dat rys neužitečnosti, nepříjemnosti, nevítanosti. Přenesením pojmenování osob dochází ke zvýraznění expre-
sivních příznaků postihujících negativní lidské vlastnosti, jako např. neodbytnost, obtížnost (případně škodli-
vost, dravost) atp.: žebráky, zloději, židi, žertovně pak i švagry, ženiši, galánky, stryky, snad i babky. Obdobné
motivační zdroje lze nalézt u přenesených pojmenování zvířat: ježky, vlky, kočky, vši, připíňáky (připíňák nář.
‚klíště‘). I zde se překrývají příznaky vnější podobnosti (chlupatost, rozježenost) a vlastního projevu chování
(dravost, neodbytnost, zakousnutí atp.).

Někdy je pojmenování plodů lopuchu výsledkem synekdochického přenesení názvu rostliny, např. babí hněv, bodláky (bodlák), místy snad i žebráky (žebrák).

Pozoruhodná je situace ve městech, zejména pohraničních. Užívá se tu pojmenování minimálně příznakového, a to bodláky. Uvedenou skutečnost patrně způsobuje neexistence spisovného pojmenování – termínu, která jistě souvisí se silnou příznakovostí všech tradičních označení. K zanikání expresivních regionalismů tu přispěl nepochybně ústup z jazykového užívání, který může být vyvolán ústupem potřeby plodenství lopuchu pojmenovávat.

V některých oblastech označuje slovo vši ostnaté plodenství jiných druhů rostlin – tak zejména na Moravě. V těchto případech však nebylo do mapování pojato.

3                 Zeměpisný obraz lexikálního rozrůznění je velmi pestrý, jednotlivá nářeční pojmenování však vytvářejí výrazné areály. Izoglosy vymezující výskyt nářečních výrazů se částečně nebo úplně kryjí s hranicemi jednotlivých nářečních celků, případně jejich vnitřních podtypů. Je pozoruhodné, že ve slezských nářečích často pojmenování sledované reálie schází.

Nejvýraznějšího rozšíření dosahuje slovo knoflíky. Užívá se ho v zč. nář. a v sousední části nář. střč., dále v sev. oblasti přechodného pásu čm. a v přilehlé sev. polovině střm. dialektů (na Boskovicku v sousloví s atributem žebrácké) s výjimkou jejich vých. úseků; slezská nář., zejména jejich sev. část, charakterizuje varianta knefle. Označení knoflíky se objevuje rozptýleně i v areálech jiných výrazů. Rovněž název žebráky vytváří více oddělených areálů, nejrozsáhlejší z nich se nachází v jzč. nář. Uvedené pojmenování je dále doloženo z Podkrkonoší a z Kladska, ze sz. Boskovicka a z jz. Ostravska. Ojediněle se vyskytuje i jinde v Čechách. V sz. části střč. nář. se užívá názvu lepíky, na širším Mladoboleslavsku pak slova nouze, na území mezi Příbramí, Benešovem a Táborem byl zachycen výraz čumbrky, na okraji již. Čech pojmenování choce. Vých. polovinu dialektů střč. a přilehlé území nář. jzč. charakterizuje označení ježky. Pro nářečí svč. je příznačné označení babí hněv, vyskytující se v jejich stř. a vých. části. Ve vých. okraji tohoto areálu byl zapsán výraz babáky, v jeho stř. úseku pak ekvivalent bubáky (objevující se odděleně též na Kroměřížsku a již. Valašsku). Na jz. Moravě bylo zaznamenáno slovo babky, v tzv. horském typu střm. nář. pojmenování kotačky, na Brněnsku kotlačky a kudlačky. Ve vých. polovině Moravy dominuje označení vlky; česko-polský smíšený pruh se vyděluje regionalismem švagry. Charakter okrajových dialektismů mají výrazy připíňáky (jižně od Trutnova), zloděje (záp. Slezsko), špendlíky (stř. Čechy) a vši (již. Čechy). Ve stř. části jzč. nář. a v oblasti na sever od Prahy se vyskytuje sousloví žebrácké vši.

Výrazy ve vnitrozemských městech se shodují s příslušným nář. okolím, ve městech v Čechách se šíří jako neutrální název bodláky. Ten dominuje ve všech městech pohraničních.

4                 Naprostá většina nářečních názvů vznikla přenesením (v těchto případech je už u jednotlivých hesel neuvádíme), o tom blíže srov.
odd. 2. Obsahují-li slovníky příslušné výrazy, pak vždy pouze v jednotném čísle (výjimku tvoří jen doklad choce, viz zde heslo choc), pro-
to uvádíme všechna hesla v singuláru.

babák  jen nář. — Univerbizací ze spojení babí hněv (Kt ‚strašidlo‘ mor.).

babí hněv  jako sousloví jen nář. (Jg ‚jehlice, Ononis spinosa‘ SSJČ ‚jehlice trnitá‘ bot.).

babka  SSJČ lid. — Srov. též II-44 chroust.

bída  v sled. významu jen nář.

bodlák  v sled. významu jen nář.

bombík  jen nář. (SSJČ ‚knoflík‘ nář.).

bubák  v sled. významu jen nář. — (Kt i bobák ‚strašidlo‘, SSJČ ‚uschlý zbytek květního kalichu rostlin na malvicích‘). Srov. též II-9 bubák (uschlý zbytek květu na spodu jablka).

cikánská blecha  jako sousloví jen nář.

cvrček  v sled. významu jen nář.

čertík  v sled. významu jen nář.

čumbrk  jen nář. Kt — Snad přenesením a hláskovou obměnou nář. pojmenování čubr ‚saturejka, rod Satureja‘ (Jg čabr, čubr, čibr ‚satureja‘).

galánka  jen nář. — Přenesením nář. pojmenování galánka ‚milá‘.

chlupáč  jen nář. — Od chlupatý.

choc  jen nář.; Jg choce ‚chytající se na šaty knoflíky hořkého lupenu‘ — Přenesením adaptovaného výrazu přejatého z něm. (Katze ‚kočka‘).

chocový knoflík  jen nář. — Spojení nář. adjektiva chocový ‚kočičí‘ a subst. knoflík.

ježek  SSJČ expr.

knefel  jen nář. — Přenesením nář. pojmenování knefel ‚knoflík‘, to z něm.

knoflík  v sled. významu jen nář.

kocák  jen nář. — Od nář. substantiva koc ,kočka‘.

kočka  v sled. významu jen nář.

koňské kule  jako sousloví jen nář.

kotačka  jen nář.; Bš Brn. — Podle Mch přenesením z kotačka ‚máčka‘ (rostlina Eryngium) podle pichlavosti rostliny, nelze však vyloučit příbuznost s pojmenováním kot ‚kocour‘, na

ším výzkumem nedoloženým (stč. ‚máčka‘, Kt kotáčka ‚máčka‘).

kotlačka  jen nář. (SSJČ ‚bodlák‘ nář.) — Od kotačka, -l- patrně analogií podle výrazu kudlačka, viz kotačka a kudlačka.

kudlačka  jen nář.; Bš kudłáček Brn. — Od nář. slovesa kudlit ‚tahat za vlasy‘.

kudlibabka  jen nář. — Složenina, od nář. slovesa kudlit ‚tahat za vlasy‘ a nář. substantiva babka ‚plod lopuchu‘.

lepiduše  jen nář. — Složenina, od slovesa lepit a substantiva duše.

lepík  jen nář. (stč. řěpík ‚lopuch‘, Jg lepíky ‚tráva chytající se šatů‘, Bš lepavec, lepavice ‚svízel‘) — Z lepit podle názvu řapík.

manda  jen nář. (Bš ‚kočka‘, SSJČ ‚kočka‘ nář.).

nouze  v sled. významu jen nář.

připíňák  jen nář. — (Jg připínák ‚klíště‘). Srov. též II-60 klíště.

psota  v sled. významu jen nář. (SSJČ poněkud zast. ‚bída, těžký, trudný život‘).

stryk  jen nář. — Přenesením nář. pojmenování stryk ‚strýc‘.

šiška  jen nář. (SSJČ ‚něco tvarem šišce podobného‘).

špendlík, švagr, tchořice  v sled. významu jen nář.

veš, vlk, zloděj  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. vlk (Kl vĺča ‚durman‘).

žebrácká veš, žebrácký knoflík  jako sousloví jen nář.

žebrák  v sled. významu jen nář. (KLA ,Echium vulgaris‘).

ženich  v sled. významu jen nář.

žid  jen nář. (SSJČ ‚něco podřadného‘ poněkud zast., ob.).

židovský knoflík  jako sousloví jen nář.

5    bapki Ju 6 — bubáci Ju 1 — číčki Ju 2–4, 7 — hlaváče Ru 3 — ješki Ru 4 — lepíki Ru 2 — vlčki Ju 5 — žebráci Po 1

6    SSA 3.134, AJŚ 157, OLA 469

Kl