ČJA 2
131 grapa (1224)
1 M grapa — zgrapa — zdrapa (drapa 704, 832)
zdrap
2 Geografický termín grapa patří rovněž k výrazům spojeným s karpatskou salašnickou kolonizací (srov. mapu II-128 grúň). V nářečí znamená buď ‚rokle‘, nebo opačně ‚příkrá stráň, strmý vrch‘, přeneseně pak ‚roklinaté pole‘, ‚pole na svahu‘. Protože takto situované pozemky bývají zpravidla neúrodné, nabývá i tento termín na části území významu ‚neúrodné pole‘.
Viz též úvodní odstavec před mapou II-125 hromada kamení vybraného z pole, s. 298.
3 Pojmenování grapa a jeho nář. varianty jsou rozšířeny jen na nejvýchodnější části zkoumaného území. Nejčastěji se vyskytují podoby grapa (Valašsko, jv. polovina Slezska) a zdrapa/zdrap (střední pás vm. nářečí). Forma zgrapa byla zjištěna především na sz. Valašsku.
Současně je na mapě zachyceno zeměpisné rozšíření jednotlivých významů tohoto geografického termínu. Význam ‚strmý vrch, příkrá stráň‘ se vyskytuje na většině území výše popsaného areálu. Pouze v jeho již. části převládá význam ‚neúrodné pole‘ a v jeho středním pruhu význam ‚rokle‘.
4 grapa jen nář.; Kt ‚skalnatá strž,
neúrodné pole‘, SSJČ nář. ‚příkrá
stráň, sráz, strž, rokle, propast‘, Bš ‚příkrá stráň‘, SSJ neú-
rodné kamenité pole, pole na strmé stráni‘, pol. ‚strmý hřbet
vrchu, strž‘. — Z rumun. groapă ‚jáma, hrob‘, s nímž asi sou-
visí také ital. greppo ‚vyčnívající skála, zvýšený okraj hro-
bu‘. Vše asi „praevropské“.
zdrap jen nář.; Kt i Bš ‚neúrodné pole‘ — Viz zdrapa.
zdrapa jen nář.; Kt (Bš) ‚rokle‘ — Ze slova grapa patrně adideací k zdrápat ‚podrápat‘; podle nář. informátorů bylo tak nazýváno i roklemi rozryté pole.
zgrapa jen nář.; Kt ‚pusté, skalnaté místo, roklinaté stráně‘ — Kontaminací grapa a zdrapa, viz tam.
5 —
6 —
Pl
