém zkoumaném území. Ostatní názvy vytvářejí menší areály. Z nich největší oblast zaujímá svč. ustupující výraz strouha (na Mladoboleslavsku) s hláskovou obměnou struha (ve východní části daného areálu). Sev. okraj nář. slezských se vyděluje označením křípopa.

Na Břeclavsku a Kyjovsku byl zapsán regionalismus járek.

Města charakterizuje pojmenování potok, shodné se spisovným jazykem.