3                 Základní lexikální protiklad představuje většinový a pronikající výraz petrklíč proti regionalismům soustředěným zejména do nejvýchodnější části zkoumaného území. Označení petrklíč, doložené téměř ze všech nářečí, má na Hlučínsku obdobu v dvojslovném pojmenování petrové klúče (tj. Petrovy klíče). Deminutivum klučik je typické pro Těšínsko a Jablunkovsko.

Ze zaznamenaných regionalismů vytváří největší areál pojmenování kropáček; to se vyskytuje (většinou nedubletně) na Vsetínsku s přilehlým Holešovskem a v úzkém pásu podél mor.-sloven. hranic, roztroušeně se objevuje ve stř. části střm. nářečí, zde též ojediněle v podobě krompáček. Zvukově příbuzný výraz klepáček je doložen zcela sporadicky z Uherskobrodska a Valašska.

V oblasti výrazu petrklíč se vyčleňují menší areály slova bukvička, a to především západně od Brna a na Zábřežsku (místy i jako pojmenování jediné).

Pro Frýdecko, Místecko, Frenštátsko a sev. okraj vm. nářečí jsou typická dvojslovná pojmenování s adj. přívlastkem kuří, a to k. dřistek, k. stopka a k. řiť (méně častěji jejich nedeminutivní podoby k. dřist a k. stopa).

Další výrazy se vyskytují pouze sporadicky. Ze Zlínska je doloženo pojmenování kadrlka, na Hlinecku a sev. Ledečsku byl zaznamenán výraz kohoutek.

Mluva měst se shoduje s mluvou venkovského okolí, výraz petrklíč je tam však zcela běžný.

4    bukvička  v sled. významu jen nář.; Jg bukvice bílá ‚prvosenka jarní, p. vyvýšená‘ — Přenesením pojmenování plodu buku na petrklíč na základě podobnosti zralé, rozpuklé bukvice a květu petrklíče.

husí smrt  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování z adj. husí a ze subst. smrt, jehož motivace je nejasná.

jarníček  v sled. významu jen nář. (Kt jarnička ,květinka kvetoucí na jaře‘) — Pojmenování odvozené od adj. jarní, tedy jarní kvítek, z toho univerbizací jarníček, protože petrklíč kvete brzy na jaře, tj. přináší jaro.

kadrlka  jen nář.; Kt — Patrně přenesením pojmenování na základě podobnosti (podle Mch kadrle mor. ‚sámky, krajky‘, to z něm.).

klepáček  v sled. významu jen nář. — Nenáležitě z kropáček (Mch) záměnou sonant r a l a následným přikloněním k jinému základu klep- (klepati), viz kropáček.

klučik  jen nář.; Bš slez. kluč, hluž. klučiki pl. — Formální deminutivum z nář. kluč, to zkrácením z petrkluč, popř. petrove kluče, viz petrové klúče.

kohoutek  v sled. významu jen nář. (SSJČ, Kt ‚kohoutek luční‘, Jg ‚hvozdík‘) — Přenesením pojmenování z názvu jiné květiny na základě podobnosti květů obou rostlin,

krompáček  v sled. významu jen nář. — Pomocí vložené souhlásky m z kropáček, viz tam.

kropáček  v sled. významu jen nář.; Jg, Bš kropáčky pl. m., SSJ nář. kropáčik dem. — Přenesením pojmenování na základě po

dobnosti květů prvosenky a kostelního kropáče ‚náčiní na kropení svěcenou vodou‘ (Mch). Formální deminutivum z kropáč.

kukačka  v sled. významu jen nář. (Jg, Bš ‚orchis, tj. vstavač‘) — Přenesením pojmenování na základě podobnosti květů vstavače a petrklíče.

kuří dřistek  jen nář.; Kt dřist, dřistek (Jg slc. ‚řídké lejno‘) — Sousloví, formální deminutivum z k. dřist. Přenesením pojmenování na základě podobnosti barvy petrklíče a lejna. Adj. kuří se v lidovém jazyce často užívá k pojmenování některých ptačincových rostlin, např. kuří mor, k. střevce, k. sračka, k. dřistka.

kuří řiť  jako sousloví jen nář. — Přenesením pojmenování, srov. kuří dřistek.

kuří stopka  jako sousloví jen nář.; Bš laš. kuří stopky (SSJČ ‚část rostliny nesoucí květ nebo plod‘) — Formální deminutivum z kuří stopa. Přenesením pojmenování na základě podobnosti kuří stopy a okolíku petrklíče.

petrklíč  SSJČ, Jg — Podle  lat. clavis sancti Petri ‚klíč sv. Petra‘, dá- le univerbizací, srov. petrové klúče.

petrové klúče  pl. jen nář.; Jg též svatého Petra klíč, Bš petrovo kvítí — Sousloví, viz petrklíč.

rukavička  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování na základě podobnosti.

5    petrklíč Ju 1–6, Ru 2, 5 — petrklič Ru 4 — petroklíč Ju 4 — príml f., primula, primulka Po 1 — artiska Ju 6 — cuciki Ru 3

6    —

Pv