(v)okružek (voškrúžek 623, vokrúšek 443, skrožek 622)

vořezek 602 (vořízek 212)

vobřezek 437, 607, 611, 628

vostružek

S          voškurec 209, křupyk 818

N          vokousánek

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování ohryzku, tj. okousaného vnitřku (jádřince) jablka nebo hrušky. Z hlediska sémantického patří většina nář. ekvivalentů ke jménům výsledků děje označujícím pozůstatky po nějaké činnosti, a proto mívá i význam ‚to, co zůstalo po ohryzání, okrouhání, ostrouhání něčeho‘, případně ‚kousky vznikající při řezání, strouhání apod.‘ (též jablek nebo hrušek), srov. okružek, ostružek apod. v oddíle 4.

Vedle výrazných lexikálních rozdílů se v nář. materiálu projevily též rozdíly slovotvorné (např. ohryzek × obhryzek) a hláskové (ohryzek × ohrýzek × ohřizek).

3                 Mezi všemi nář. ekvivalenty zaujímá nejvýznamnější místo pojmenování ohryzek, shodné se spisovným jazykem. Vyskytuje se téměř na celém zkoumaném území; v záp. polovině Čech a části již. a střední Moravy však bylo zachyceno méně často, protože v těchto oblastech se dosud drží výrazy jiné.

Pro jzč. nář. (kromě jejich vých. a již. části) s přesahem do střč. dialektů a pro mikroareál v Podještědí a v Podkrkonoší je typický název okusek (sporadicky užívaný též ve spisovném jazyce), pro doudlebský nář. úsek je příznačné pojmenování obžerek. Na již. Moravě a severně od Brna vytváří menší areál nář. ekvivalent okružek, naším výzkumem zjištěn jako téměř nedubletní; byl zaznamenán rovněž několikrát v již. Čechách, a to zejména jv. od Sušice. Výraz ostružek se nachází na Roudnicku a odděleně na Boskovicku.

Většinové pojmenování ohryzek žije v několika variantách (slovotvorných a hláskových): obhryzek (zejména záp. polovina Slezska s malým přesahem do vm. nář.), ohrýzek (většinou dubletně v několika menších areálech v svč. nář. a v již. části čes.-mor. nářečí), ohřizek (Mělnicko, odděleně na Prostějovsku a Olomoucku). Ostatní nář. ekvivalenty byly zaznamenány jen sporadicky.

Ve městech je nář. situace v podstatě shodná s příslušným venkovským okolím.

4                 Zjištěná nář. pojmenování (kromě křupík a oškurec) jsou odvozena od předponových dokonavých sloves. Původní význam
předpony o-/ob- byl prostorový ‚směřování děje kolem objektu‘, ale brzy se objevují významy další, např. ‚zasahování celého po-
vrchu‘. Později vyjadřuje varianta ob- především ‚směřování kolem‘, méně často ‚směřování po povrchu‘; v druhém případě je častější
varianta o-.

křupík  jen nář. — Odvozeno patrně od slovesa křupat.

obhryzek  jen nář.; Kt, SSJ obhryzok — Od obhryzat (tak Jg, SSJČ říd. obhrýzat).

obkusek  jen nář. — Od obkousat.

obřezek  v sled. významu jen nář. (stč. obřězek ‚odřezek‘, Jg ‚odřezek‘ i ‚ořezaný zbytek‘) — Od obřezat (Jg ‚okolo řezat‘).

obžerek  jen nář. — Od obežrat (SSJČ poněk. zast. ‚sežrat z povrchu něčeho‘).

ohryzek  stč., Jg, SSJČ, pol. ogryzek, hluž. wohryzk — Od ohrýzt.

ohrýzek  jen nář. — Od ohrýzat.

ohřizek  jen nář.; stč., Jg — Od ohřízti (tak stč.); -r- se měnilo v -ř- ve skupině hry- (hrýzti, ohryzek).

okružek  jen nář. (Kt okrušky „vrchní kůra jablek, řípy atd., která se okrajuje neb krouhá“) — Od okrouhat, Kt nář. okroužit ‚ostrouhat, okrájet‘.

okusek  SSJČ říd. (Kt ‚něco ohlodaného, něco ukousnutého‘) — Od okousat.

ořezek  v sled. významu jen nář. (SSJČ říd. ‚odřezek‘) — Od ořezat, to kontaminací o(h)řízt a ořezat.

ostružek  jen nář. (stč. i Jg ‚kousek materiálu vzniklého oškrábáním nebo jemným okrájením něčeno‘) — Od ostrouhat.

oškurec  jen nář. — Nejasné.

ožerek  jen nář. — Od ožrat (SSJČ ‚sežrat z povrchu něčeho‘).

5    ohryzek Ju 7 — ohrizek Ru 5 — vohrizek Ru 4, Ju 1–4, 6 — wohrízek Po 1 — vokusek Ru 2, 3, Ju 5

6    ASJ III, 45

Pl