106 chrpa modrák (1367)

1    M         chrpa — charpa — charba (chárba 146) — charva (též 736)

modrák (modráček 247, 321, 442, 444, též modrač 737) — vondrák 205, 237, 325

blavatek

kornblúme 118, 119

S          fabrek 832, chabryk 826, sinokvet 755

2                 Sleduje se územní rozšíření nář. pojmenování pro chrpu, tj. rostlinu s modrými květy v úborech s vejčitým zákrovem (Centaurea cyanus L.). Vedle nečetných rozdílů lexikálních jsou na mapě postiženy i starobylé rozdíly hláskoslovné (chrpa × charpa × charba × charva).

3                 Slovo chrpa (a jeho hláskové obměny) zabírá téměř celé zkoumané území; řidčeji je doloženo v nářečích jzč., kde se užívá výrazu modrák (na Rakovnicku v obměněné podobě vondrák).

Hláskový rozdíl chrpa × charpa tvoří izoglosu směřující od Nové Paky k Jihlavě a dále k Slavonicím. Od ní na východ je běžná podoba charpa; ta se dále k východu, zejména v sev. polovině střm. nářečí, v nářečích vm. a slezských, vyskytuje v hláskoslovné obměně charba, na Valašsku a již. Uherskobrodsku v obměně charva. Podoba charpa se vyskytuje též odděleně v archaickém okrajovém sz. úseku střč. nářečí; zde zpravidla jako starší ustupující relikt vedle novější formy chrpa.

Na vých. okraji Slezska bylo zaznamenáno jediné pojmenování blavatek, navazující na pol. jazykové území.

Výraz chrpa, shodný se spis. jazykem, pronikl do mluvy všech měst a hojně se šíří i do oblastí s jiným tradičním názvem.