s adj. přívlastkem) též zvláštní jednoslovné výrazy (kozičky × hural × pukač). Některá pojmenování jsou vý-
sledkem přenesení názvu označujícího plody bezu černého na keř (bezinky, kozičky) nebo naopak výsledkem
přenesení pojmenování keře na plody, což dokládá např. přejatý výraz hural, srov. II-120 plody bezu černého.

Kromě výše uvedených diferencí lexikálních a rozdílů v typu pojmenování (jednoslovné proti dvojslovným: chebz × bílý ch., černý ch. atd.) objevuje se v nář. materiálu též diferenciace rodová (chebz × chebza, bez × beza). Ojedinělé rozdíly slovotvorné (např. u adj. psí × psovský × peský) byly při grafickém znázornění z mapy vyloučeny.

3                 Z mapového zpracování této položky vystupuje jednoznačně protiklad dvojslovných pojmenování především v Čechách a ve Slezsku a jednoslovných výrazů na Moravě.

V Čechách a v přilehlém pásu podél bývalé zemské hranice česko-moravské se vyskytují jednotlivé adj. přívlastky (doplňující zákl. pojmenování bez) často v dubletách a tripletách. Lze říci, že celkově převládá atribut černý; zvláště v svč. a přilehlých střč. nář. se střídá (místy se vyskytuje v dubletě) s adj. bílý. Spojení planý bez se dokládá především ze zč. nář. oblasti; sporadicky se objevuje i při okrajích svč. nář. Tam se objevuje i sousloví divoký bez, které přesahuje i do střč. nář. a dále bylo např. zachyceno na Blatech. Dvojslovné pojmenování smradlavý bez se soustřeďuje zvláště do oblasti mezi Roudnicí n. Labem a Mladou Boleslaví a na Litomyšlsko. Dále bylo zaznamenáno spojení psí bez, a to nejvíce v zč. nář., v podobě psovský bez na širokém Mladoboleslavsku a ve formě peský bez na širokém Královéhradecku. Sousloví černý bez se vyskytuje místy též na Moravě, zde je však zřejmě nové, přejaté ze spis. jazyka. Samostatný výraz bez (bez adj. doplnění) se jako dubleta vedle dvojslovných pojmenování vyskytuje nejčastěji v zč. nář.

Pro celé Doudlebsko je typická slovotvorná varianta bzejna (ojediněle černá bzejna) a pro oblast mezi Prachaticemi a Českými Budějovicemi rodová varianta beza. V záp. části střč. nář. a v přilehlých nář. zč. je roztroušeno pojmenování bezinka (severněji jsou častější plurálové podoby bezinky).

Pro Moravu charakteristické pojmenování chebz je doplňováno specifikujícími atributy zvláště na širokém Boskovicku a dále ve Slezsku (v obou areálech roztroušeně s adjektivy černý, bílý, smradlavý). Jeho rodová varianta chebza se objevuje na Holešovsku a sev. Moravskokrumlovsku (místy s adj. doplněním černá), další forma chebzí se dokládá z jv. Zábřežska a z Litovelska.

Ostatní lexémy vytvářejí spíše menší areály. Kompaktní je oblast výskytu výrazu pukač v sz. části Slovácka. V dolských nář. a na přilehlém vých. okraji střm. nář., dále ojediněle na Stříbrsku bylo zaznamenáno pojmenování hural. Ekvivalent kozičky převládá v členitém areálu mezi Prostějovem, Litovlí, Lipníkem nad Bečvou a Kroměříží (na Holešovsku častěji dvojslovné pojmenování kozičkový chrást), porůznu se dokládá i jinde.

Ve městech položka nebyla zkoumána.

4    bez  stč., Jg, SSJČ bot., též ‚šeřík‘, hluž. též bóz, dluž. též baz — Podle Mch slovo nejasné, obtížně vysvětlitelné. Jeho proměnlivost má snad příčinu tabuovou (u Poláků je bez černý „sídlem ďábla“ a jeho vysekávání je nebezpečné). Psl. snad *bъzgъ.

beza  jen nář.; SSJ baza — Z bez přechodem k femininu, viz tam.

bezinka  Jg bezina, SSJČ — Derivací od bez, viz tam, přenesením pojmenování jednotlivého plodu na celý keř.

bezinky  plt. v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, u obou ‚plody bezu černého‘) — Přenesením pojmenování plodů bezu černého na keř, srov. II-120 plody černého bezu.

bílý bez  jako sousloví jen nář.; hluž. běły bóz m. — Dvojslovné pojmenování ze subst. bez, viz tam, specifikovaného adjektivem bílý podle barvy květů.

bílý chebz  jen nář. — Dvojslovné pojmenování z nář. subst. chebz, viz tam, a ze specifikujícího adj. bílý, viz bílý bez.

bzejna  jen nář.; Jg též bzina, Kt již. Čechy ‚druh bezu‘, ALJ bzina svč. — Od základu *bъz sufixem -ina, hláskově pak změněným diftongizací í > ej.

bzí  jen nář.; Jg též bezoví, Bš — Kolektivum k bez, viz tam.

černá bzejna  jen nář. — Dvojslovné pojmenování ze subst. bzejna, viz tam, a z adj. černý podle barvy plodů.

černý bez  Jg, SSJČ bot., SSJ bot. baza čierna (stč. ‚chebdí‘) — Dvojslovné pojmenování ze subst. bez, viz tam, specifikovaného adj. černý.

černý chebz  jen nář. — Dvojslovné pojmenování z nář. subst. chebz, viz tam, a ze specifikujícího adj. černý, viz černý bez.

černá chebza  jen nář. — Dvojslovné pojmenování ze subst. chebza, viz tam, a z adj. černý.

divoký bez  jako sousloví jen nář.; hluž. dźiwi bóz m. — Dvojslovné pojmenování ze subst. bez, viz tam, specifikovaného adjektivem divoký ve významu ‚nepěstěný, nešlechtěný, volně rostoucí‘ podle toho, že bez zpravidla roste volně v přírodě.

holunder  jen nář. — Přejato z něm. (Holunder ‚keř černého bezu‘).

hural  jen nář.; ALJ Uher. Hradiště — Adaptací výrazu přejatého z horní něm. (Holler, tj. Holunder ‚keř černého bezu‘).

chebz  jen nář.; Jg mor., SSJČ nář., Bš (stč. chebdie, chbedie, chevdie, chvedie n., pol. chebd, u obou ‚chebdí‘) — Přenesením pojmenování z byliny chebdí (SSJČ ‚ostře páchnoucí bylina s drobnými bílými květy, rostoucí jako rumištní plevel‘) na keř na základě podobnosti.

chebza  jen nář.; SSJ chabzda lid. bot. (Jg chbeza, chabzda ‚chebdí‘) — Z chebz příklonem k femininu, viz tam, přenesením.

chebzí  n. jen nář.; SSJČ nář. též chebzoví ‚bezové křoví, bezoví; chebdí‘ — Kolektivum k chebz, viz tam.

kocmatice  jen nář. — ALJ f. jč. Jindř. Hradec, též ‚pokrm, květ černého bezu osmažený v těstě, velice oblíbený u starších obyvatel‘ — Přenesením pojmenování pokrmu na keř (Jg, SSJČ kosmatice kuch., u obou ‚smažené květenství černého bezu‘).

kozičkový chrást  jen nář. — Dvojslovné popisné pojmenování z nář. adj. kozičkový, to od kozičky, viz tam, a z nář. subst. chrást ‚keř‘.

kozičky  v sled. významu jen nář.; (SSJČ nář. pomn. ‚květ černého bezu‘) — Přenesením pojmenování květu černého bezu na celý keř (na základě věcné souvislosti).

kynkul  f. jen nář. (Jg kynkule ‚vařené bezinky‘, ALJ kynkule střč. ‚sirup z bezinek, který se pil jako lék‘, ‚rozvařené švestky‘) — Přenesením pojmenování lid. léčiva z bezinek na keř černého bezu na základě věcné souvislosti.

planý bez  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování ze subst. bez, viz tam, specifikovaného adjektivem planý ve významu ‚nepěstěný, nešlechtěný, volně rostoucí‘ podle toho, že bez často roste volně, mimo zahrady.

planý chebz  jen nář. — Dvojslovné pojmenování z nář. subst. chebz, viz tam, a ze specifikujícího adj. planý, viz planý bez.

psí bez  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování ze subst.

bez, viz tam, specifikovaného adjektivem psí, často užívaném v různých lid. názvech rostlin, srov. II-102 jitrocel kopinatý, II-103 jitrocel větší, II-107 vlčí mák.

pukač  jen nář. (Jg bezová pukačka ‚bouchačka‘, Bš: Z bezových silných prutů, vytlačivše z nich „duši“, chlapci si dělají pukače.) — Přenesením pojmenování dětské bouchačky vyrobené z bezového prutu na keř bezu černého.

smradlavý bez  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování ze subst. bez, viz tam, specifikovaného adj. smradlavý podle zápachu, který keř bezu černého vydává.

smradlavý chebz  jen nář. — Dvojslovné pojmenování z nář. subst. chebz, viz tam, a ze specifikujícího adj. smradlavý, viz smradlavý bez.

5    bez Po 1, Ju 1–3, 5, 6, Ru 2, 3 — čérnej bez Po 1 — planej bez Ju 2 — ďivokej bez Ru 4 — chebz Ju 7 — chebďi Ru 4 — hebz Ju 4

6    AJŚ 225, OLA 419

7                 Položka 1181b květ černého bezu nebyla samostatně zpracována, protože zaznamenaný nář. materiál nepokrývá celé území českého národního jazyka. Tato otázka nebyla v řadě bodů vůbec zkoumána a v mnohých dalších lokalitách výzkum přinesl výrazy namnoze označující spíše plody bezu černého (bezinky) než jeho květ, protože ten v nich nemá zvláštní pojmenování, srov. II-119 keř černého bezu, II-120 plody černého bezu.

Vcelku lze říci, že kromě oblastí s výskytem výrazu kozičky (dolská nář., Slovácko, široké Přerovsko a Vyškovsko, tj. oblastí, v nichž se plody označují většinou slovem hural) dokládají se z ostatního území především dvojslovná pojmenování složená ze subst. květ a atributového adjektiva odvozeného od územně odpovídajícího názvu pro keř, resp. plody bezu černého. Tedy spojení kozičkový květ je rozšířeno na Prostějovsku, Holešovsku, chebzový květ na Valašsku, místy ve Slezsku a ve střm. nář. a černý květ na Zábřežsku a v čm. nář. Z Čech se dokládá nejčastěji dvojslovné pojmenování bezový květ. Míru terminologizace těchto dvojslovných spojení lze v jednotlivých případech těžko stanovit. Další výrazy se vyskytují ojediněle: kašička na Litovelsku a v některých bodech na polském území, kocmatice, kosmatice roztroušeně zvláště v jzč. a střč. nář.

Atlasy: —

Pv