123 kamínek (1218)

1    M         kamínek — kamének (kamjének 755, kameňek 801, 818–822, 829, 836, 82, 84)

kamýček (-i- 804, 813, 816, 823, 824, 83, kamejk 313)

kamíšek 745, 74

S          kameňíček 301, kamlyček 801

2                 V nář. pojmenováních pro malý kámen se projevily především prastaré rozdíly slovotvorné povahy (kamínek × kamýček × kamýšek). Z hláskových diferencí je nejzávažnější úžení é > í (kamének > kamínek).

V Čechách se realizuje krácení kamínek > kaminek pouze podél horního a středního toku Labe a na Vysokomýtsku (i zde často v dubletě s podobou nezkrácenou).

3                 Většinové a shodné se spis. podobou je pojmenování kamínek. Zabírá celé Čechy a většinu Moravy; zasahuje až k hranici střm. a vm. nářečí, na jihu proniká dokonce až za ni na Kyjovsko a Břeclavsko. V oblasti vm. nář. převládá nezúžená hlásková varianta kamének. Výraz kamýček vytváří dva oddělené areály, a to v již. Čechách (zde zpravidla v dubletě s podobou kamínek) a ve Slezsku, kde se vedle tradiční formy kamyček vyskytuje jako novější pojmenování kamenek. Ve slezských nářečích existuje také podoba kamýk, obvykle však ve významu ‚kamínek na psaní‘. Ve sledovaném významu byla naším výzkumem zachycena jen v zč. bodě 313, a to v podobě kamejk.

Ve městech je situace v podstatě shodná s venkovským okolím.