128/230.3 grúň (1223)

1    M         grúň (též 755, -n 739, zgrún 723)

2                 Pojmenování grúň označovalo původně (podle Mch) jeden z pobočných hřbetů, jaké vybíhají na strany od hlavního horského hřebenu a zvolna se snižují. Náš výzkum zachytil slovo grúň ve významu ‚stráň, úbočí, kopec‘ (podobný význam má sousední slovenština). Patří do výrazné skupiny slov, která jsou příznačná pro karpatskou salašnickou kolonizaci (nazývanou též valašská kolonizace), tj. nový způsob horského pasteveckého hospodaření, který se k nám rozšířil po karpatském oblouku z Balkánu. (Podrobněji o této problematice viz např. A. Vašek, Jazykové vlivy karpatské salašnické kolonizace na Moravě, Praha 1967.)

Viz též úvodní odstavec před komentářem II-125 hromada kamení vybraného z pole, s. 298.

3                 Výraz grúň vytváří areál na Valašsku a v jihovýchodní části Slezska. Jako relikt byl zjištěn v kopanič. nář. (b. 755).

V pomístním názvosloví zůstalo toto pojmenování uchováno navíc ještě řídce v sev. polovině Slovácka.