Nejednou se archaická nebo již téměř zaniklá pojmenování uchovala v povědomí uživatelů nářečí jen zásluhou tamního pomístního názvosloví (např. v pomístních jménech jako Černý důl, Dolce apod.).

Výraz údolí, shodný se spisovným jazykem, vystupuje vedle jiných nář. ekvivalentů jako pojmenování nejnovější a často známé ze školní výuky. Ve spisovném jazyce jsou termíny údolí, dolina považovány za synonymní, pojmenování dolík označuje údolí menší, úžlabina zase údolí hlubší.

V Čechách byl výzkum prováděn jen na tzv. řídké síti nářečních bodů. Na jejím základě získaný obraz zem. rozšíření jednotlivých nář. ekvivalentů byl doplněn podle KLA. Aby byl mapovaný nář. materiál srovnatelný na celém zkoumaném území, bylo obdobně přihlédnuto k anketovým údajům i v případě Moravy a Slezska, přestože jsou z této oblasti k dispozici výsledky výzkumu z kompletního souboru nář. bodů. Výrazy doložené pouze z této ankety nebyly přirozeně do mapování pojaty (oudolík, pádolí, zdolík, hliboček, důlek, dolek, zdolec, zdúleň).

Ve městech nebyla otázka zjišťována.

3                 V názvech sledovaného terénního útvaru zaujímají nejdůležitější postavení odvozeniny od substantiva důl. Výraz dolík představuje nejužívanější termín v českých dialektech v užším smyslu. Vyskytuje se téměř po celých Čechách (kromě střední části jzč. nář.). Na Moravě a ve Slezsku plní obdobnou funkci pojmenování dolina; to bylo zjištěno i v Čechách, ale soustavněji jen v jejich již. polovině a v sev. části svč. nářečí (převážně však v dubletě s podobou dolík).

Ostatní slovotvorné varianty i většina pojmenování utvořených od jiných lex. základů mají užší regionální platnost a vyskytují se většinou v dubletě s jinými výrazy. Pojmenování důl je doloženo rozptýleně z oblasti svč. nářečí, přilehlé sz. Moravy a ze Slezska. Jen z oblasti svč. dialektů pochází nář. ekvivalent dolec. Útvary s předponou pa- jsou soustředěny v podstatě do dvou areálů: pádol (širší Litomyšlsko, Slezsko a sev. část Valašska), pádolík (podkrkonošský úsek, širší Vysokomýtsko, Zábřežsko), pádolina (zejména vých. část svč. dialektů se sporadickými přesahy na Moravu). Výraz údolí byl zjištěn (většinou jako dubletní a mnohdy i vedle nář. podoby, např. oudolí) porůznu téměř na celém zkoumaném území. Ostatní odvozeniny od substantiva důl byly zapsány ojediněle.

Pro sev. polovinu Čech je též typické pojmenování úpad. Regionalismus padlina se řídce nachází v pruhu mezi Prahou a Strakonicemi a na záp. Moravě, padlík pak zejména ve střední části čm. nářečí. V širokém okolí Brna, na Židlochovicku a Slovácku byl zachycen (místy i jako jediné označení tohoto terénního útvaru) název žleb. Podoba úžlabina se dokládá porůznu z Čech a častěji ze Slezska (zároveň s variantou žlabina). Výraz debře se vyskytuje na sev. pomezí střm. a vm. nářečí.

4    debře  stč. debř, débř (f.), Jg débř, SSJČ zast. debř, pol. debrza zast. — Psl. *dъbrь ‚výmol‘.

dolec  jen nář. (stč., Jg, SSJČ nář., u všech ‚důlek‘) — Odvozeno od důl specifikačním formantem -ec.

dolík  v sled. významu jen nář.; Jg, hluž. dołk (stč. dem., SSJČ ‚dolinka, údolíčko‘, pol. dołek ,důlek‘) — Odvozeno od důl.

dolina  Jg, SSJČ — Odvozeno od důl.

důl  stč. dół, Jg, SSJČ (v sled. významu jen v místních jménech a některých ustálených spojeních), pol. dół, hluž. doł — Psl. *dolъ.

padlík  jen nář. — Odvozeno od deverbálního adjektiva padlý; motivováno podobně jako úpad, viz tam. Podle Mch z pádolík.

padlina  Jg, SSJČ zast. a nář. — Viz padlík.

pádol  m. jen nář.; Jg padol, SSJČ nář., též padol poněk. zast., obě ‚menší údolí, dolina‘, pol. padół — Odvozeno prefixem pa-, jenž vyjadřuje menší míru vlastnosti základového slova.

pádolík  jen nář. — Odvozeno od pádol, viz tam.

pádolina  Jg též padolina (?), SSJČ též padolina, obě poněkud zast. a nář. ‚nehluboká dolina‘ — Viz pádol.

průdol  jen nář.; Kt — Z průdolí, příklonem k jinému skloňovacímu typu.

průdolí  jen nář. — Prefigovaný útvar s morfologickou charakteristi

kou -í, u něhož nelze zřetelně vyčlenit výchozí předložkový výraz.

průdolina  jen nář. — Odvozeno suf. -ina s místním významem od průdol, analogicky podle jiných jmen tohoto typu, srov. údolina.

údol  m. stč., Jg, SSJČ říd. kniž., SSJ bás. — Z údolí, příklonem k jinému skloňovacímu typu.

údolí  stč. údolé, Jg, SSJČ též zast. oudolí, SSJ  údolie — Viz průdolí.

údolina  stč. SSJČ říd., kniž., SSJ bás., hluž. wudolina — Odvozeno od údol, případně kontaminací údolí a dolina.

úpad  m. Jg, SSJČ říd.; též oupad ob., SSJ geograf. ‚prohlubeň v terénu‘ (stč. ‚pád, klesnutí, úraz, zkáza‘) — Od upadat, upadnout. Propadáním půdy vznikaly různé prohlubně v terénu.

úžlabina  Jg, SSJČ, SSJ, hluž. wužłobina — Odvozeno od úžlab, srov. průdolina.

zdolina  jen nář. — Patrně prefixací od dolina, srov. KLA zdolík, zdolec a pomístní jména stejného typu Zbuk, Zbrodek.

žlabina  stč., Jg, SSJČ říd., SSJ říd., hluž. žłobina — Odvozeno od žlab.

žleb  stč., Jg zast., SSJČ říd. a odb., SSJ nář., pol. żleb, żłób, hluž. žłob — Psl. *želbъ, srov. mapu II-127.

5    dolík Ju 3, 5, Ru 2, 3 — dolik Ju 2, Ru 1 — dolina Ju 1, 6, Ru 1–5 — pádolina Po 1 — oudolí Ju 2, Ru 4 — údoli Ru 4 — oupat Ru 4 — padlina Ru 2 — oužlabina Ju 2, 3 — oužlabi Ju 2 — paďina Ru 1 — oupadlina Ju 1 — uvala Ju 1

6    —

Pl