plotna

břiła

šleda (šled 708) — šleta (šlet 702) — šlechta

šlopa

škrižla 755 (skrižala 833, 836, skřižou̯ 835, 836)

N          dlažba 125, 220, dlažice 111, 121, 124a, 129, šyvrak 803, klumpa 135, plastr 677, flastr 714, hlušák 137, pražák 235, prahák 418, deska 448, 42, pecka 83, násipák 746, šíbr(a) 237, 302, 318, šťíbra 237

2                 V nář. pojmenováních pro větší plochý kámen se projevila poměrně bohatá lexikální a slovotvorná diferenciace (např. placáč × pleskáč × třepáč × břila × šleda; placák × placáč × placan). Byly zachyceny též rozdíly v rodu (placek × placka) a v typu pojmenování (placák × placatý kámen).

Za ekvivalentní pokládáme jen ty výrazy, které slouží k označení většího plochého kamene obecně. Názvy kamenů upravených pro speciální účely (dlažice, dlažba, prahák, pecka ‚rohový kámen v základech dřevěnice‘), případně názvy vztahující se k jedinému druhu kamene (šyvrak) nebyly mapovány.

Rovněž nebyly sledovány nář. obměny substantiva kámen v souslovích; tyto obměny viz IV-1 a V-132c. Viz též mapa II-130 pramen.

Ve spisovném jazyce se užívá k označení plochého kamene pouze dvouslovných pojmenování (plochý kámen, placatý kámen). Jednoslovná pojmenování jsou jen nářeční nebo obecná.

Některé výrazy se základem plac-, plesk-/plask-, ploch- označují i jiné předměty plochého tvaru.

Adjektiva placatý, pleskatý (plaskatý/ploský) a plochý považujeme již za samostatné lexémy.

Zejména v oblasti jzč. nářečí často koexistuje několik pojmenování dvouslovných i jednoslovných s různou mírou terminologické platnosti. V úplnosti nelze tuto skutečnost graficky zachytit, neboť máme k dispozici jen mapy v malém měřítku. Šrafy tedy pouze naznačují, že se na příslušném území vyskytuje dvouslovné pojmenování (a to bez ohledu na jejich počet). Úplný výčet konkrétních sousloví a jejich přesné zeměpisné rozšíření je podáno v oddíle 1.

3                 Základní protiklad tvoří pojmenování se základem plac- a plesk-. Okrajově se k nim připojují názvy tvořené od jiných lex. základů (třep-, šleda, plotna, břila, šlopa, škrižla). Výrazně se projevil též rozdíl v typu pojmenování (jednoslovná × dvouslovná).

Názvy se základem plac- jsou rozšířeny po celých Čechách, zejména však na území střč. a svč. nářečí s přilehlým okrajem sz. Moravy. Názvy se základem plesk-/plask- jsou charakteristické pro oblast jzč. nářečí, většinu Moravy a Slezska (kromě středního a sev. pásu vm. nářečí, Frenštátska a Frýdecka). Nář. ekvivalenty s jiným lex. základem tvoří podstatně menší areály. Výrazný protiklad představují podoby placák a pleskáč. Pojmenování placák je typické zejména pro oblast svč. a střč. nářečí a sz. okraj Moravy. Proniká též do moravských a slezských měst a jzč. dialektů. Výraz pleskáč byl zachycen v jzč. nářečích a na většině Moravy a Slezska. Ve Slezsku však mívá převážně podobu plaskač. Ostatní deriváty jsou méně časté. Pojmenování placka bylo soustavněji zachyceno v sev. části svč. nářečí.

Dvouslovná pojmenování (placatý kámen, pleskatý kámen, plochý kámen, třepatý k. atd.) jsou soustředěna zejména do oblasti jzč. nářečí. Z adj. přívlastků je nejzajímavější třepatý/třepnatý, který má paralelu v jednoslovném výrazu třepák, třepáč. Varianta třepnatý (vedle plesknatý) byla zjištěna jen v záp. části jzč. nářečí, třepatý pouze v jejich části jižní. V uvedeném areálu jzč. dialektů byly zapsány ještě některé (většinou sporadické) názvy další: plotna (navíc také na jz. Moravě), pojmenování se základem třep- (třepáč, třepák, sousloví třepatý/třepnatý kámen), plochák, plocháč (též na Novoměstsku). Název ploskáč se dokládá jen z Uherskobrodska. Pojmenování s jinými lex. základy jsou soustředěna v areálu zaujímajícím sev. polovinu vm. nářečí s přilehlým úsekem Slezska. Na Valašsku je základní nář. ekvivalent šleda (podoba šlechta tvoří jižní, šleta severní část tohoto areálu). Sv. od Uherského Brodu bylo zjištěno pojmenování šlopa, na širším Vsetínsku, Frýdecku a Frenštátsku břila. Zejména z Těšínska se dokládá výraz skřižala/skřižol. Ostatní zjištěné nář. ekvivalenty jsou zcela sporadické.

Ve většině měst zkoumaného území se užívá názvu placák. Pro městskou mluvu je typická slovotvorná variabilita (placan, plošák atd.). Vliv tradičních termínů užívaných v blízkém okolí se příliš neprojevil.

4                 Pojmenování placák, placáč, placan, pleskáč, plesknáč, plaskáč, ploskáč, plochák, plošák, plocháč, třepák, třepáč jsou odvozena od
adjektiv placatý, pleskatý, plesknatý, plaský, ploský, plochý, třepatý. Vzhledem k existenci dvouslovných pojmenování lze zejména u forma-
cí se suf. -ák předpokládat, že jde o útvary vzniklé univerbizací. (Doklady ze slovníků se týkají adj. části dvouslovných pojmenování.)

břila  SSJČ bříla zast. a nář. (Jg bříla ‚drobný kámen, neutvrdlá opuka‘) — Z břidla ‚břidlice‘ se změnou dl > l. K psl. *briti ‚řezat, štěpit‘.

placáč  jen nář.

placák  Kt, SSJČ ob.

placan  jen nář.

placatý kámen  Jg placatý ‚ploský‘, SSJČ — Sousloví.

placek  jen nář. (SSJČ nář. ‚placka‘) — Viz placka.

placka  jen nář. (SSJČ ‚co svým tvarem připomíná placku‘, tj. pokrm z těsta nebo těsto do plocha a do kruhu rozválené) — Přenesením pojmenování na základě podobného tvaru.

plaskáč  jen nář.

plaskatý kámen  jako sousloví jen nář.; Kt plaskatý ‚ploský‘, SSJČ říd., zast. a nář. — Sousloví; specifikující adjektivum je nář. obměnou adj. plaský, viz plaský kámen.

plaský kámen  jako sousloví jen nář. (pol. płaski ‚ploský‘) — Sousloví; specifikující adj. je jen nář.; bylo patrně i psl. *plaskъ.

plaščák  jen nář. — Odvozeno od adj. plaský, viz plaský kámen,

pleskáč  jen nář.; Kt, SSJČ nář.

pleskatý kámen  jako sousloví jen nář.; Jg pleskatý ‚rozplesklý‘, SSJČ zast. a nář. ‚plochý‘ — Specifikující adjektivum je nář. obměnou adj. ploský, ploskatý.

plesknáč  jen nář.

plesknatý kámen  jako sousloví jen nář. — Specifikující adjektivum je vytvořeno z adj. pleskatý analogicky podle desubstantiv typu hornatý.

plocháč  jen nář.

plochák  v sled. významu jen nář.

plochý kámen  Jg plochý ‚ploský‘, SSJČ, SSJ plochý kameň — Sousloví.

ploskáč  jen nář.

plošňák  jen nář. — Odvozeno od adjektiva plošný, to od plocha.

plotna  jen nář. (SSJČ zast. ‚deska‘) — Přenesením pojmenování na základě podobného tvaru.

škrižla  jen nář. — Patrně souvisí s krojiti, *(s)krei-, slovo možno chápat jako ‚odštěpek‘, srov. názvy skřidla, křidla v I-207 střešní taška a II-122 břidlice.

šleda  jen nář.; Kt šléda, SSJČ nář. ‚úlomek, kus kamene, kry apod.‘ — Nejasné.

šlechta  jen nář.; Kt — Nejasné, viz šleta.

šleta  jen nář.; Jg mor. ‚břidlice‘, Kt — Jistě souvisí s nář. pojmenováním šleda. Jinak nejasné.

šlopa  v sled. významu jen nář. — Nejasné.

třepáč  jen nář. (Jg třepáček ‚placka‘).

třepák  jen nář.

třepatý kámen  jen nář. (Kt třepatý ‚ploský‘, SSJČ nář.) — Sousloví; adj. třepatý odvozeno od třepat, jež má podobné významy jako sloveso pleskat.

třepnatý kámen  jako sousloví jen nář.; SSJČ nář. — Adj. třepnatý je utvořeno analogicky podle plesknatý.

5    placák Ju 2, 3, Ru 2 — placka Po 1, Ru 1 — placatej kámen Po 1, Ju 1, 5, Ru 4 — placatej kamen Ru 1, 2 — pleskáč Ju 4 — pleskatej kámen Ru 3 — pleskatej kamen Ju 4 — pleskaté kameň Ju 6 — plásta Ru 3 — bobolaš Ru 2

6    AJPP 332

Pl