2                 Mapa zachycuje zeměpisné rozšíření nářečního pojmenování pro svlačec, tj. popínavou bylinu s nálevkovitými bílými nebo růžovými květy (rod Convolvulus). Vedle rozdílů lexikálních dokládá materiál také diference slovotvorné (svlak × svlačec; slak × slačec × sláček) a zejména hláskoslovné (např. svlak × slak; svlačec × slačec × slačes × slatec × šlatec).

Ve spisovné češtině slouží k označení sledované rostliny výraz svlačec a dnes již zastaralé pojmenování svlak. Etymologická neprůhlednost slova svlačec vedla ke vzniku četných hláskoslovných variant a v některých případech i k následnému příklonu k nepříbuzným slovům podobně znějícím, např. stlačec (ke slovesu stlačit), sladec, sladěc (k adjektivu sladký). Vzhledem k tomu, že impulzem tohoto vývoje byly původně změny hláskoslovné, neřešíme výrazy svlačec a sladec jako samostatné lexémy.

Ve městech nebyla položka zkoumána.

3                 Výraznou lexikální trichotomii představují ekvivalenty bičík, otáčka a svlačec. Metaforické pojmenování bičík je typické pro Slezsko a Příborsko. Označení otáčka je doloženo ze střední části čes.-mor. nář. oblasti s přesahem na záp. okraj nář. střm.

Na ostatním území se vyskytují různé hláskové a slovotvorné obměny výrazu svlačec. Ten sám se jako archaismus dochoval zejména v již. okraji Čech (především na Českobudějovicku) a na Valašsku s přesahem na Frenštátsko. V již. a jz. Čechách jsou také soustředěny ty hláskové varianty, které uchovávají základovou souhlásku -č-: slačes s podobou slačesť na Domažlicku; slačec zejm. na již. Plzeňsku, na Klatovsku a Písecku, na Sušicku, odděleně v Podještědí a v Podkrkonoší, na širším Chrudimsku, na Novoměstsku, jz. Boskovicku a Brněnsku a na sz. Valašsku; stlačec především na Strakonicku a Prachaticku. Hlásková obměna šlatec je rozšířena zhruba v horizontálním středním pruhu Čech, na záp. polovině Moravy a odděleně v malém úseku v Podještědí; forma slatec se nachází v oblasti mezi Ledčí nad Sázavou, Táborem a Slavonicemi a v oblasti severovýchodočeské; podoba sladec pak na Zábřežsku, mezi Novým Městem na Moravě a Boskovicemi, na Náchodsku, v sev. okraji vm. nář. a na již. Vsetínsku.

Nejrozšířenější slovotvorná varianta slak je doložena z oblasti mezi Mladou Boleslaví, Hradcem Králové a Kolínem, dále ze záp. Roudnicka a odděleně z vých. poloviny Moravy (mimo sev. část vm. nář.). V původní hláskové podobě svlak, shodné se spisovným jazykem, byla sporadicky zapsána na vých. polovině Moravy. Deminutivní forma sláček je charakteristická pro sz. Čechy.

Jiné nář. ekvivalenty byly zachyceny jen zcela ojediněle: maslak na Bučovicku, spinka v úseku ostravickém a povuj v přechodných nářečích česko-polských.

4                 Nářeční ekvivalenty pro svlačec začínající na sl- vznikly zjednodušením náslovné skupiny svl-.

bičík  v sled. významu jen nář.; Bš — Přenesením dem. od bič na základě podobnosti.

gramofonek  jen nář. — Přenesením dem. od gramofon podle podobnosti květu svlačce a gramofonové trouby.

chlapská zlost  jako sousloví jen nář. — Motivačně nejasné, snad motivováno záporným vztahem k obtížnému pleveli.

kloboučky  v sled. významu jen nář.; Kt klobúčky, ALJ Českomoravská vrchovina, Třešť, Telč — Přenesením plurálové formy dem. od substantiva klobouk na základě podobnosti tvaru květu.

maslak  jen nář.; ALJ — Patrně přes sloven. nář. maslak, masliak, mašlak ‚durman‘, to z maďarského maszlag ‚durman‘ na základě zvukové shody druhé části tohoto výrazu s nář. pojmenováním svlačce slak.

milovník  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování (svlačec se ovíjí kolem jiné rostliny).

opratě  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování na základě délky a pružnosti rostliny.

otáčka  v sled. významu jen nář. (Jg ‚všechno, čím se něco otáčí, ovíjí‘) — Od slovesa otáčet.

povuj  jen nář.; pol. powój, powójka ‚svlačec rolní‘ — Přejato z pol.

slačec  jen nář.; Jg — Viz svlačec.

sláček  jen nář. — Dem. od nář. výrazu slak; viz tam.

slačes  jen nář. — Hláskovou obměnou nář. výrazu slačec, viz tam.

slačesť  jen nář. — Hláskovou obměnou nář. výrazu slačes; viz tam.

sladec  jen nář.; Bš — Hláskovou obměnou nář. výrazu slatec (podle nepřímých pádů) a příklonem k adj. sladký.

slak  jen nář.; Jg, Bš słak; SSJČ nář. — Viz svlak.

slatec  jen nář.; Jg, Kt Policko, Bš záp. Morava — Patrně disimilační změnou z nář. výrazu slačec.

spinka  v sled. významu jen nář. (SSJČ říd. ‚něco, co slouží ke spínání‘) — Od slovesa spínat ‚obemknout, obepnout‘.

stlačec  jen nář. — Hláskovou obměnou výrazu svlačec a příklonem ke slovesu stlačit.

svlačec  stč., Jg, SSJČ — Specifikační příponou -ec z výrazu svlak; viz tam.

svlak  stč., Jg, SSJČ zast. a nář. — Podle Mch. z psl. *sъ-vol-kъ, podle Jg a Holuba-Kopečného souvisí s vléci („že se vleče a pne po plotech, stromech“ Jg).

šlatec  jen nář.; Jg, Bš záp. Morava — Hláskovou obměnou nář. výrazu slatec, viz tam.

5    slak Ju 1, 3, 4, 6 — slačec Ru 4 — slatec Ju 3 — šlatec Po 1, Ju 2, 3, 5, Ru 2, 3 — šlačec Ru 4 — šlojc Ru 4 — puzavec Ju 2 — puzavac Ju 5

6    —

Ši