115 přeslička (1381)

1Mpřeslička (též 510, 513, též přesma 312, 314, 316, též přesmička 314) — přaslička (též 823, --, -le-; -ly- 701, 738)

přeslica — přaslica (-l --, -le-; -ly- 738)

přaslena

přaslénka (přaslenka 659)

přaska (též 822, přacka 818, 819, 830)

přanda

třaslička (třeslečka 663, třeslička 67)

třaslica 641, 709 — střaslica 638, 675 (střaslička 642, střáslavec 661)

třaslena (též třaseu̯ka 834, též třasau̯ka 118) — střaslena (střaslenka 642)

kocycál

kočy chfost 834, 836 (k. ocas 805, kocouří vocas 137, kocešvanc 701)

kočok 835, 836 (kocur 834, 84)

Sskřyp 833

Ndevic’i koleno 806, smrček 505, basak’er 833, cinkraut 119, stromek 84

2                 Otázka byla zaměřena na slovotvornou diferenciaci nářečního pojmenování pro přesličku, tj. tajnosnubnou rostlinu s větvemi a s drobnými šupinkovitými listy v přeslenech (bot. rod Equisetum). Sledovaly se názvy pro přesličku rolní, na ostatní odrůdy se výzkum nezaměřoval.

Slovotvorné rozdíly se projevují především v připojování různých sufixů (např. -ička, -ice, -ena, -énka) k základům přesl- a třasl-, přičemž výraz třaslička (a jeho varianty), vzniklý adideací k slovesu třásti se, hodnotíme jako nový lexém. Kromě slovotvorných rozdílů obou základů byly zaznamenány též další diference lexikální (kocicál × kočí chvost) a hláskoslovné (přesl- × přasl-, třasl- × střasl-).

Spojení kočí chvost, popř. k. ocas, jsou sporadická a stejně jako přejatý výraz kocicál vznikla na základě podobnosti přesličky a kočičího ocasu.

Hlásková změna -li- > -le- ve slově přeslička a v jeho variantách je dokládána v menším rozsahu, než ukazuje izoglosa PRO F1.

3                 Základní lexikální protiklad představuje většinový výraz přeslička a zvukově příbuzné slovo třaslička proti východoslezským regionalismům kocicál a kočí chvost.

Pojmenování přeslička se vyskytuje ve všech českých a moravských nářečích a zvláště v jv. polovině Moravy má též četné hláskoslovné a slovotvorné obměny. Moravou prochází výrazná hláskoslovná izoglosa přesl- × přasl-, oddělující sz. část Moravy od zbývajícího území, na němž nedošlo v základu slova k přehlásce a > e; na něm převládá podoba přaslička.

Souvislý areál mezi Brnem a Lipníkem nad Bečvou tvoří pojmenování odvozená od základu třasl- a jeho hláskoslovné obměny střasl-. Mezi sufixy, které se připojují k základům přesl-/přasl- a třásl-/střásl-, převládá sufix -ice (v již. části a na sev. okraji vm. nářečí, na sz. Brněnsku a na vých. okraji střm. nářečí), -ena (zvláště