127/230.5 žleb (1221)

1    M         žleb

X          žlab 125, 137, 162, 462, 503–505, 513–518, 602, 604, 685, 722–24, 733, 738, 755, 757, 827

2                 Výraz žleb/žlab mívá na zkoumaném území nejčastěji význam ‚prohlubeň‘, případně ‚menší údolí‘ (tj. úzké, mělké, krátké), řidčeji pak znamená ‚hluboké nebo protáhlé údolí‘.

Geografické termíny jsou těsně spjaty s označovaným objektem, jehož vzhled může mít vliv i na obecně rozšířený význam příslušného termínu. Proto někdy nelze od sebe bezpečně odlišit podobné významy: v našem případě ‚menší údolí, prohlubeň‘ × ‚hluboké, úzké údolí‘ × ‚údolí‘. Zejména na střední a jv. Moravě se užívá tohoto názvu v uvedených základních významech promíšeně, a proto musel být ponechán jak na mapě II-126 údolí, tak II-127 žleb. Viz též úvodní odstavec před mapou II-125 hromada kamení vybraného z pole, s. 298.

V jiných významech (nejčastěji v podobě žlab ‚koryto‘) je pojmenování rozšířeno po celém zkoumaném území. Srov. též mapu I-209 okapový žlab.

3                 Areál názvu žleb zabírá téměř celou Moravu (kromě některých jejích okrajových oblastí). Na okrajích se toto pojmenování nevyskytuje důsledně, neboť k označení podobných vhloubených útvarů slouží častěji výrazy jiné: na jz. Moravě a v záp. části centrálního úseku střm. nářečí převládá termín zmole/-a (méně se užívá výrazů rokle, strž), na vých. okraji střm. dialektů debřa, eventuálně zmola, na jv. a vých. okraji vm. nářečí ojediněle debřa, grapa, ráztoka (srov. též mapy II-131 grapa, II-129 ráztoka).

Menšinová podoba žlab byla zapsána soustavněji jen v nář. přechodného pásu čes.-mor., na Kopanicích a severně od Vsetína.

Podle údajů z KLA se výraz žleb ‚menší údolí, prohlubeň‘ dříve vyskytoval ještě dále na západ, na Jindřichohradecku a Ledečsku.