ČJA 2
107 vlčí mák (1368)
1 M mák (mak)
máček 509, 818, 830
mačec 642, 730
makeš 204, 209, 210, 21
vlčí mák (vlčimák 430, vlčí mačka 419) — vlčí mak (vylči m. 836)
zaječí m.
psi m. 828, 834, 835
ptačí m. 205
ďivoký m. (dźik’i m. 833, 84)
planý m.
slepý m.
šaleny m. 820
polňí m. (polny m. 831, 833, 84)
červený m. 203, 236, 66
pukavec (poukavec 152, též poukaví m. 41)
kohoutek
kokišek 626
kukrhél (kokrhél 718, kukrhólek 623, kokrhélí n. 718)
tulipán (ťolipán 632)
panák 713, 731 (panáček 710)
panenka 628 (panuška 629)
cygánka 703, 721, 722
pleskanec 814 (pleskač 815)
S makúfka 73, makovina/-nka 754 nedubl.
2 Mapa zobrazuje velmi bohaté rozrůznění nář. názvů pro vlčí mák (Papaver rhoeas), tj. druh máku s červenými květy, jehož semena nejsou poživatelná.
Soubor zaznamenaných výrazů se diferencuje především lexikálně, v menší míře slovotvorně (mák × mačec × makeš) a hláskoslovně (mák × mak). Výrazné jsou rozdíly v typu pojmenování: 1. na jedné straně označení jednoslovná a) mák a jeho odvozeniny, b) ostatní lexémy – názvy často metaforické (kohoutek, panák, cigánka atd.), 2. na druhé straně pojmenování dvouslovná, skládající se ze subst. mák a různě motivovaného přídavného jména: a) adjektivum od zvířecího jména – vlčí, zaječí, psí, ptačí – charakterizuje to, co není pro člověka k užitku, b) podle charakteristických vlastností, jako nešlechtěnost, nespoutanost – planý, divoký, slepý, šalený, c) podle místa výskytu – polní, tj. rostoucí v (obilném) poli, d) podle barvy – červený.
U dvouslovných názvů dnes už není možné vždy rozhodnout, kdy jde o skutečné sousloví, tedy o pevné terminologizované spojení obou částí, a kdy pouze o fakultativní, příležitostné užití adjektiva (z kontextu je totiž zpravidla zřejmé, zda jde o mák setý, či o mák vlčí). Při výzkumu se explorátoři zaměřovali především na podobu adjektiva, proto jednoslovné pojmenování mák (mak), pokud je informátoři uváděli jako dubletní vedle označení dvouslovného, často ani nebylo zapisováno. Na předkládané mapě je nespecifikované pojmenování mák (mak) zakresleno jen v případech, kdy v dubletě s ním nebylo zaznamenáno označení dvouslovné. Vyskytuje se zpravidla v návaznosti na jiná jednoslovná pojmenování; jazykovězeměpisná situace svědčí o tom, že jde o přechodný typ – lexikálně tento výraz souvisí s označeními dvouslovnými, co do typu pojmenování pak s jednoslovnými. Míra terminologizovanosti dvouslovných názvů je tedy zřejmě zejména na Moravě v sousedství jednoslovných pojmenování nižší; to platí dále patrně také pro oblasti, kde bylo zaznamenáno více dvouslovných označení současně.
Rozložení jednotlivých nář. výrazů na zkoumaném území umožnilo vymezit celou hranici starého moravského krácení ve slově mák, a to na nejfrekventovanějším sousloví vlčí mák. Položka mák ‚jedlá semena máku setého‘ (1102) proto už nebude samostatně sledována v oddíle Hláskosloví. – Na předkládané mapě je třeba ve slově mák a ve všech souslovích východně od izoglosy krácení číst mak, krátkost zde není vyznačena zvláštní značkou, aby mapa nebyla přetížena. V mor. a slez. městech se však, zejména u mladé generace, už vesměs prosadila podoba vlčí mák s délkou, jistě vlivem spis. jazyka a školní výuky; ani tradiční termíny venkovského okolí zde už často nejsou doloženy.
3 Na většině zkoumaného území se k označování vlčího máku užívá pojmenování dvouslovných, pouze na členité, značně rozsáhlé oblasti Moravy (s přesahem až na Příborsko) a odděleně na širším Kolínsku a na Roudnicku byla zaznamenána pojmenování jednoslovná.
Izoglosa starého krácení ve slově mák (jež tvoří jádro všech dvouslovných názvů) sleduje zhruba hranici čes.-mor., jen ve své jižní části běží poněkud východněji. Sousloví vlčí mák zaujímá téměř celé Čechy s Telečskem, varianta se zkráceným vokálem vlčí mak je doložena ze sev. a záp. Moravy a z Valašska, jinde se vyskytuje řídce a zpravidla jako novější. Ostatní dvouslovné názvy byly často promíšeně a rozptýleně zachyceny na okrajích zkoumaného území (kromě Slezska zpravidla v dubletě se souslovím vlčí mák/mak). Označení divoký m. se vyskytuje ve Slezsku (bez jv. okraje) a odděleně v jzč. příhraničním pruhu, planý m. v záp. Čechách, v horním Pojizeří, na Náchodsku a na širším Brněnsku, polní m. ve Slezsku, na Valašsku a řídce v záp. Čechách, slepý m. na Břeclavsku a Uherskobrodsku, zaječí m. místy v záp. Čechách, psí m. zvláště na Jablunkovsku.
Z jednoslovných označení zabírá největší areál výraz kohoutek; rozprostírá se na značné části Moravy zhruba mezi Moravskými Budějovicemi, Prostějovem, Hranicemi a Kyjovem. K tomuto areálu se přimykají nebo jím prolínají další, vesměs malé oblasti jiných jednoslovných názvů: kokrhél na vých. a již. Brněnsku, panák mezi Kyjovem a Uherským Brodem, panenka v okolí Židlochovic, mačec na Kyjovsku, cigánka na Hranicku a pleskanec na Příborsku. Při sev. a vých. okraji tohoto rozlehlého areálu se objevuje také pojmenování tulipán, jež bylo zaznamenáno i v Čechách v Polabí, také v blízkosti kompaktních oblastí jednoslovných termínů, jež v Čechách reprezentují názvy makeš na Roudnicku a pukavec v okolí Kolína. Výraz mak bez přívlastku byl zaznamenán rozptýleně na Moravě.
4 cigánka v sled. významu jen nář. — Metaforické pojmenování motivované červenou barvou a tvarem okvětí (připomíná cikánčinu sukni).
červený mák jako sousloví jen nář., hluž. čerwjeny mak — Sousloví, adj. charakterizuje barvu květu; viz mák.
divoký mák Jg, SSJČ, SSJ divý mak hovor., pol. dziki mak, hluž. dźiwi mak — Sousloví, adj. zde ve významu ‚nepěstěný‘; viz mák.
kohoutek v sled. významu jen nář.; Kt kohútek, kohoutky pl., Bš — Metaforické pojmenování motivované červenou barvou kohoutího hřebínku.
kokrhél jen nář.; Bš kokrhélí n., kokohrtí n. — Srov. kohoutek (kokrhél = nář. ‚kohout‘); -u- v podobě kukrhél v důsledku neobvykle velkého rozsahu změny o > u, srov. PRO F3.
kokýšek jen nář. — Srov. kohoutek (kokeš už stč., dnes nář. ‚kohout‘).
mačec jen nář.; SSJČ nář., Bš — Derivací od mak specifíkační, pův. dem. příponou -ec, viz mák.
máček SSJČ dem. k mák, ALJ Morava, Slezsko, červený máček Hlinecko — Formální dem. k mak, viz mák.
mák SSJČ (stč., Jg, SSJ, pol. a hluž. mak, vše ‚mák obecně, tj. bylina z rodu Papaver‘) — Nespecifikované pojmenování, psl. *makъ (podle Mch slovo asi „praevropské“, souvisí s něm. Mohn).
makeš jen nář.; ALJ — Derivací od mák, viz tam.
makovina, -nka v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování pro makovou lodyhu.
makůvka jen nář.; Bš, ALJ — Přenesením nář. výrazu pro makovici.
panák v sled. významu jen nář.; Bš panáček horň. — Přenesením výrazu pro panáčka na hraní, srov. panenka.
panenka v sled. významu jen nář.; Jg, Bš — Přenesením výrazu pro
panenku na hraní (dívky si hrávají s květem vlčího máku jako s panenkou — z makovičky je hlavička, z okvětních lístků sukýnka).
planý mák Jg, SSJČ, SSJ hovor. — Sousloví, adj. ve významu ‚nešlechtěný, neužitečný‘; viz mák.
pleskanec v sled. významu jen nář.; Jg mor., též tleskanec, Bš „odtud, že se jím děti pleskají po čele“, Kl pleskač — Od pleskat, srov. něm. Klatschrose, Klatschmohn; srov. pukavec.
polní mák jako sousloví jen nář.; Jg, Kt též rolní m., Bš polní mak, SSJ poľný mak hovor. — Sousloví, adj. podle místa výskytu.
psí mák jako sousloví jen nář.; K1 psia ruža — Adj. v přeneseném významu, motivace srov. vlčí mák. Viz mák.
ptáčí mák jako sousloví jen nář. — Adj. v přeneseném významu, motivace viz vlčí mák.
pukavec Jg, SSJČ lid. název, Bš „protože jím děti o čelo pukají“ — Od adj. pukavý (to od onomatopoického slovesa pukat); srov. pleskanec.
slepý mák jako sousloví jen nář.; Jg, Bš slepý mak — Sousloví, adj. v přeneseném významu ‚nenáležitý, planý‘; viz mák.
šálený mák jen nář. — Sousloví, nář. adj. (‚šílený‘) v přeneseném významu ‚rostoucí nespoutaně, neovladatelně‘, viz mák.
tulipán v sled. významu jen nář.; ALJ - Přenesením názvu květiny rodu Tulipa podle podobnosti.
vlčí mák stč., Jg, SSJČ - Sousloví, adj. v přeneseném významu ,neužitečný, nehodící se pro člověka‘; viz mák.
vlčí mak jen nář. — Viz vlčí mák, krátké -a- v důsledku starého mor. krácení pův. dvouslabičných slov.
zaječí mák jako sousloví jen nář.; ALJ podkrk. — Adj. v přeneseném významu, motivace viz vlčí mák.
5 mák Ju 3 — máček Ju 1,3 — ďivokej mák Ju 3, 4, Ru 3 — planej mák Ju 1, 2, 5, Ru 2 — polňi mák Ju 4 — červenej máček Ju 1 — pukavec Ru 4 — pípač Ju 6
6 ASJ IV 40
Či