ČJA 2

110 pampeliška (smetanka) (1371)

1    M         pampeliška (pampelíška 102, 148, 152, 316, 449, pampelička 138, 151–153, 218, 257, 306, 440, pam-
plička 308, pampléška 710, pamprléška 708, 713, pamprlíška 712) — pampališka 150, 203,
204 — pampuliška (-íška 240) — pampeluška 677, 684, 685 — pumpeliška (pumpeliřka 714,
pumpeléška 679, pumpiliška 643, pumprliška 717, pumprléška 735, pumprléřka 731, pom-
pelka 658)

pampelicha 656, 658 (pampeliša 636)

pampeluša 678, 685 — pumpeliša 632, 634, 640, 671

pampelice — pampalice 218, 219, 252 (pampulice 217, bambulice 231) — pamprdlice (též 151, též
pamprlice 221) — pumpelica 639 (pumprlica 718)

pampelišek 623 (pamprlíšek 728) — pampališek 628 — pumpelišek 626, 627

pampelich 622, 65 (pampeliš 304, pamprlik 214, 216) — pumpelich (pompelik 650, pomplik 647,
649, pumprlík 645, 646, pumpel 652, pompelišek 667) — pompeloch 666

pléška (pleščka 730, pleška 742, 751, 753, 757) — plíška 201, 208, 209

pléšek 728, 743, 754

mlíč (mléč 733–737)

mlíčák

mlíčen (též 162, 206, mličejn 516)

mlíčňík

mlíčí

mličaka 160, 161

májíček (-yček 818, 836, -yčok 818)

majik 819, 822 (-yk 806)

májička

májoka 106–108 (též majufka 805, májka 106)

mňesíček

mňesík

smetanka

smetana

smetaňik

rejpanka (repačka 112, 242, ry- 726, rejpaňice 159)

dloubanka 154, 155 (dloubačka 232)

stařiček

S          kačenka 229, maslena 647, másilka 676, čagánka 716, pupava 755 nedubl., mňišek 833

2                 Mapa zachycuje územní rozložení nář. názvů pro smetanku obecnou (lékařskou) – Taraxacum officinale, nízkou vytrvalou bylinu s přízemní růžicí listů, s úborem žlutých květů a se silným kořenem, obsahující mléčně bílou šťávu ve všech částech a kvetoucí zpravidla v květnu.

Bylo zaznamenáno velké množství různých pojmenování. Výraznou lexikální diferenciaci doplňují rozdíly slovotvorné (např. mlíč × mlíčák × mlíčen × mlíčník × mlíčavka) včetně diferencí v deminuci (pampeliška × pampelicha, májíček × májík, smetanka × smetana apod.), rozdíly v rodě (pampelicha × pampelich, pléška × pléšek, májíček × májička) a především četné diference hláskoslovné, týkající se zejména variant slova pampeliška (např. pampališka × pampuliška × pampeluška × pumpeliška), způsobené jeho neobvyklým hláskovým složením a izolovaností v systému českého jazyka.

Při výzkumu měli explorátoři za úkol zaměřit se na rozdíly v pojmenování listí a květenství smetanky. Zjistilo se, že na vých. polovině Moravy, ve Slezsku a na značné části střč. nář. oblasti k uvedenému rozlišování nedochází, na ostatním území se však pro zelenou část rostliny užívá zpravidla pojmenování mlíč, mlíčí (a varianty), v již. části svč. nář. též rýpanka, dloubanka apod., kdežto ostatní názvy, zejména pampeliška (a varianty) slouží vesměs jako označení květenství.

V oblasti výrazu pampeliška bývá smetanka nazývána stejně jako pampeliška podzimní – Leontodon autumnalis, což je na pohled podobná bylina, která však neobsahuje mléko (i spis. jazyk připouští vedle odborného názvu smetanka pojmenování pampeliška). Jindy bývá označována stejným názvem jako měsíček, bylina z rodu Calendula, jejíž žlutá modifikace pampelišku připomíná. V oblastech slova mlíč/mlíčí (a variant) došlo zase ke specifikaci obecného pojmenování pro rostliny obsahující mléčnou šťávu. Jednoznačný význam má výraz májíček (a varianty), odrážející období květu, a metaforická označení smetanka/smetana (motivovaná podobně jako mlíč), pléška (podle podobnosti odkvetlého opadaného okvětí smetanky s pleší) a staříček (podle podobnosti šedivého chmýří odkvetlého květenství s šedivými vlasy starců).

3                 Územní rozložení nář. výrazů pro smetanku dává poměrně složitý obraz.

Největší rozsah má lexém pampeliška, pokrývající téměř celé Čechy a většinu Moravy. Vlastní podoba pampeliška se v těchto oblastech vyskytuje zpravidla v dubletě, řidčeji promíšeně s jinými výrazy: v jzč. a svč. nářečích s jinými lexémy, ve střč. nářečích s hláskovými a slovotvornými variantami (mezi Rakovníkem, Roudnicí nad Labem a Prahou pampuliška, mezi Kolínem a Litomyšlí pampelice, mezi Příbramí a Benešovem a severně odtud pamprdlice). Ve stř. pruhu Moravy bylo zaznamenáno značné množství různých podob. Na širším Brněnsku, zejména východním, a na již. Kyjovsku převažuje varianta pumpeliška, mezi Boskovicemi a Kroměříží byly rozptýleně zapsány „nedeminutivní“ podoby pampelicha, pumpeliše či pampeluše (podoby se zakončením -uše, -uška byly zachyceny v souvislém výskytu v sv. části Hané). Při záp. hranici areálu (na Brněnsku) se objevují varianty muž. rodu pampelich, pumpelich. Kompaktní areál tvoří výraz pumpelich na Zábřežsku a širším Litovelsku.

Rozsáhlé území pokrývá dále výraz mlíč (a varianty). Podoba mlíč zaujímá téměř celou záp. polovinu Moravy, poměrně rozsáhlé území na pomezí jč. a střč. nář. oblasti, Českobudějovicko a již. Jindřichohradecko. Značnou část svč. nář. oblasti (bez jz. okraje a Vysokomýtska) a téměř celé záp. Čechy zabírá varianta mlíčí, jež je doložena více či méně souvisle i dále z již. Čech. Souvislý areál tvoří na záp. Moravě sev. od Třebíče varianta mlíčen, ve vých. Čechách a na Jihlavsku se objevuje forma mlíčák, na Litomyšlsku mlíčavka, na szč. a jč. okraji vzácně mlíčník.

Východní oblasti zkoumaného území se vyznačují dalšími specifickými lexémy: stř. část vm. nář. (Uherskobrodsko, Vsetínsko) pokrývá název pléška (ve stř. části někdy i v muž. rodě pléšek; na pomezí výrazů pam-/pumpeliškapléška se objevují kontaminované formy pampléška, pumpeléška a další, které z technických důvodů už nemohly být na mapě zachyceny – viz 1 M), pro sev. Valašsko a celou oblast slez. nář. je typický výraz májíček (ve stř. části areálu je doložena i podoba žen. rodu májička, na západě Slezska rozptýleně májík), jenž má paralelu v podještědském pojmenování májovka. Na severu slez. nář. byl roztroušeně zapsán výraz staříček.

Kompaktní areál značného rozsahu zaujímá ještě v jzč. nář. oblasti označení měsíček (v záp. Čechách často i měsík), doložené rozptýleně i z širšího Benešovska, je však vždy v dubletě s názvem pampeliška. Sev. od Plzně a na Rakovnicku bylo zachyceno též vždy dubletní pojmenování smetanka či smetana a na střč.-svč. pomezí varianta smetaník. Vždy spolu s názvem pampeliška či pampelice bylo zapsáno také označení rýpanka či dloubanka v nejjižnějším cípu svč. nář.

Ve městech se vedle výrazů běžných ve venkovském okolí nejčastěji užívá nejrozšířenějšího pojmenování pampeliška.

4    čagánka  jen nář.; ALJ Kyjovsko (stč. čakana, Jg čakanka, Kt čaganka, u všech ‚čekanka‘) — Nejasné, snad přenesením pojmenování jiné květiny.

dloubanka  jen nář. — Od dloubat (motivace viz rýpanka).

kačenka  v sled. významu jen nář. (Kt ‚blatouch‘, ALJ ‚oměj‘, ‚hlaváček‘, ‚blatouch‘ aj.) — Buď přenesením pojmenování jiné květiny, nebo nezávisle tvořené metaforické pojmenování podle žluté barvy květenství.

májíček  v sled. významu jen nář.; Kt Opava, Místek — Přenesením dem. od máj ‚květen‘ podle období květu.

májička  v sled. významu jen nář.; Kt též májičko n. Frenštát — Varianta žen. rodu k májíček, viz tam.

májík  jen nář. (ALJ ‚podběl‘) — Viz májíček.

májovka  v sled. významu jen nář. — Od májový (to od máj, viz májíček) nebo univerbizací dvouslovného pojmenování (májová květina, májová kytka).

másilka  jen nář. — Viz maslina.

maslina  jen nář. (SSJČ máslenka nář. ‚blatouch‘, ‚pryskyřník‘, Jg maslenka jiné rostliny) — Od máslo snad podle barvy, navíc posíleno asociací mléko – máslo; patrně jde o návaznost na sousední něm. pojmenování, srov. Butterblume ‚pampeliška‘. Srov. též II-114 blatouch.

měsíček  v sled. významu jen nář.; ALJ střč., jč. (stč. ‚rostlina toho jména‘, Jg jiné rostliny, SSJČ ‚bylina rodu Calendula‘) — Přenesením pojmenování jiné květiny.

měsík  jen nář. — Patrně desufixací z měsíček, viz tam.

mlíč  stč. též mléč ‚rostlina toho jména‘, Jg též mléč „každá zelina mající v sobě mízu mléčnou“, SSJČ obl., též mléč (též ‚bylina rodu Sonchus‘) — K mléko; úžením kmenové samohlásky z mléč. Specifikací názvu s širším významem pojmenovávajícího rostliny s bílou šťávou připomínající mléko.

mlíčák  SSJČ — Od mlíč, viz tam.

mlíčavka  jen nář. — Od mlíč, viz tam.

mlíčen  v sled. významu jen nář.; ALJ mlíčeň — Patrně jde o vytvoření jména jednotliviny na pozadí kolektiva mlíčí, či od mlíč. Zakončení může být analogické podle názvů rostlin jako brslen, ječmen nebo jejich částí lupen, kořen.

mlíčí  stč. mléčie ‚rostlina toho jména, mléčí‘, Jg též mléčí, viz mlíč, SSJČ lid. označení rostlin, většinou plevelových, které po poranění roní bílou šťávu, rostlinné mléko, např. pro pryšec, smetanku — Od mlíč, varianta s primárním kolektivním významem.


mlíčník  v sled. významu jen nář. — Od mlíčný (ob. ‚vztahující se k mléku‘).

mníšek  v sled. významu jen nář.; pol. mniszek (Jg ‚bylina‘, ALJ ‚oměj‘) — Metaforické pojmenování podle podobnosti částečně opadaného odkvetlého květenství pampelišky s mnišskou tonzurou. Přejato z pol.

pampalice  jen nář.; Kt — Hlásková varianta slova pampelice, viz tam.

pampališek  jen nář.; Kt pampapoušek Polička, ALJ pampalíšek — Varianta muž. rodu k pampališka, viz tam.

pampališka  jen nář.; ALJ — Hlásková obměna slova pampeliška, viz tam.

pampelice  jen nář.; Kt (Bš) pamprlica, SSJČ nář., ALJ pampelička Boskovice, pamprlica již. Morava — Patrně desufixací, odstraněním zdánlivé deminutivnosti z nář. slova pampelička vzniklého obměnou výrazu pampeliška, viz tam.

pampelich  jen nář.; Kt pampelík, ALJ pamprdlik, pamprlik střč. — Patrně desufixací z pampelišek (srov. pampelice), viz tam, nebo přímo varianta muž. rodu k pampelicha, viz tam.

pampelicha  jen nář. — Patrně desufixací z pampeliška (srov. pampelice), viz tam.

pampelišek  jen nář.; SSJČ pampelíšek nář. — Varianta muž. rodu k pampeliška, viz tam.

pampeliška  Jg též pampliška, Kt též pamprléška, SSJČ — Slovo etymologicky zcela nejasné, izolované, a proto často obměňované. Mch uvádí dva výklady: 1. obměna názvu něm. (v něm. nář. Pampelblume, Papenblatt apod.) — souvisí se sthn. pappala ‚kašovitý‘, něm. nář. Pappe, Papp ‚kaše‘, tedy označení podle husté bílé šťávy, 2. odvozenina od pápěří (to k základu *papp-, lat. pappus ‚chmýří‘) podle chmýří odkvetlé pampelišky. Podle Holuba-Kopečného jde o lidovou přetvořeninu z palice (podle podoby okvětí) s expresivní reduplikací – pampalice; pak by ovšem tuto podobu bylo třeba považovat za původní a výrazy pampalička, pampeliška za zpočátku skutečná, dnes hláskově přetvořená formální deminutiva.

pampeluše  jen nář. — Patrně desufixací z pampeluška, viz tam.

pampeluška  jen nář.; Kt, ALJ Morava — Hlásková obměna slova pampeliška, viz tam.

pamprdlice  jen nář.; ALJ střč. — Obměna výrazu pampelice, viz tam.

pampuliška  Jg, SSJČ zast., ALJ též pampulík střč. — Obměna výrazu pampeliška, viz tam.

pléšek  jen nář.; Kt — Varianta muž. rodu k pléška, viz tam.

pléška  jen nář.; stč., Jg též pleška — Přenesením dem. k pleš ‚lysina‘; motivace srov. mníšek.

plíška  jen nář. — Úžením kmenové samohlásky z pléška, viz tam.

pumpelice  jen nář.; Kt pumprlice, Bš pumpelica, ALJ Kyjovsko, též pumprlica — Obměna výrazu pampelice, viz tam.

pumpelich  jen nář.; ALJ pumprlík Zábřežsko — Obměna výrazu pampelich, viz tam.

pumpeliše  jen nář. — Patrně desufixací z pumpeliška (srov. pampelice), viz tam.

pumpelišek  jen nář. — Obměna výrazu pampelišek, viz tam.

pumpeliška  jen nář. — Obměna výrazu pampeliška, viz tam.


pumpeluch  jen nář. — Viz pumpelich.

pupava  jen nář.; Jg slc., SSJ púpava (SSJČ ‚bylina připomínající bodlák, rod Carlina‘) — Patrně souvisí s pápěří ‚chmýří‘, tzn. pojmenování je motivováno vzhledem odkvetlého květenství.

rýpanka  jen nář.; Bš rypačka (Kt „… z jara chodívají na rypačku, tj. rýpají pcháčí, pampelišku atd.“) — Od rýpat (pampeliška se vyrypuje jako krmení pro husy či králíky).

smetana  v sled. významu jen nář. — Metaforické pojmenování podle husté bílé šťávy připomínající smetanu.

smetaník  v sled. významu jen nář. (Jg jiné rostliny, SSJČ lid. název podbílku a jiných rostlin) — Od smetana, viz tam.

smetanka  Jg, SSJČ — Formální dem. od smetana, viz tam.

staříček  v sled. významu jen nář.; ALJ středoopavsky — Metaforické pojmenování (nář. ‚dědeček‘).

5    pampeliška Ru 4 — pampališka Ju 5 — pamprlíšek Ru 5 — mlíč Ru 2, 3 — mléč Ju 7 — mlíčí Ju 3 — mlíči Po 1, Ju 1, 2, 4 — mlíčák Ju 4 — májí-
ček Ju 7 — smetana Ru 3 — mlaskač Ju 7 — pәpәdíje m. plt. Ru 5

6    OLA 466, ALE 81

Či