zvů zvířat jsou běžná v mnoha rozmanitých dvojslovných pojmenováních pro rostliny, srov. např. II-102 jitrocel
kopinatý, II-107 vlčí mák, II-115 přeslička, II-116 prvosenka.

3                 Zeměpisná situace je na celém zkoumaném území velmi pestrá. V Čechách kontrastuje výraz jitrocel, shodný se spis. jazykem, především s názvy jazyk a celník, na Moravě stojí ve vzájemné opozici lexémy ucho, jazýček a listí, resp. lístek.

V podstatě na celém území Čech s přesahy na Zábřežsko, širší Novoměstsko a jz. část Moravy se objevuje pojmenování jitrocel. Proniká totiž i do oblastí svých variant a jiných lexémů; jsou to výrazy jazyk, většinou s adj. přívlastkem volský, v širším okolí Prahy a celník na členité oblasti v svč. nář. přibližně mezi Mladou Boleslavi, Hradcem Králové a Náchodem a odděleně na vých. Novoměstsku s přesahem do přilehlých střm. dialektů, ojediněle i jinde, např. na Zábřežsku. Z Královéhradecka a sporadicky z podorlického úseku se dokládá výraz celdoň a z Chrudimska jeho slovotvorná varianta cendolín. V Podkrkonoší a ojediněle na Náchodsku byl zapsán lexém cvalník.

Pokud jde o pojmenování jitrocel a jeho varianty, je zeměpisná situace do značné míry podobná položce II-102 jitrocel kopinatý (srov. tam). Slovotvorná a hláskoslovná diferenciace tohoto lexému se projevuje zvláště v jzč. nářečích.

Na celé Moravě kromě její jz. části převládá pojmenování ucho doplňované různými adj. přívlastky odvozenými od názvů zvířat. Adj. volí se objevuje mezi Prostějovem, Kroměříží a Lipníkem nad Bečvou, místy i ve vm. nář., a to na jz. Valašsku a záp. Uherskobrodsku. Přívlastek volský je typický v podstatě pro celá nářečí vm. bez jejich sev. části, přes vých. okraje střm. nář. přesahuje až na vých. Brněnsko a dokládá se též z Prostějovska. Pro Litomyšlsko, kam název ucho přesahuje z Moravy, a přilehlý úsek střm. dialektů je příznačné adj. doplnění prasečí, pro záp. Prostějovsko sviní. Z oblasti mezi Brnem a Jihlavou se dokládá přívlastek myší. Pro sev. část vm. nář. se sousedním okrajem nář. slezských je charakteristické adj. babí. Výraz ucho se vyskytuje roztroušeně též v Čechách, a to s adj. myší jv. od Kolína a již. od Příbrami, ve spojení s přívlastkem volský jz. od Kolína.

Na větší části střm. nář. znojemského a židlochovického typu a na přilehlém již. Brněnsku vytváří souvislý areál lexém jazýček, ten je zvláště v sv. části tohoto areálu často doplněn adj. psí. Spojení psí jazýček se objevuje rozptýleně i v areálu slova ucho. Samotné pojmenování jazýček je běžné na Moravskokrumlovsku, Znojemsku a na sz. Litovelsku, v plurálové podobě jazýčky tvoří souvislý areál na Jablunkovsku a v sousedním ostravickém úseku. Nedeminutivní forma jazyk s adj. přívlastkem psí se vyskytuje ojediněle na Kopanicích a na vých. Boskovicku.

Doplnění adjektivem babí se kromě spojení se slovem ucho na Moravě objevuje též ve Slezsku, zde však ve spojení s výrazy listí v opavském nář. typu, lístek na Frýdecku a Těšínsku, list např. na Hlučínsku.

Další lexémy tvoří jen malé areály: babka na Frenštátsku a kolocíř při sv. okrajích vm. nářečí.

Pro mluvu měst v Čechách a většinu měst na Moravě je příznačné rozšíření pojmenování jitrocel, z některých mor. měst se dokládají regionalismy shodné s příslušným venkovským okolím.

4    babí list  jako sousloví jen nář.; Kt — Z adj. babí, viz babí ucho, a ze subst. list, označujícího nápadnou součást sledované rostliny.

babí lístek  jako sousloví jen nář. — Formální dem. od babí list, viz tam.

babí listí  jako sousloví jen nář.; Kt u Moravské Ostravy ‚jitrocel‘ — Kolektivum k babí list, viz tam.

babí ucho  Jg ‚jitrocel‘, SSJČ lid. — Dvojslovné pojmenování z adj. babí a ze subst. ucho, viz tam. Není vyloučeno, že vzniklo kontaminací názvů babí list a volí, respektive volské ucho (Mch).

babka  v sled. významu jen nář.; Jg (pol.) botan., pol. — Přenesením významu patrně na základě asociace s dvojslovnými názvy obsahujícími adj. babí, viz např. babí ucho.

babský dřist  jen nář. — Dvojslovné pojmenování z adj. babský ‚lidový, domácí‘, např. léky, a ze subst. dřist (nář. ‚lejno‘), srov. např. II-116 prvosenka.

celdoň, celník, cendolín, jitrocín, jítrocín, jazýček, jazýčky, jazyk, jitrocel, jítrocel, jitrocí, jítrocí, jitrocíl, jítrocíl  — viz II-102 jitrocel kopinatý.

kolocíř  jen nář.; stč. skorocel ‚jitrocel‘, Jg kolocir velký slc., Kt kolocíř, SSJ nář. kolocier — Hláskoslovnými obměnami ze skorocel ‚rychle hojící‘, to od skorý ‚rychlý‘ a celiti ‚hojiti‘ (Mch). V návaznosti na sloven.

krhaničkovo listí  jen nář. (stč., SSJČ krhavý ‚chorobně slzivý, mok

vající‘, Jg krhání ‚očí slzavost‘) — Dvojslovné pojmenování složené z posesivního adj. a z hromadného subst. listí.

myší ucho  jako sousloví jen nář. — Z adj. myší a ze subst. ucho, viz tam.

cvalník  jen nář.; ALJ cvalnik svč. Jilemnice, Křížlice ‚jitrocel širokolistý‘ — Nejasné, patrně přenesením (a současně záměnou sykavky za afrikátu) ze zvalník (stč. svalník lékařský), což je lid. název pro stračku.

psí jazýček, psí jazyk  — viz II-102 jitrocel kopinatý.

psí ucho  jako sousloví jen nář. (Bš psí ocas ‚jitrocel‘) — Z adj. psí a ze subst. ucho, viz tam.

prasečí ucho  jako sousloví jen nář. — Z adj. prasečí a ze subst. ucho, viz tam.

psosór  jen nář. (Jg psoser, psosor ‚jméno některých rostlin, např. merlíku, kopřivy‘, SSJČ psoser ,lid. název některých léčivých, nepříjemně páchnoucích rostlin, nejčastěji merlíku‘) — Mylným přenesením názvu z jedné léčivé byliny na druhou.

sviní ucho  jako sousloví jen nář. — Z adj. sviní a ze subst. ucho, viz tam.

trocíl  — Viz II-102 jitrocel kopinatý.

ucho  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování patrně na základě podobnosti tvaru listů jitrocele většího a ucha ‚ušního boltce‘.

végerichblat  jen nář. — Přejato z něm., složenina z Wegerich ‚jitrocel‘ a Blatt ‚list‘.

volí ucho  jako sousloví jen nář.; Bš, SSJ nář. volie ucho — Z adj. volí a ze subst. ucho, srov. volské ucho.

volské ucho  Jg mor., SSJČ lid., SSJ nář. — Sousloví z adj. volský, viz volský jazyk, a ze subst. ucho, viz tam.

volský jazyk  jako sousloví jen nář.; stč. volový, voluj jazyk ‚jitrocel‘, Jg volský jazejček, SSJ — Z adj. volský a ze subst. jazyk, viz tam.

zaječí ucho  jako sousloví jen nář. (Jg ‚botan. jméno rozličných bylin‘) — Z adj. zaječí a ze subst. ucho, viz tam.

5    jitrocel Ru 4 — itrocel Ju 5 — itrocín Ru 3 — ňitrocíl Ru 3 — vitrocíl Ru 2 — itrci lisťi Po 1 — celňik Po 1 — celňik krátkej Ju 1 — babi ucho Ju 4 — miší uši Ju 2

6    —

Pv