105 mateřídouška (1382)

1    M         mateřídouška (mateříduška 743) — mateřidouška (máteřídouška 425)

mateří douška (máteří douška 435)

mateřánka (mateřanka 703, 722, mac’eřonka 820, mac’eřunka 819, 820, mačeřunka 807, 808, maťiřanka 815, 821)

mateřinka (mate- 701, 738, 805, 806, maćořienka 801)

mateřička 708–710, 713 (mateříčka 714, meteřička 679)

mateří dóšek 635 (mateřidóšek 625)

mateřídrouška (maťiřidróška 601, mateří drúška 732)

mařídouška 330, 643

babidouška 430, 463, 737

S          dóška 627, mařidróška 661, mařenka 119

2                 Výzkum zjišťující nář. názvy rostliny mateřídoušky (Thymus L.) ukázal, že všechna pojmenování se dají odvodit od jejího stč. označení mateřie dúška. To vzniklo podobně jako v jiných slovanských jazycích překladem latinského spojení matris animula (podrobněji viz Mch s. 355). Z původního sousloví mateří douška, uchovaného jen v malé míře, vznikla spřežka mateřídouška. Ta se stala později etymologicky nejasnou. Zejména její druhá část douška (deminutivum od duše) byla místy nahrazena nář. slovem droužka ‚družička‘ nebo slovem doušek ‚hlt‘ (mateřídroužka, mateřídoušek). Změny nastaly i v první části spřežky. Místo mateří se zde objevuje významově blízké adj. babí ve slově babídouška a maří (podle Maří Magdaléna) v mařídouška. Z původního sousloví mateří douška vznikla univerbizací slova mateřinka, mateřánka a mateřička.

Z pravidelných hláskových změn si zaslouží pozornost mimořádný rozsah krácení -í- ve slově mateřídouška (proto byla tato změna mapována) a větší rozsah podob s -te- (mateřánka, mateřinka) ve srovnání s PRO D5a,b.

3                 Pojmenování mateřídouška (mateřidouška) je rozšířeno po celých Čechách a na většině Moravy (bez nářečí dolských a Holešovska). Podoba s délkou mateřídouška, která je i výrazem spisovným, se pak omezuje na západočeskou nář. oblast a přilehlé úseky sousedních oblastí, na centrální a sev. část čes.-mor. nář. s přesahy k Ledči a k Pelhřimovu, na menší areály mezi Boskovicemi a Brnem a na již. okraj Slovácka. Jinde je doložena forma se zkráceným -i-: mateřidouška. Sousloví mateří douška se uchovalo porůznu v Čechách a na Moravě, poněkud soustředěněji mezi Rakovníkem a Příbramí, v podorlickém úseku, na Novoměstsku, Boskovicku a na Valašsku.

Výraz mateřinka vytváří areál na větší části opavské nář. podskupiny a na sev. okraji vm. nář., dále se objevuje na Holešovsku a v sev. části dolských nář. Na zbývajícím území slezských nářečí s přesahem do nář. vm. se rozkládá areál názvu mateřánka. Pojmenování mateřička se nachází zejména mezi Kroměříží a Kyjovem. Slovo mateřídroužka bylo zapsáno na širším Klatovsku a na Slovácku. Východně od Jindřichova Hradce se vzácně setkáváme s výrazem babídouška.

Sporadické výrazy douška a mařídroužka jsou v KLA doloženy z oblasti střm. nář. hojněji. Rovněž u jiných názvů byl tam zaznamenán větší rozsah: je to především u slova mateřinka (rozptýleně po celé jižní Moravě). Anketou zachycené pojmenování mařinka (především mezi Prostějovem a Hranicemi) náš materiál nepotvrzuje.

Ve všech městech se vyskytuje slovo mateřídouška (mateřidouška), pouze v oblasti slezských nářečí se v mluvě starší generace udržely ještě nářeční názvy.