125 hromada kamení vybraného z pole (1199)

1    M         hropka

hromadňice (-ic 119, hromádňice 645)

skála (skala)

skalka (š- 328, 330)

skalňice

skalice 245, 336

kaz

kázek 246, 257,411

kameňice

prizma (pryzma 682)

výskyď

N          taras, zítka, kameňí, hromada/hromátka/halda/kupa (kameňí/kamenu), hromaďisko, pahorek

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování pro hromadu kamení vybraného z pole. Ukládalo se podél pole nebo na místo s horší kvalitou půdy.

Jednotlivé nář. ekvivalenty jsou soustředěny do mikroareálů, jejichž rozložení na zkoumaném území je v podstatě vázáno na charakter terénu, zejména na kvalitu půdy. V oblastech, kde převládala menší kamenitá pole, byly vytvořeny nejpříznivější předpoklady pro vznik příslušných nář. termínů. Na většině zkoumaného území nář. ekvivalent neexistuje, bývá nahrazován opisy (viz oddíl N); o jejich neterminologické povaze svědčí skutečnost, že je lze volně zaměňovat a že v mnohých nář. bodech v sousedství jejich výskytu často chybí jakékoliv označení. V nížinách s úrodnou půdou se přirozeně nevyskytují vůbec.

Nelze vyloučit, že polysémantické slovo taras, zachycené zcela ojediněle v již. polovině Čech, může označovat sledovaný význam. Protože však nebylo pro svou nevyhraněnost zapisováno důsledně, nemohlo být mapováno; srov. též mapy II-146 příkop u cesty, II-75 chvojí.

Vedle bohatého rozrůznění lexikálního se projevily též diference slovotvorné (např. skála – skalka – skalice – skalnice).

U výrazu skála nebylo možno v úplnosti zachytit staré „moravské krácení“, proto nebylo na mapě sledováno. Rozsah tohoto hláskového jevu viz V-133.

3                 Mezi nejrozšířenější názvy patří hrobka (širší Podkrkonoší, podorlický úsek, vč. okraj), skála (nejvýchodnější část jzč. a střč. nář., oblast východně od Nového Města na Moravě, Boskovicko), skalka (východně od Plzně, Příbramsko, Novoměstsko, střední Morava a střední pás vm. nářečí).

Zeměpisný obraz mikroareálů ještě doplňují některé nář. ekvivalenty další: skalnice (již. Čechy), kaz, kázek (již. a vých. okraj Čech s přilehlým pásem čes.-mor. nářečí), kamenice (oblast sev. od Boskovic a sev. okraj vm. nářečí), hromadnice (Zábřežsko, Kladsko). Na vých. polovině Moravy byly zachyceny výrazy pryzma, výskyď (zejména Valašsko). Většina uvedených nář. ekvivalentů byla zaznamenána i jednotlivě mimo tyto naznačené areály.

4                 K označení sledovaného významu byla většinou užívána pojmenování s původním významem širším: