129/229.5 ráztoka (1226) —

1    M         rástoka (rostoka 721, 833, rastoka 721, 747, ráštoka 756, rostok 828, rastok 834)

2                 Nář. pojmenování ráztoka většinou označovalo potůček tekoucí horským strmým údolím a přeneseně pak i údolí samotné (nejčastěji podlouhlé, s příkrými stěnami). Bylo též užíváno ve významu ‚místo, kde se rozdělují cesty, kde se „roztékají“ potoky‘. Název ráztoka vychází z představy člověka hledícího z podhůří (roviny) do hor, tedy v obráceném směru, proti proudu, jako by se potok od něho čím dále do hor roztékal ve slabší stružky (obdobný přístup je obsažen ve výrazu rozcestí).

Viz též úvodní odstavec před mapou II-125 hromada kamení vybraného z pole, s. 298.

3                 Výraz ráztoka je soustředěn v rozsáhlé oblasti, která zabírá Valašsko s přilehlým okrajem Slovácka a Holešovsko, dále pak pokračuje ve slezských nářečích na Frenštátsko a Frýdecko.